Datum a časDnes je pondělí, 24.4.2017SvátekSvátek má Jiří
Přístupy847163. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Finanční ústavy v Libochovicích - vznik, rozvoj a zrušení

část 1.
Rozvoj ekonomiky a obchodu šel ruku v ruce s rozšiřováním peněžního hospodářství. Výrazným mezníkem bylo zavedení kvalitní grošové měny králem Václavem II. v r. 1300. Tehdy v souvislosti s centralizací výroby mincí do Kutné Hory byla zrušena i dosavadní litoměřická mincovna. U vrcholně středověkých měst souvisel rozvoj s přechodem poddanských povinností z naturální na peněžní formu platby. Prudký rozmach městských trhů značně zvětšil možnost okolních zemědělců prodat své výrobky na trhu. Zavádění mince do obchodu, resp. do placení dávek postupovalo na Litoměřicku a Podřipsku rozdílně. Je přirozené, že nejdříve se o peněžní platbě dovídáme v Litoměřicích a v okolních poddanských vsích. Jde tu o úroky placené již od 13. století na den sv. Jakuba, Martina, Jiřího, Václava a Havla a dále o platbu zvláštní městské dávky - tzv. šosu. Mezi nejdůležitější náležel asi úrok na sv. Martina, kdy město Litoměřice, obdobně jako jiná královská města, platilo svůj úrok přímo českému králi. Podobně na peněžní formu dávek přešla snad již na konci 13. stol. biskupská Roudnice (zmínka z roku 1302 - obrázek č. 1).


Obr. č. 1 - daňový výměr libochovického občana z roku 1685, SOKA Lovosice.

Ovšem i v této oblasti existovaly výjimky. Tak např. poddaní ve Vrutici a Svařenicích platili ještě ve 14. stol. dávky v soli, obdobně tak i v Lovosicích v roce 1248. Jde tu patrně o nezemědělské obyvatelstvo, živící se obchodem se solí. Je pozoruhodné, že i v královském a od r. 1336 poddanském městě Budyni n.O. zůstala stále ještě před i po roce 1302 a dokonce i roce 1376 podstatná část poddanských povinností v naturální podobě (šlo asi o polovinu povinností). Rozdílnost plateb u různých středisek ukazuje na jejich význam v obchodu. Značná participace na dálkovém obchodu, jak již bylo zmíněno, byla patrná u Litoměřic a Roudnice, kde také většina dávek byla odevzdávána v penězích. U zmiňované Budyně a jiných menších středisek (Libochovice, Hoštka, Uštěk atd.) převaha naturálních dávek vycházela z toho, že byla pouhými středisky pro své zemědělské okolí, nikoliv však významnějším místem obchodu (zvláště dálkového). 
Potřeba kapitálu v době hospodářské revoluce vyvolala vznik finančních ústavů. V r. 1858 zahájila činnost městská spořitelna v Litoměřicích, která z města učinila finanční centrum pro široké okolí. V 60. a 70. letech prosadil Václav Kratochvíl založení okresní hospodářské záložny v Roudnici n. L. V r. 1911 k ní přibyla filiálka České průmyslové banky. Domácí kapitál podchycovala také Německá lidová banka pro Čechy, založená v únoru 1898. Litoměřice, kde si Německá lidová banka v r. 1912 - 1913 vybudovala vlastní budovu, zůstaly jejím trvalým sídlem. V Lovosicích vznikla r. 1910 filiálka Anglo-rakouské banky, zřízená v r. 1917 také v Litoměřicích.


Obrázek č. 2 -  razítka peněžních ústavů Libochovice.

V Libochovicích byly v provozu tyto peněžní ústavy (obr. č.2):
  • Spořitelna
  • Občanská záložna
  • Rolnická záložna
  • Živnostenská záložna
  • Okresní hospodářská záložna
  • Zemědělská nemocenská pokladna
  • Okresní nemocenská pojišťovna
  • Komerční banka

Česká Spořitelna
Tento peněžní ústav patří k nejstarším v regionu Libocho-vic a je také finančním ústavem, který je dodnes součástí města.
Wikipedie: 
Zřizování prvních spořitelen v Evropě spadá do druhé poloviny 18. století, kdy většinou v německy mluvících zemích (Německo, Švýcarsko) vzniklo několik takovýchto institucí. Na začátku 19. století se pak myšlenka spořitelnictví začala šířit i Británií, kde lze koncem r. 1818 napočítat již několik set spořitelen. Účelem spořitelen měla být podpora chudých vrstev v jejich hospodaření s penězi. Také v habsburské monarchii se počátkem 19. století začali o spořitelní myšlenku zajímat a výsledkem snahy různých osob bylo založení Erste oesterreichische Spar-Casse (První rakouské spořitelny a budoucího vlastníka České spořitelny
- Erste Bank) dne 4. 10. 1819 - ta se tak stala prvním peněžním ústavem tohoto druhu v rakouském císařství. 12. února 1825 zahájila činnost spořitelna v Praze. Vzniku spořitelny předcházela výzva, uveřejněná v novinách už r. 1823, k upisování základního fondu spořitelny, jenž by se pak stal zárukou budoucím střadatelům, že nepřijdou o svoje peníze. Výše fondu byla stanovena na 12 000 zlatých konvenční měny. Mezi první dárce patřili šlechtici R. Colloredo-Mansfeld, A. L. Lobkowitz, J. A. Schwarzenberg, R. Kinský, J. Kolovrat-Krakovský či K. Clam-Gallas, z velkoobchodníků a bankéřů to byli např. Leopold von Lämmel nebo Moritz Zdekauer a nemalou částkou přispěl i císař František I.. Stejně jako u většiny ostatních tehdejších spořitelen bylo cílem první české spořitelny pomoci chudším vrstvám obyvatel. Lidé si měli ukládat určité částky, jež se jim měly zvyšovat o drobné úroky, a tvořit si tak rezervu pro případ nemoci, stáří či nezaměstnanosti. Měla se v nich tak podporovat spořivost a pracovitost. Původní název této pražské spořitelny v češtině zněl Schraňovací pokladnice (pokladní kasa) pro hlavní město Prahu a pro Čechy. Postupně se však vžil kratší název Spořitelna Česká (Böhmische Sparkasse), přičemž adjektivum "česká" označovalo místo působení spořitelny, nikoli její národnostní zaměření. V této době také začalo docházet ke změně v zakladatelích spořitelen. Zatímco zpočátku to byly v naprosté většině filantropické spolky, jak si také přál spořitelní regulativ, postupně se zakladateli stávaly především okresy, města či obce. Nad "filantropickými” spořitelnami (které zakládaly společenské elity) tak začaly převažovat spořitelny komunální (zřizované střední třídou, měšťanskými vrstvami). Také sociální zařazení klientů prošlo proměnou. Spořitelny byly původně určeny především pro chudé, sociálně nejslabší vrstvy. Nyní se však klienty začali stávat především měšťané ze střední třídy, což se pak projevilo i v národnostním složení a ekonomické síle nových spořitelen.


Obrázek č.3

I v Libochovicích byla zakladatelem tohoto peněžního ústavu obec, která se za prosperitu zaručovala celým svým movitým i nemovitým majetkem a v neposlední řadě i platební silou občanů Libochovic. Tato záruka měla velký význam do doby, než spořitelny vyrostly kapitálově tak, že se celý systém překlopil a hlavní zárukou se stávala jejich síla a solidní vedení ústavů. Tím se spořitelna stávala štědrým mecenášem svých původních zakladatelů.


Obrázek č.4

V Libochovicích se na obecním zastupitelstvu 27.února 1884 rozhodlo o založení Městské spořitelny v Libochovicích a 19.2.1886 byla spořitelna v Libochovicích fyzicky založena. Zajímavé je, že založení bylo schváleno Okresním zastupitel-stvem - dekretem teprve 18.4.1886. První účetní spořitelny byl Bohumil Čermák a úřadovna byla na radnici v prvním patře. Po příchodu do prvého patra se návštěvník ocitl v tzv. čekárně, (dnešní rozšířená chodba). Po pravé straně měl místnosti obecního úřadu (dnešní matrika), zde byl za zadní stěnou malý oddělený prostor, který se využíval jako archiv (je tu dodnes), dále pak byla úzká místnost prezidia, která pokračovala v zasedací síň - bývalá sociálka bez příček. Přímo proti schodům byly dvě místnosti Městské spořitelny (před přestavbou pouze jedna), po druhé přestavbě se spořitelna stěhuje do přízemí vpravo od vchodu do průjezdu (dnešní Zlatnictví).(Obr. č. 3 a 4)

Tomáš Černý
Pokračování příště.
         

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice