Datum a časDnes je pondělí, 1.5.2017SvátekSvátek má [Svátek práce]
Přístupy854193. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Volby - obec

Blíží se volby do obecního zastupitelstva. Čtenář si jistě vzpomene, že jsou to teprve čtvrté volby do tohoto orgánu obce a že před rokem 1990 tu byly MNV. Podívejme se ale alespoň stručně, jak to bylo s obcemi a jejich orgány i ve vzdálenější historii

Blíží se volby do obecního zastupitelstva. Čtenář si jistě vzpomene, že jsou to teprve čtvrté volby do tohoto orgánu obce a že před rokem 1990 tu byly MNV. Podívejme se ale alespoň stručně, jak to bylo s obcemi a jejich orgány i ve vzdálenější historii ...
Obec v dnešním pojetí (t.j. jako územní samosprávné společenství občanů, tedy korporace či právnická osoba) je na našem území poměrně mladým úkazem. Je totiž třeba si uvědomit, že až do revoluce v r. 1848 existovalo poddanství a nad poddanými (nikoli tedy občany) byla vykonávána "vrchnostenská správa" (nikoli státní správa a samospráva). Veřejná moc byla jen projevem vlastnictví půdy, pozemkový vlastník (feudál) byl zároveň správním úřadem i soudcem. Vesnice tedy nebyly korporacemi, neměly žádné samosprávné orgány ani práva, byly vlastně jen seskupením domů na panství určitého feudála a jejich obyvatelé byli jeho poddanými (pro lepší zajištění poslušnosti poddaných, bezproblémové plnění roboty a vybírání dávek si však někdy vrchnost dosazovala do poddanských vsí určité "úředníky"). Jinak tomu bylo u měst.
Města (zakládána od 11. stol.) byla nadána určitými privilegiemi, lze u nich proto mluvit o určité městské samo-správě či autonomii. Obyvatelé města vytvářeli pospolitost (korporaci) podobně jako dnes. Každé město však mělo svého pána, rozlišovala se proto města královská (svobodná) a poddanská (zde byl pánem feudál, biskup, klášter apod.) výkon městské správy byl v zásadě záležitostí měšťanů. Městská rada byla tvořena konšely (radními), kteří se střídali (po třech nebo jednom měsíci) v úřadě purkmistra, t.j. předsedy městské rady a představitele města. První z purkmistrů v každém roce se nazýval primátor či primas. Městskou radu jmenoval každý rok pán. Pán (např. král) též dohlížel nad výkonem městské správy prostřednictvím svého úředníka - rychtáře (fojt, šoltys).
V době absolutismu docházelo k omezování městské správní autonomie, městská rada přestala být každoročně obnovována a konšelé zůstávali ve funkcích doživotně. Od počátku 18. století bylo požadováno, aby konšelé měli určité právnické znalosti. V 80. letech 18. stol. provedl Josef II. reformu označovanou jako "Regulace magistrátů". Městské rady se změnily v magistráty (což byly vlastně státní úřady). Magistráty se obsazovaly tak, že měšťané zvolili volitele, kteří pak vybírali z kandidátů (nikoli z měšťanů). Tito kandidáti však museli předem složit odbornou zkoušku.
Po zrušení poddanství (1848) a vrchnostenské správy a zakotvení určitých občanských a politických práv občanů (!!) v ústavě se na scéně objevuje svobodný a nezávislý občan, který se dostává do nového (občanského) vztahu ke státu. To zcela mění systém (rakouské) správy. Vedle správy státní vzniká samospráva (a to především proto, že by stát nebyl schopen celou správu ufinancovat) - vzniká tak proslulá rakouská dvoukolejnost správy státní (na úrovni okresů, krajů a zemí) a samosprávy (obce, okresy, země). Jako základní článek samosprávy vystupují obce (města i vesnice) v pojetí shodném s dnešním.
Orgány obce byly obecní výbor, obecní představenstvo a starosta. V této době však bylo samozřejmě všeobecné a rovné volební právo nemyslitelné - volby se děly podle tzv. majetkových cenzů, určité osoby (nejmajetnější občané obce) měly navíc ze zákona právo zasedat v obecním výboru a ženy a vojáci neměli volební právo vůbec.
Po vzniku samostatné ČSR v r. 1918 byl převzat rakousko-uherský právní řád. V roce 1919 se pak obecní výbory přejmenovaly na obecní zastupitelstva a obecní představenstva na obecní (městské) rady. Občané obce volili (a to již na základě všeobecného a rovného volebního práva) obecní zastupitelstvo, které pak ze svých členů volilo obecní radu a starostu.
S celkovou byrokracií správy po mnichovském diktátu a ještě více po okupaci byly eliminovány volené orgány včetně obecních zastupitelstev.
Na území osvobozené ČSR byly (ústavním dekretem prezidenta republiky) zřízeny národní výbory (místní, okresní a zemské) jako "prozatimní orgány veřejné správy". Na rozdíl od dřívějších obecních orgánů byly NV státními orgány podřízenými vládě. První MNV byly ustaveny bez jasných pravidel volby. V roce 1946 se složení NV nařízením vlády "přizpůsobilo výsledkům voleb do národního shromáždění" (tzn. že se složení NV "obměnilo" bez voleb a jen ze zástupců stran NF v určitém poměru). Ústava z roku 1948 pak definitivně zakotvila NV jako stěžejní orgány státní správy. NV byly voleny "pracujícím lidem" na základě obecného, rovného a přímého hlasovacího práva (realitu není asi třeba připomínat). Výkonným orgánem NV byla rada NV volená NV z jeho členů (rada byla podřízena vládě, svému NV a radě NV vyššího stupně). I úprava NV se postupně mírně vyvíjela.
V roce 1990 se na naše území vrátila obec jako "územní společenství občanů, které má právo na samosprávu" tedy obec jako samosprávný subjekt, korporace, právnická osoba, nikoli již jako objekt správy, nikoli jen jako administrativní územní jednotka spravovaná státním orgánem. Znovu se objevila i obecní zastupitelstva, obecní rady a starostové jako orgány obce.
Obec je tedy dnes opět "územní samosprávné společenství občanů" není to žádný správní úřad odtržený od občanů, není to jen územní jednotka, jsme to my občané - my tvoříme obec a volíme si své zástupce do obecních (svých) orgánů, kteří nám obec (nás) spravují. Naše obec je v našich rukou, je taková, jací jsme my. Tak ať je co nejhezčí!

Čestmír Vaněk - čtenář LN

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice