Datum a časDnes je pondělí, 29.5.2017SvátekSvátek má Maxmilián, Maxim
Přístupy885158. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Střípky z rodinné kroniky

18. část


Dnes otevírám stránky rodinné kroniky již naposledy. Můj děd zestárl, psaní mu po mrtvici a dalších prodělaných onemocněních již dělá potíže. Proti prvním údajům, které byly velice krásným pravopisem psány počátkem století, je rukopis již velmi špatný, často je problém jej rozluštit. 

Na Nový rok v roce 1932 mrzlo, bylo -9oC pod nulou. Pak ale přišla mírná zima celý leden. Až zase v únoru 1932 z počátku měsíce  až do 16/2 byly silnější mrazy, od -14oC až do -16oC. Dne 17/2 byla již obleva. Toho roku nebyl skoro žádný sníh, a proto bylo v dubnu již veliké sucho. Ke konci dubna panovaly krásné slunečné dny, ale byly též velké větry, které navály mnoho prachu a hlíny do silničních příkopů. Dne 1/5 1932 bylo krásně teplo. Je stále veliké sucho, vše volá po dešti. Až ke konci května 25/5  přišel déšť a pak častěji pršelo. Dne 5/6 večer v 6 hodin přišla velká bouřka a silný lijavec, takže bylo všade mnoho vody a lidé museli i vodu ze dvorků vynášet. Pak panovalo dosti chladné počasí a byly časté přepršky. V první polovici července panovala velká parna, bylo až 33oC ve stínu. V roce 1932 panovaly v srpnu velká parna až 32oC ve stínu. Ten rok byl úrodný, obilí pěkně sypalo, ač bylo mnoho ležáku. Též v první polovici měsíce září panovala neobyčejná parna. Byly dlouho krásní dni a teplota dosahovala až +32oC. Ale také bylo značné sucho, těžce se oralo a rozmnožilo se v polích mnoho myší. 

A kromě počasí zaujala pisatele kroniky jedna velká událost mezinárodního významu,  IX. Všesokolský slet v Praze. Zpráva je stručná, ale význam veliký.
Počátkem měsíce července 1932 byl v Praze velkolepý IX. Všesokolský slet. Sešli se Sokolové z celého světa a nesmírné množství cizinců navštívilo Prahu. Něco tak velkolepého Praha doposud ještě neviděla. Tento slet se vydařil znamenitě.  


Nápis na medaili: Miroslav Tyrš tvůrce sokolství českého.
IX. všesokolský slet v Praze

Rok 1932 se také zapsal do dějin naší republiky také další ne zrovna pěknou událostí.
V sobotu 22. ledna v 1 hodinu v noci na neděli přepadli v Brně fašisté vojsko v kasárnách a chtěli se zmocniti skladiště zbraní, ale pokus ten se jim nezdařil. Byla noční střelba útočníků i vojska.
Následující, již obšírnější text je použit z níže uvedených zdrojů:
“Republika je jako vykradená chajda, zachrání ji Radola Gajda!” - to bylo v období hospodářské krize heslo českých fašistů, sdružených v Národní obci fašistické (1926-1938), v jejímž čele stál bývalý představitel Československých legií v Rusku, hrdina bitvy u Zborova, a bývalý náčelník českoslo-venského generálního štábu Radola Gajda, jinak velmi svérázná a dosti rozporuplná postava československých dějin. Populistické heslo v těžkých sociálních podmínkách hospodářské krize nebylo bez účinku: ve volbách roku 1935 získali čeští fašisté 167 433 voličů a 6 poslanců v poslanecké sněmovně; jen dva roky po té, co se přívrženci této strany pokusili v Brně o násilné svržení vlády a o diktátorské převzetí moci ve státě.
Svatoplukova kasárna v Brně Židenicích se stala cílem útoku 70 až 80 fašistů z celého Brněnska vedených bývalým armádním nadporučíkem L. Kobzinkem v noci ze 21. na 22. leden 1933, zhruba půl hodiny po půlnoci. Hlavním smyslem celé akce bylo ovládnout velká brněnská kasárna, získat v nich zbraně, které by pak posloužily ke svržení režimu včetně prezidenta Masaryka, a nastolit (českou) fašistickou diktaturu.
Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát založený na korporativním principu a vystupovala též výrazně protiněmecky. Později v r. 1935 se stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky a v době Mnichovské krize vystupovala za obranu republiky proti nacistickému Německu. Ale vraťme se zpět do osudného dne ledna r. 1933.
Ačkoliv se podařilo útočníkům Svatoplukova kasárna obsadit a dokonce se zmocnit několika pušek i střeliva, nepřesvědčili osádku kasáren, aby se přidala na jejich stranu. Zemské velitelství reagovalo rychle a tvrdě, akce fašistů byla brzy potlačena: 21 pučistů bylo zajato ještě v objektu kasáren, další pak během noci.
"Nezdařený puč se ale neobešel bez střelby, na kterou doplatil jeden člověk životem a několik dalších zraněním. Musím se upřímně přiznat, že při prohlídce rozstřílených stěn a podlah potřísněných krví jsem byl opravdu rád, že jsme přijeli po boji." (Vzpomínka Václava Adámka, příslušníka 11. HP na jižní Moravě.)
Ve veřejnosti vyvolala událost zděšení. "Po vyšetření vzrušujícího případu brněnského jsem toho názoru, že jde o zločin, který by ve svých důsledcích mohl ohroziti základy státu," vystihl tehdejší ministr obrany Bradáč vážnost situace. Akce ještě měla na domácí politické scéně dlouhodobou dohru, než ji zcela vytěsnily události roku 1938 a 2. světová válka.
Přes jeho slova byli aktéři pokusu o fašistický puč potrestáni velice mírně; samotný Gajda vyšel na svobodu přímo z vyšetřovací vazby.
O akci českých fašistů, která nesla název "Gajda-granát", se od r. 1948 až do sametové revoluce v r. 1989 víceméně takticky mlčelo; nehodilo se přiznávat k něčemu tak odpudivému, jako byla samotná existence českého fašismu.

Použité zdroje a odkazy:
Gajda na ZIVOTOPISYONLINE.CZ
Bohumír Bradáč, exministr obrany předválečného Československa 

V lednu 1933 přišly velké mrazy od 22. ledna, ale bez sněhu. Byla dlouho trvající zima. Ještě 1. března leželo všade plno sněhu a byl mráz -7oC. Též byly velké vánice sněhu a doprava všude vázla. Pak se ale počasí změnilo a od poloviny března bylo krásné počasí a sucho, tak že se již jarní práce vykonávat mohly. Potom bylo veliké sucho. Ještě 30/9 panovaly slunečné krásné dny a bylo neobyčejně teplo +28oC tepla. Následkem velkého sucha rozmnožily se ve velkém množství polní myši, které na polích velké škody nadělaly. Ten rok bylo také málo brambor, byly malé, drobné a tak se mohlo chovat málo  vepřového dobytka. Je obava, že bude v tom roce v zvláště v zimě velká bída mezi chudým lidem.
Také v roce 1934 panovalo velké sucho. Obilí bylo špatné, na slámu krátké a také málo sypalo. O píci byla velká nouze a proto hospodáři vyprodávali houfně dobytek. Ba ani pastva na lukách nebyla, poněvadž vše na stojatě uschlo. V měsíci červenci panovala velká parna, skorem nic nepršelo a následkem toho vysýchaly prameny a i ve studnách bylo málo vody. Všade se nařizovalo šetřit s vodou. Poněvadž byla vcelku špatná sklizeň, je mezi lidem značná bída a všade se vyskytují jen krádeže jak na polích, tak i v bytech. Jsou to zlé časy. Bůh ví, jak bude dál. Jen dej p. Bůh aby bylo alespoň dosti bramboru. Také není co s domácím dobytkem krmit. Ovoce je letos také mnoho červivé a houfně odpadává ze stromů. Sucho trvá stále, je již nouze o slámu a není s dobytkem co krmit. Houfně se vyprodává.
Byl jsem vždy velký přítel ovocného stromoví a za svého života jsem mnoho zahrad a holých strání ovocnými stromy vysázel.
Další řádky v kronice jsou již zcela osobní. Z nich na závěr vyjímám pouze jeden závěrečný odstavec, který autor adresoval svým nejbližším:
Milé děti! Pozoruji, že mé žití chýlí se ke konci. Co jsem Vám mohl zanechati, o to se svorně rozdělte a neopouštějte Vaši přičinlivou matku. Vždy se o Vás mateřsky starala. Také nezapomínejte na můj hrob, aby byl řádně upraven. S pánem Bohem.
Závěr kroniky svědčí o charakteru a osobnosti autora, kterému nebyl lhostejný další osud jeho rodiny. Hezké další dny všem čtenářům Libochovických novin přeje             

P.Č.

Komentáře