Datum a časDnes je pondělí, 24.4.2017SvátekSvátek má Jiří
Přístupy847115. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Střípky z rodinné kroniky

17. část


V dnešní části kroniky se nejprve ještě vrátíme do roku 1929, kdy naši zem zužovaly třeskuté mrazy, které nikdo nepamatoval. Je zde popsána událost, která se přihodila přímo pisateli kroniky, to je v jeho domě v Libochovicích v Komenského ulici, kde od roku 1913 žil a dosud žije i moje rodina.
V neděli dne 10. března 1929 stihla nás velká povodeň. Ten rok leželo na polích mnoho sněhu, ten pak roztál a voda se z  těch vyšších poloh (těmi jsou míněna pole nad Libochovicemi u obou hřbitovů, kde půda byla dlouhotrvajícími mrazy promrzlá) - po nich valila ke dráze propustkou  vnikla na dolejš položené pozemky. Od západní strany zaplavila nejdříve naši zahrádku u Pastyříkovic, (pozdější majitelé byli Pudilovi, Kutlvašlovi a dnes Hrebínkovi), prodrala se skrze zdivo a dvířky do ovocné zahrádky u stavení, přihrnula se k domu, vnikla zdivem a oknem nejdříve do prádelny a pak do obou sklepů. Ve dvanáct hodin v poledne měli jsme již vodu ve všech sklepních místnostech na ½ metru vysoko. Hned v poledne požádal jsem obecní úřad o přispění a tento k nám poslal ve 2 hodiny odpoledne hasiče se stříkačkou poháněnou benzinovým motorem a hasiči nám čerpali pak vodu ze sklepních místností až do večera. Též jsme odpoledne obložili zdivo domu a u zahradní zdi hnojem a pak druhý den nechal jsem přivézt jeden povoz mazlavé žluté hlíny z cihelny a tuto hlínu společně s hnojem jsme kladli ještě všade kolem zdiva a pevně udupali, abychom zabránili rychlý přítok další vody, neb pole za humny byla jako jedno jezero. Až do čtvrtku, tedy po 5 dnů byli jsme nuceni stále vodu ze zahrady a ze 2 žump na ulici vylévat. Zdivo je všade promočeno a způsobila se nám s touto neočekávanou povodní veliká škoda. Též výlohy s tím čerpáním vody byly značné.
Měsíc červen v tomto roce byl teplý, ale málo pršelo, takže nastalo značné sucho. První dni v měsíci červenci 1929 nastala veliká vedra, bez deště, až 4. července odpoledne přišla prudká bouře a v 7 hodin večer dostavila se druhá bouřka s vytrvalým deštěm, kterého bylo již nutně potřeba. Avšak tento den byla způsobena veliká živelná katastrofa skorem v celých Čechách a na Moravě. Nejdříve se dostavil veliký vítr, pravý uragán, který způsobil velikých škod na budovách, ovocných zahradách a lesích. Milionových škod způsobil tento orgán, staleté lípy, duby a jiné stromy, které měly v průměru až 1½ m byly i s kořeny vyvrácené. Mnoho tisíc hektarů lesů bylo touto větrnou smrští zničeno, mnoho kostelních věží pobořeno, střechy u kostelů a jiných budov strženy, mnoho hospodářských budov pobořeno a přitom přišlo i mnoho lidí o život. Též mnoho dobytka při té hrozné bouři zahynulo. Staří 90letí lidé takovou pohromu nepamatovali. Zvláště zle zuřil tento hrozný uragán  v okresu Hradec Králové, Pardubice, Jičín, Turnov, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Kutná Hora, Kolín, Poděbrady, Tábor, Týn nad Vltavou, Strakonice, Vysoké Mýto, Ledeč a jinde. Tak velké živelní pohromy není vůbec pamětníka. Při této bouřce zničily kroupy skoro celou letošní úrodu. Ze všech stran se volá o pomoc. Budou to v mnohých těchto krajích smutné žně. I na Moravě v mnoha krajinách způsobila tato živelní pohroma velkých škod. Chvála Bohu, Libochovice byli této pohromy ušetřené.

Podívejme se, co tehdy psali novináři v Českých zemích:
„Vše vázne, doprava i práce. Fronty na uhlí u nádraží připomínají válku. Instalatéři nestačí rozmrazovat potrubí a železniční doprava je ochromena," uvedl Moravskoslezský deník v čase čtyřicetistupňových mrazů. Největší mrazy uhodily kolem desátého února. „V noci na dnešek zmrzl na stráži vojín 152. pluku v Olomouci a v Opavě zmrzlo dítě v kočárku," napsal tentýž deník v pondělí 11. února. Státní meteorologický ústav naměřil ono pondělí ráno v Českých Budějovicích teplotu -41 stupňů Celsia, v Německém Brodě -36, ve Slezsku -40 a na kbelském letišti -30 stupňů. V pražských Riegrových sadech byla 12. února nasbírána celá nůše zmrzlého ptactva. Umírali i lidé. „Ve Stropnici u Římova zmrzl vsedě u stolu ve svém bytě Tomáš Kubala. Byl sousedy nalezen tak zmrzlý, že tvořil ledový rampouch," uvedly Lidové noviny. „Pomrzlo hodně cikánů. Z věrohodného pramene dovídáme se, že v lesích za Štramberkem byl spatřen vlk. Mnoho obcí na Šumpersku a Valašsku odříznuto od světa," napsal Moravskoslezský deník.
Třetina strojvůdců v těžkých mrazech ulehla s chřipkou a těm, kteří zůstali na trati, omrzaly uši, nosy a ruce. „Železničáři plakali od bolesti jako děti. Draze zaplatili povinnost. Železniční zaměstnanec Jan Vácha vydal se opravit prasklou kolej v pátek 16. února, nalezen byl až po pěti dnech zapadlý hluboko v závěji.”
Mimořádně zajímavé jsou i dobové kronikářské záznamy. Například v malé obci Radotín nedaleko Lipníku nad Bečvou si kronikář zapsal, že ve vsi napadly až čtyři metry sněhu. „Celý leden a únor bylo mnoho sněhu a kruté mrazy. Sněhu bylo na silnici 3-4 m vysoko, tak že doprava do města Lipníka a do okolí byla úplně zastavená. Zemáky (brambory) ve sklepích a malých prasat mnoho pomrzlo. Zvěř na poli a v lese hynula hladem a mrazem." V Písnici u Prahy ležely „jen" dva metry sněhu, děti ze sousedních Cholupic však nemusely celé týdny do školy. Mnoho samot v českých i moravských horách bylo zaváto tak, že se jejich majitelé museli ze sněhu vyhrabávat. „Běda, kterým došlo palivo a zápalky. Žili celé dny bez ohně, zahrabavše děti a staré lidi do peřin a hader. A vyhazovali sníh, až se vykutali jako krtci," líčili novináři. „A veliké potíže jsou se splachovacími záchody," popichoval týdeník Frýdecko-Místecký kraj, neboť v roce 1929 byl v moravském Místku a slezském Frýdku splachovací záchod jen výsadou místní elity.
Omrzlinami trpěl snad každý, kdo byl nucen pracovat venku. "V Brně přišlo v pondělí sto dělníků Zbrojovky s omrzlinami, v Praze muselo být ošetřeno několik set lidí,“ uváděly Lidové noviny z 12. února 1929.

A také něco ze světa: Lodě po Dunaji nemohou plout již v šesti z deseti států, kterými 2860 kilometrů dlouhá řeka protéká. Plavba je zakázaná nejen na horní části toku v Rakousku a na Slovensku, ale také v jeho dolním úseku - v Srbsku, Bulharsku a v Rumunsku. Maďarsko nařídilo zastavit lodní dopravu na zamrzajícím Dunaji v pátek.

Dále čteme z tehdejšího vídeňského bulváru:
Majitel vídeňského nevěstince otevřel svůj podnik bezdomovcům ohroženým mrazivým počasím. Peter Laskaris poskytuje lidem bez přístřeší zdarma ubytování, sprchu a teplé jídlo. Píše to v pátek rakouský bulvár Neue Kronen Zeitung. "Další služby nejsou vyloučeny," říká Laskaris. "Ty už si ale každý musí zaplatit," upozorňuje. Rakušan nepředpokládá, že charita přivodí jeho podniku citelné finanční ztráty. V nynějších mrazech, kdy teploty v noci klesají k mínus dvaceti stupňům, návštěvnost nevěstince poklesla, zákazníci zůstávají doma. Mnozí muži navíc odjeli s rodinou na dovolenou, protože jsou školní prázdniny. Majitel nevěstince vyhradil bezdomovcům deset z patnácti pokojů. Tvrdí, že žádná ze zaměstnankyň jeho podniku proti tomu nevyslovila námitky.
Tak tvrdá zima byla v onom osudném roce 1929. Jaké bychom asi dnes zažívali kalamity při takových mrazech a nadílce sněhu, když nás, i při současné technice a vybavení, vyvede z míry nějakých 10 cm sněhu o mrazu ani nemluvě?  Nyní již opět z kroniky:
V červenci 1929 byla veliká parna a dlouhotrvající velké sucho. Některý den bylo ve chládku až +32oC tepla. Obilí rychle uzrálo a byla velká nouze o píci pro dobytek. Jetele a vojtěšky uschly na stojatě a byly krátké. V pátek dne 26/7 1929 byly opětně způsobeny velké živelné pohromy v Čechách a na Moravě.
V roce 1930 byla velká parna v měsíci červnu +34 a 36oC  ve stínu. Následkem toho bylo veliké sucho, zem byla rozpukaná a vše schlo. Ovoce opadává. Od 7. do 25/6  byla velká parna až 35oC a dne 24/6 večer přišla prudká bouřka, na mnoha místech blesk uhodil, ale byl jenom slabý deštík. Dne 26/6 opět silná bouřka a déšť. Po velkém parnu přišla 5/7 večer v 9 hodin silná bouřka a slabý déšť. Pak nastaly studené větry až do 11/7. Dne 14/7 v noci na 15/7 byl slabý déšť, ale v poledne přišla silná bouřka a pak se spustil velký liják, takže konečně dostatečně namoklo. Ten rok byly brzo žně, ale sklizeň nedobrá.
V roce 1931 byla v druhé polovici měsíce května velká parna. Vše usýchalo a volalo po dešti. Také začíná být nouze o vodu.
Jak vidíme, počasí a rozmary přírody téměř každým rokem činily našim předkům hodně starostí. 

P.Č.
Poslední pokračování příště.        
                  

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice