Datum a časDnes je úterý, 23.5.2017SvátekSvátek má Vladimír
Přístupy879090. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Finanční ústavy v Libochovicích - vznik, rozvoj a zrušení

část 3.
Občanská záložna
Rozvoj průmyslu a s tím související živnostenské podnikání v období raného kapitalismu se bohužel neobešlo bez úvěru, a tak jako dnes, tak i tehdy nešlo nastartovat rozjezd podniku bez počátečního kapitálu. Úvěrování českých průmyslových podniků, které však byly převážně v rukou německé buržoazie, poskytovaly úvěr především obchodní banky, ale chyběl zde článek pro střední vrstvu podnikání. A právě záložny sehrály důležitou roli zejména při vytváření českého potravinářského průmyslu. Záložny v Čechách vznikaly od počátku šedesátých let 19. století většinou jako výraz českého národního hnutí, současně s nimi však byly vytvářeny v německých oblastech a v poněmčených městech i německé záložny. Záložny poskytovaly úvěr zejména rolníkům a živnostníkům, při neexistenci českých bank v Čechách hrály tak důležitou roli zejména při zakládání a úvěrování akciových cukrovarů, pivovarů, sladoven a jiných podniků zemědělského průmyslu, jejichž činnost by byla bez těchto záložních kas, pokladnic, záloženských a úvěrních spolků nazývaných později stručně záložny, prakticky nemyslitelná. 
České i německé záloženské hnutí v Čechách začalo prakticky ve stejnou dobu. V roce 1858 byly schváleny stanovy německého vzájemného záloženského spolku v Liberci a v tomto roce vznikla také první česká záložna ve Vlašimi, jejíž stanovy byly také vzorem ostatním českým záložnám. 
Celé hnutí záloženských spolků však také mělo i záporné důsledky. Tehdejší vládě (Rakousko-Uhersko) bylo krajně nepříjemné hospodářské posilování české buržoazie a politické působení záložen, popřípadě jejich finanční podpora českých národních snah. Docházelo proto i k rozpouštění těchto spolků z podružných a zástupných důvodů. Kupříkladu Prostějovská záložna byla rozpuštěna mimo jiné proto, že ač nebyla politickým spolkem, vykonávala prý politickou činnost. Důvodem byla snaha Záložny zřídit v Prostějově českou reálku. U záložny v Kroměříži se našel jiný důvod. Poskytla úvěry ředitelům českých divadelních společností (Svobodovi a Standerové), ač šlo o nemajetné osoby. Navíc v Kroměříži nehrály a zůstaly dlužny úroky. Vláda to však zdůvodnila, že záložna prý se snažila docílit svými prostředky většiny v obecním zastupitelstvu pro českou národní stranu zakupováním objektů v prvním volebním sboru a tím získávala hlasy. Z obavy před hrozící likvidací se valná hromada usnesla 2. února věnovat 30 000 zl. z rezervního fondu a k tomu ještě 50 % čistého zisku za rok 1872 k založení české průmyslové školy nebo reálky ve městě. Bohužel toto usnesení však místodržitelství zrušilo a ani odvolání k ministerstvu vnitra nemělo kladný účinek. Poněmčené státní úřady se prostě stavěly proti.
(Mimochodem termín záložna utvořil uměle profesor Durdík a poprvé se s ním setkáváme v roce 1861 v časopise „Čas“, viz Slovník veřejného práva československého, Brno 1948, s. 589592. Časopis „Čas“ vycházel spolu s časopisem „Lumír“. ) 
Jedním z nejstarších peněžních ústavů na Podřipsku byla Občanská záložna v Libochovicích. Vznikla z nepatrných počátků v roce 1862. 
V prvních dobách svého trvání byla na Libochovicku prakticky jediným českým peněžním ústavem. Působily tu německé ústavy lovosické a litoměřické spořitelny. Libochovická Občanská záložna byla právě na Podřipsku velice silná hlavně tím, že napomohla v době hospodářského obrození posílení českého národa a vymanění se z vlivu německého kapitálu. Byla ústavem opravdu lidovým, který se opíral o zásadu čisté nenáročné svépomoci, snažila se vždycky vyjít v plné míře vstříc obyvatelstvu Libochovicka a okolí jednak levným a výhodným úvěrem, jednak slušným úrokováním jeho úspor. Dík všestranné činnosti, jíž zůstala záložna věrna, získala v celém kraji všeobecnou důvěru a plnou oblibu. 


Obrázek č.1

Jak již bylo řečeno, roku 1862 začalo jednání o zřízení Občanské záložny v Libochovicích hlavně k pozvednutí a podpoře živnostníků. Zakladateli byli Daniel Mayer, kupec, Jan Vrabčík, kupec, P. Josef Ehl, kaplan. Na základě stanov Smichovské, Vlašímské a Humpolecké záložny vypracoval kaplan p. Josef Ehl návrh stanov, který byl dne 7. února 1861 pod čp. 6301 schválen místodržitelstvím v Praze.
Dne 4. a 22. května 1862 se konala schůze občanů v zahradě hostince Václava Krušiny?, které předsedal Josef Krejčí c. k. okresní přednosta. Stanovy byly přečteny, částečně změněny a přijmuty. Během schůze se již přihlásilo za členy 80 osob. (Obrázek č.1 - Český sever 1.7.1904.) Byl zvolen prozatímní výbor, do kterého byl  jmenován p. děkan Antonín Hnojek, p. Josef Ehl, kaplan, Daniel Mayer, kupec z čp. 216, Jan Vrabčík, kupec z čp. 11, Josef Čapek, učitel, Dr. Karel Wilt, lékař, Prokop Macek, obuvník z čp. 39, Fr. Dvořak, obchodník s obilím z čp. 37, Josef Česař, perníkář z čp. 6 a Vojtěch Buk, kožešník z čp. 20. Za starostu byl zvolen p. děkan Hnojek, za náměstka Daniel Mayer, za pokladníka p. Josef Ehl, za kontrolora Jan Vrabčík a Josef Čapek za zapisovatele. Dne 29. června 1862 byly stanovy schváleny okresním úřadem v Libochovicích, 4.srpna 1862 c. k. místodržitelstvím výnosem čp. 36371. Konečné potvrzení však bylo vystaveno až 24. října 1862 pod čís. 52485. Hraběnka Terezie z Herbersteinu nad tímto peněžním ústavem přijala dne  8. května 1862 patronát a 2. září 1862 daruje záložně 300 zl. a v roce 1863 slíbila další podporu. 
Účet Občanské záložny jako první částku nesl položku 183 zl. 20 kr. (1. září 1862), koncem měsíce září 1862 byl příjem 926 zl. 59 kr. Rok 1862: příjem 6506 zl. 7 kr., vydání 5418 zl.12 kr., zůstatek 1087 zl. 95kr.
Na valné hromadě dne 26. prosince 1863 byli zvoleni tito občané do vedení záložny: P. Josef Ehl, tehdy již administrator fary, Dr. Karel Wilt, lékař, Daniel Mayer, kupec, Jan Vrabčík, kupec, Josef Čapek, učitel, Josef Česal, perníkář, Vojtěch Buk, kožešník, Fr. Holeček, obuvník, Prokop Macek, obuvník, Josef Zimmermann z čp. 42, hospodský, Vácslav Krušina, kožešník z čp. 22, Karel Nieder, krejčí z čp. 145 a Karel Čech, kožešník z čp. 25. Hraběnka Terezie z Herbersteinu darovala při svém pobytu v Libochovicích v roce 1864 200 zl. s podmínkou, že tyto peníze budou půjčovány chudým řemeslníkům města Libochovic a Budyně.  


Obrázek č.2

Podle účetního přehledu na rok 1872 měla zdejší záložna tento majetek: 
a) u představitelů záložny 67 573 zl. 16 kr. 
b) u jiných účastníků 11 5041zl. 32 kr. 
c) na hypotékách 22 961 zl. 92 kr. 
d) u živnostenské banky  3 600 zl. - kr. 
e) v Plzenské papírně   1 000 zl. - kr. 
f) na hotovosti 13 432 zl. 12 kr. 
g) na tiskopisech          2 zl. 10kr. 
Celkem 22 3621 zl.12kr.

V této částce byl započítán reservní fond ve výši 2 740 zl. 62 kr.

Posloupnost předsedů záložny: 
Důst.p.P.Antonín Hnojek, libochovický děkan od r.1862
P.Karel Vild, lékař od r.1863
P.Karel Berka, libochovický měšťan od r.1864
P.František Holeček, libochovický děkan od r.1871 atd.
Obrat za rok 1872 422 226 zl. 43 kr. r. č. 
Obrat za rok 1876 910 967 zl. 58 kr. r. č. 


V roce 1878 28. června kupuje Občanská záložna v Libochovicích dům čp.11 za 8 211 zl. jako sídlo svého ústavu a v tomto domě sídlila do roku 1948, do svého zrušení. (Obrázek č.2)
V roce 1887 kdy již byla Občanská záložna ve svém vlastním domě, měla reservní fond 20 760 zl. 72 kr. Předseda byl p. Daniel Mayer, velkoobchodník, účetní p. Josef Jílek.
Do roku 1900 měla Záložna jedinou ztrátu v hodnotě 1 558 zlatých, zaviněnu pádem akcií papírny v Plzni.

Rok 1900 
majetek 749 478 zl., 
ředitel dr. Mann G.,
náměstek dr. Doskočil A., Ort Jos.K., Zůna Ant.
správce Jílek J.

Její vzrůst dokazuje několik dat z její 75leté úspěšné činnosti do roku 1937 (v čsl. korunách):

 rok: počet
 členů
 reservní
 
fond
 vklady: půjčky
 členů:
 obrat
 peněz:
 1862 92 784 6 740  7 636 11 924
 1886  1010 40 838 971 622 1 042 980 2,506 164
 1911 1098 318 296 2 290 429 2 218 866 5,976 308
 1936 1480 2 535 678 18 826 772 16 292 848 84 403 719

Tomáš Černý
Pokračování příště.                                                  

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice