Datum a časDnes je pátek, 18.8.2017SvátekSvátek má Helena
Přístupy967266. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Nadace a Libochovice - VI.

Fond Václavy Schäfernové
O tomto fondu není nic moc známo, vyjma stavu jistiny v roce v letech 1941 až 1946. Jistina byla na vkladní knížce číslo 18148. Lze ještě nalézti v Libochovicích jméno V. Schäferna povoláním lékaře, který byl jednatelem spolku válečných vysloužilců někdy okolo roku 1870. Lze tedy předpokládat, že Václava Schäfernová byla spíše jeho dcera nebo snacha než jeho manželka. Přesně se to nedá určit, protože není známo, kdy tato nadace byla založena a ani za jakým účelem. Také je vidět, že pohyb peněz na tomto fondu byl mizivý.
Tento fond vykazoval v roce: 
Rok 1941 1 867,- Korun
Rok 1942 1 868,- Korun 
Rok 1943 1 912,- Korun 
Rok 1944 1 927,- Korun 
Rok 1945 1 927,- Korun 
Rok 1946 1 991,- Korun 
Rok 1949 1 991,- Korun

Fond pro postavení kulturního domu
Tak o tomto fondu mimo údaje z roku 1946, kdy jistinu ve výši 28 210,- Korun složila organizace SČM Libochovice, není také nic známo. Snad by v tomto případě mohl pomoci některý pamětník, protože se jedná o dosti vysokou částku. Ale bohužel vykazování financí začíná a končí rokem 1946. 

NADACE V LIBOCHOVICÍCH

Nadace mešní za rod Zajíců z Házmburka
Tuto nadaci lze považovat za jednu z nejstarších libochovických nadací, o které je zmínka. Má základ v rozšíření mariánského kultu. Ve 13. století se šíří mariánská úcta a sklony k mystice. Velkého rozsahu nabývá udílení odpustků, jimiž se rozumí prominutí trestů v očistci za hříchy, které byly předtím zahlazeny lítostí a zpovědí. Hojně se též konaly mše za zemřelé. Tak roku 1398 vznikla v libochovickém kostele Mešní nadace za rod Zajíců z Házmburka pro oltář Navštívení Panny Marie. (Obrázek č. 1) Podle nejstarších záznamů o vzniku původního hlavního oltáře lze dokázat, že vznikl právě roku 1398 na základě této Mešní nadace za rod Zajíců z Házmburka. Zřejmě konkrétní iniciátorkou této nadace byla Anna, manželka Viléma Zajíce z Házmburka, (psávala se z Libochovic), která ráda navštěvovala právě tento kostel (i když kostel v obci Klepy již v té době existoval a byl i blíž), a proto tu nejen zakládá oltář Navštívení Panny Marie, ale i kostel finančně podporuje. Založila tu také (r. 1398) i kaplanství, k němuž jí synové Zbyněk, Jaroslav a Jan věnovali majetek v Kostelci. (Podle Balbína - Miscellanea Historica lib. V. vol. II. pag. 72 M) zapsal farář libochovického kostela roku 1382, že podle Nadaci Vilíma z Hasenburga je povinen  vydržovat při farnosti svého zástupce nebo kaplana). Další dar pro tento oltář darovali další Házmburští v roce 1410. (Podle Paprockého darovali bratří Zbyněk, probošt mělnický a Jaroslav, oba páni z Hazenburga, sedm kop grošů Pražských ku zřízení oltáře navštívení Panny Marie v Libochovicích, což prý se stalo roku 1410. (Domněnka je, že tento dar vznikl již v roce 1400, protože Zbyněk z Hazemburka byl už v roce 1403 arcibiskupem).


Obrázek č.1 - gotická Madona z Jindřichova Hradce.

Časté také byly odkazy obyvatel města kostelu ve formě zádušních nadací. Již v roce 1591 se Jiří z Lobkovic vzdal práva na odúmrt a ustanovil, že v případech, kdy zemřelý neměl dědice, byla část jeho pozůstalosti automaticky dána na záduší. Do konce 17. století jsou však známé pouze dvě nadace, vázané především na pozemky. Nejstarší z nich tzv. lampovní sloužila na provoz věčného světla před hlavním oltářem pomocí závazku polí, které patřily k jednomu z domů ve městě. Fara pronajímala do r. 1600 tzv. "lampovní pole" s povinností odvádět za pronájem olej na svícení do věčné lampy.
Poznámky: Záduší, zádušní nadace (resp. zádušní jmění). Trvalé, nebo dočasné předání určitého majetku církevní instituci s podmínkou, aby z výnosu předaného majetku byl každoročně sloužen určitý počet mší sv., anebo byly předávány almužny na úmysl předávajícího.
Kaubek: „Item pole jmenem lampa Nr. 30 a 31 (nyní č. p. 51 a 52) domu zdejšího Libochovského, kdež předešle jeden dům byl, na světlo do lampy kostela Libochovského Všech Svatých, když jen toliko possesor domu téhož oleje do lampy důstatek opatří, že týž pole užívati mocti bude, na tu kondicí odkázány jsou, že již mnoho let páni kollatores takové na 3. mandel zde mezi námi sousedům a také při kostele sloužícím lidem užívati dávají, což ale s křivdou hospodáře domu Palatovského, poněvadž jen toliko z užitku těch poli possesor oleje do lampy důstatek opatřiti zavázán jest.“ (possesor  zástavní věřitel u ruční zástavy)

Nadace o zřízení Jesuitské koleje v Chomutově
Roku 1591 zakládá Jiří z Lobkovic Jezuitské koleje na svém panství v Chomutově. Tato zakládací nadační listina, měla i vážný dopad v libochovickém panství, které tak jako Chomutov patřilo Jiřímu z Lobkovic. Tato nadace byla potvrzena samotným císařem Rudolfem dne 25. ledna 1592 a byla také zapsána do zemských desek. (Obrázek č. 2)
Nadací tuto listinu roku 1591 vyhotovenou podepsali a pečeti svými opatřili, mimo zakladatele samého, svědkové:
pán Vilém z Rosenberga, nejvyšší purkrabí
pán Jiří z Martinic na Smečně, nejvyšší sudí
pán Adam z Nového Domu, nejvyšší kancléř
pán Jáchim Novožradský z Kolovrat, purkrabě Karlštejnský
pán Ladislav starší z Lobkovic na Zbirově, bratr Jiřího
pán Michal Španovský z Lisova, nejvyšší protonotář nebo-li písař.


Obrázek č. 2 - areál bývalé Jezuitské koleje v Chomutově.

Podle nadační listiny mělo tehdy zřízení Jezuitské koleje v Chomutově také pro město a panství Libochovice ten následek, že podle článku 4 bralo podíl pro dům chudých při koleji v Chomutově z příjmů města 1000 kop grošů ročně a že podle článku 6 získává Jezuitská kolej patronátní právo všech kostelů na panství libochovickém. Doposud toto právo měli jen majitelé panství, ale nadační listinou bylo postoupeno rektorovi Jezuitské koleje chomutovské. Členové Tovaryšstva Ježíšova a zvláště rektor z této koleje vykonávali pak také jakýsi ústřední dozor při budování nového kostela v Libochovicích. Dokladem toho je častý výskyt „erbu“ Tovaryšova Ježíšova: písmena „ I H S“ s třemi hřeby a s křížkem. Tento znak je výrazně uplatněn na kostele i uvnitř na několika místech. Rektor chomutovské koleje měl i hlavní slovo při obsazování duchovní správy v Libochovicích (tzv. kolatura)
Poznámka:  Jiří Popel Lobkowitz, nejvyšší purkrabí království, povolal jako horlivý šiřitel katolické víry do Chomutova zástupce jesuitského řádu v čele s provinciálem Georgem Baderem, a to již v roce 1589. Po prvních úspěších se rozhodl ve městě založit kolej, kterou nadal rozsáhlým majetkem. Jezuitský areál v Chomutově měl mít nejen vliv na bezprostřední region, ale měl stát v cestě aktivitám sousedního protestantského Saska. Po příslušných jednáních a vyhledání vhodného místa spojeného s výkupem řady měšťanských domů při koutu jižní strany hlavního náměstí, byl dne 14. srpna 1590 slavnostně položen a vysvěcen základní kámen náročně koncipovaného rozlehlého areálu. Pro potřeby koleje založil Jiří Popel i nadaci, která byla schválená až v roce 1592. Zmíněná nadace byla určena především pro vznikající gymnasium, kde mělo být z jejích výnosů vydržováno 100 chudých studentů bydlících v semináři, nazvaném od roku 1623 seminářem sv. Františka Xaverského. Gymnasium mělo v podstatě charakter university, studující mohli získat titul doktora či magistra. Této etapě předcházely dramatické dny roku 1591, kdy rasantní postup jezuitů vyvolal u místního, vesměs luteránského měšťanstva silný odpor vrcholící vypleněním dosavadního provizorního sídla řádu ve městě. Po tvrdém potlačení vzpoury bylo působení tovaryšstva ihned obnoveno.
Jak již bylo v poznámce uvedeno, při zřízení této koleje vzniklo v tehdy převážně protestanském Chomutově vzbouření měšťanstva, při kterém byl zabit městský rychtář, kolej zničena a vykradena. Jezuité byli přinuceni k útěku, aby si  zachránili svůj život. Avšak toto vzbouření v roce 1592 bylo Jiřím Lobkovicem přísně potrestáno stětím dvou hlavních účastníků a zabavením městských privilegií. Nadační listina je velice obsáhlá, má 16 bodů.
První bod začíná slovy: Vyznává, že dlouho o prostředcích přemýšlel, kterými by se víře katolické v bouřích kacířských zmítané přispěti mělo a že potřebu uznal, uchopiti se prostředků, které by takovou zkázu kacířství odvrátiti a lid na panstvích jeho s Bohem smířiti a spojiti mohly. A poněvadž dále pozoruje, že v kněžích neb otcech tovaryšstva Ježíšova, kteří všude bloudící k světlu pravdy navracují nejen v Evropě, v tom ohledu práce s nejlepším výsledkem podnikli, nýbrž také náboženství křesťanské u národu nezčíslných a nejvzdálenějších rozšířili, od Boha obzvláštní a silná pomoc víře poskytnuta jest, tehdy že doufá, že jejich učením upřímným a jejich neouhoným životem nejen poddané jeho, nýbrž mnoho jiných na panstvi jeho přicházejících, do přístavu spaseni uvedeni budou……

Poznámka: Jezuitský řád (Tovaryštvo Ježišovo) vznikl v Paříži roku 1534 z podnětu Ignáce z Lojoly, oficiálně jeho činnost potvrdil papež v roce 1540. Řád se kromě běžných řeholních slibů zavázal ještě slibem poslušnosti papeži. Důraz je kladen na osobní zbožnost, k jejímuž prohlubování slouží duchovní cvičení. Do Čech byl řád zaveden roku 1556, nebyl ale hned od svého příchodu oblíben, a proto při nejbližší příležitosti došlo za stavovského povstání k jeho vypovězení, po pádu povstání se vrátil zpět. Neznámější v Čechách snad díky Jiráskovi byl Antonín Koniáš, * 13. 12. 1691, † 27. 10. 1760, český misionář, jezuita; kromě kazatelské činnosti zabavoval a pálil nekatolické knihy. Autor soupisu nedovolených knih: Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající. Byl však i českým barokním vlastencem; psal duchovní poezii, postilní a naučnou náboženskou literaturu. (Za působení faráře Gallashe navštívila r. 1756 Libochovice jezuitská misie včele s P. Antonínem Koniášem. Misionáři zde pobyli čtrnáct dní a za jejich působení přijalo svátosti zpovědi a přijímání přes 4000 lidí. Koniáš sám opravil několik závadných knih). Aby nebylo jenom dáváno vše špatné o Jesuitech, domnívám se, že se sem hodí poznámka o jistém jezuitovi Reyzkovi, který při kázání 17.března 1905 na stížnost libochovických žen, že jím muži nadávají „nebeské kozy“, odpověděl: „Nic si z toho nedělejte, že vám říkají nebeské kozy, odpovězte jim, že oni jsou pekelní kozlové a vyžeňte je až k vám polezou se svými kozlími choutkami.“

Jiří z Lobkovic vystupoval zpupně jako horlivý katolík nejen ve věcech víry, ale i jako vlivný vůdce šlechty ve věcech politických proti císaři. Pro své provinění byl roku 1594 odsouzen k věčnému vězení na hradě Lokti, kde roku 1613 zemřel. Odsouzením Jiřího z Lobkovic připadlo město a panství Libochovice po přibližně 260 letech opět královské komoře. Také panství Chomutov připadlo městu Chomutov. Proti odprodání patronátního práva kladl rektor Chomutovský P. Urslus s celou kolejí Jezuitskou dne 20.května 1609 odpor. Ale tím končí pro Libochovice provázanost s Nadační listinou o zřízení Jesuitské koleje v Chomutově. V roce 1773 papež Klement XIV. na nátlak evropských panovníků zrušil řád Tovaryšstva Ježíšova, řád ale fakticky nikdy zcela nezanikl a v roce 1814 jej papež Pius VII. celosvětově obnovil. 

Tomáš Černý
Pokračování příště.          

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice