Datum a časDnes je pondělí, 24.4.2017SvátekSvátek má Jiří
Přístupy847109. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Rozvoj silniční dopravy v okolí Libochovic

13. část


V lednu 1928 žádá společnost „Vacuum Oil Company“ město o postavení čerpací stanice před domem čp.33 (drogerie p.Aulického). Rada 17.2.1928 upozorňuje výše zmíněnou společnost, že ve městě již jedna čerpací stanice je, a hlavně upozorňuje že se společnost musí vzdát požadované nádrže o objemu 4000 litrů vzhledem k šířce ulice. Rada města doporučuje společnosti maximální velikost nádrže 2000 litrů. Dále pak se dotazuje, a to byl hlavní motiv tohoto dopisu, zda budou také platit 500,- korun ročně za nájem veřejné plochy, tak jako stávající stanice. Asi vše proběhlo podle požadavků města, protože již 2.srpna 1928 byla čerpací stanice kolaudována. Společnost asi i přes konkurenci ve městě měla kladný hospodářský výsledek, protože již v říjnu 1934 žádá o další stojan, tentokráte pojízdný, polostabilní čerpací zařízení a to opět před domem čp.33. Mimochodem, v tomto domě byla drogerie pana Aulického, takže bylo vcelku logické pro tehdejší dobu, že tu byla čerpací stanice. Živnostenský úřad a město tuto žádost nejprve podpořilo, potom zamítlo. Pan Aulický spolu s firmou „Vacuum Oil Company“ svoji žádost znovu urgují v únoru roku 1937. Nakonec v květnu všechny úřady se žádostí souhlasí a pojízdné čerpadlo je uvedeno do provozu. Jak dlouho byly tyto dvě čerpací stanice v provozu vedle sebe a zda přežily převod levostranného provozu na pravostranný, nevím. Zbývá tedy na čtenářích, zda dokáží určit zánik těchto čerpacích stanic. Jisté je jen jedno, určitě neexistovaly po zániku živnosti pana Aulického a ta zanikla 22.11.1949, obchod možná dříve.
Je třeba ještě podotknout, že po znárodnění v letech 1949-  50, přebrala čerpací stanice (tedy ty, co zbyly) firma Benzinol n.p.
A jen tak na okraj, v nadsázce. V dnešní době, kdy všichni překypují ekologii, by mne moc zajímalo, jak dopadly nádrže jednotlivých čerpacích stanic. O té v Havlíčkově ulici víme, byla nákladně ekologicky zlikvidována. Ale co ty ostatní? Možná, že tam ještě jsou a až náležitě proreznou, stanou se možná pěknou pastí pro mamuty. Ale ne, ti už přece vyhynuli - no tak na Tiráky.
Ještě jako zajímavost týkající se dopravy. V Libochovicích byla jedna živnost využívající zdejšího příhodného terénu pro cyklistiku a nedostatku pohonných hmot pro auta. Byla to koncesovaná živnost „Úschova jízdních kol“. Koncesi na tuto živnost vlastnil v roce 1942 pan Karel Malý, Čechova 243. Na počátku léta 1942 ve svých 64 letech žádá město o pronájem pozemku na tehdejším Velkém náměstí (nám.5.května) v prostoru mezi čp.22 až 26 a zároveň požaduje, aby město městské policii nařídilo pokutovat odkládání kol u laviček, stromů, u chodníku a tak podobně. Vskutku chytrý tah. Město 10.srpna 1942 souhlas uděluje, ale policii odmítá vydat jakékoliv nařízení.


Obrázek č. 1 - Holice  13.5.1908

Ruku v ruce s rozvojem automobilové dopravy vzniká a dále se rozvíjí hromadná doprava osob a nákladů po silnici. Za první autobusovou linku v Evropě lze považovat soukromou linku v Bavorsku, ke které se bohužel nedochovaly žádné podklady. O půl roku později, v roce 1905, je v provozu autobusová linka K. u. K. Militärpost v Bosně a Hercegovině (Bosenski Novi  Bosenski Petro). Rokem 1906 začíná provoz i ve Švýcarsku a dále se rozšiřuje po celé Evropě jak po soukromé, tak i po státní linii. Je však nutno míti na paměti, že tyto linky zprvu kopírovaly poštovní kurzy provozované poštami a doprava osob byla jen doplňková záležitost. Pro zajímavost - již v roce 1907 dochází k založení tehdy rakouské společnosti Postbus, která měla dceřinnou společnost v Českých Budějovicích. Tato dceřinná společnost po roce 1950 se stává podnikem ČSAD Autobusy České Budějovice a. s.. (Obrázek č. 1) V českých zemích vzniká jako první společnost zabývající se hromadnou dopravou osob po silnici soukromá společnost ve Frýdlantu nad Ostravicí (doprava z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné). V Praze jako první vzniká autobusová linka z Malé Strany na Hradčany. Začala jezdit od 7. března 1908, ale kvůli technickým problémům byl provoz 17. listopadu 1909 zastaven. Na této lince jezdily čtyři autobusy různých značek. V historii hromadné dopravy se můžeme dočíst: Prvními státními autobusovými linkami byly dvě linky rakouského ředitelství pošt a telegrafů pro země české z Pardubic, které slavnostně zahájily provoz 13. května 1908 v 8 hodin ráno. Na prvních linkách Pardubice - Bohdaneč (11 km, doba jízdy 64 minut) a Pardubice - Holice jezdily autobusy Laurin & Klement typu HOS s dřevěnou karoserií, čtyřválcovým benzinovým motorem a řetězovým pohonem zadních kol a s dřevěnými koly s obručemi z plné gumy. Při optimální rychlosti 26 km/h (maximální dovolená rychlost byla 28 km/h v obci a 15 km/h za tmy) měl vůz spotřebu až 62 litrů benzinu na 100 km. K první nehodě došlo 28. listopadu 1908, kdy autobus po prasknutí části podvozku se šesti cestujícími spadl do semtínské hráze, přičemž 3 lidé byli zraněni těžce a dva lehce.


Obrázek č. 2 - Karlova Studánka 1912

Až do roku 1913 se počet státních (poštovních) autobusů příliš nezvyšoval. V roce 1909 byla zavedena veřejná poštovní linka z Benešova do Neveklova, roku 1910 z Lysé nad Labem do Chotětova, v roce 1912 z Habrů do Golčova Jeníkova, v letech 1913 a 1914 z Vysokého Mýta do Skutče a z Českého Brodu do Kutné Hory. Kolem roku 1912 přibyly do poštovního vozového parku německé autobusy Daimler-Benz a švýcarské Saurer. Koncese na provozování soukromé autobusové dopravy začaly rakouské úřady udělovat kolem roku 1911. (Obrázek č. 2) Podle Vilímkova jízdního řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko z roku 1914 byla veřejná doprava provozována na 34 linkách (z toho 20 v Čechách a 14 na Moravě) o celkové délce 580 kilometrů; na Slovensku tou dobou existovaly jen tři sezónní tratě o celkové délce 62,6 km. Více než polovina z celkem 42 autobusových linek rakouské poštovní správy jezdila na území dnešní České republiky. Začátkem první světové války byl provoz přerušen a všechny autobusy byly zabrány pro rakouskou armádu. (Obrázek č. 3)


Obrázek č. 3 - 647850 Laurin-Kliment.

Za první republiky se nejvýznamnějšími třemi dopravci staly státní Správa poštovní automobilní dopravy, která provozovala většinu veřejných autobusových tratí, a dále Autodopravní akciová společnost v Praze a společnost JAS (Jihočeské podniky pro automobilovou dopravu), založená roku 1931. Krom toho působilo na trhu kolem dvou set menších dopravců, kteří většinou neměli více než deset autobusů a neprovozovali více než tři místní linky. V městské dopravě působily jednak místní elektrické podniky, jednak soukromí koncesionáři. Roku 1929 bylo v Československé republice v provozu 1377 autobusů různých dopravců. Roku 1928 autobusovou dopravu začala provozovat státní dopravu kromě Československé pošty též státní železniční společnost ČSD. V prvním roce provozu (1927) si pro tento účel pořídila 7 autobusů Praga NO (s evidenčními čísly 1 až 7). V roce 1929 provozovaly ČSD na 15 autobusových linkách 46 autobusů (tedy téměř desetkrát menší rozsah provozu než poštovní autobusy). Autobusy ČSD měly jednotný nátěr podle velmi podrobného předpisu, dřevěné části konstrukce byly zevně natírány šedou barvou a železné černou barvou, střecha slonově žlutá, interiér byl převážně lakovaný v přírodní barvě dřeva.  Pro letní období 1929 udával jízdní řád 14 linek. V letech 1931 a 1932 vznikla řada dalších linek ČSD, takže před začleněním poštovních linek do ČSD bylo v kmenovém provozu ČSD něco přes 140 autobuso-vých linek, zatímco poštovních linek bylo tou dobou asi 180. V letech 19331934 byla poštovní autobusová doprava postupně včleněna pod ČSD (k 1. lednu 1934 přešly poštovní autobusy na základě § 79 zákona č. 198/1932 Sb. n. a z. z působnosti ministerstva pošt a telegrafů do působnosti ministerstva železnic, k 1. lednu 1934 organizace definitivně splynuly.  U jednotlivých ředitelství státních drah vznikly „Skupiny pro automobilní provoz ČSD“ pro technické a provozní řízení. Pro výkonnou službu bylo ve velkých dopravních centrech zřízeno celkem 10 autospráv ČSD, v menších centrech dopravy garáže ČSD, pro provoz osamocených tratí a pro nákladní provoz autostanice ČSD. Například pod ředitelství státních drah v Praze patřily autosprávy PrahaDelta a PrahaVršovice, garáže Slaný, Kladno, Střeliv, Benešov u Prahy, Kostelec nad Černými lesy a Kouřim a autostanice Pardubice, Louny, Libochovice, Chomutov, Teplice, MeziměstíVeselí, Počátky a Kolín. Souběžně prosperovala do roku 1933 i soukromá autobusová doprava. Zákony o dopravě motorovými vozidly z let 1933 a 1935 silniční dopravu začaly regulovat územně omezenými koncesemi, daňovým zatížením a uzákoněním vlivu železničních úřadů na udělování koncesí pro silniční dopravu, čímž byly podmínky pro volné soukromé podnikání ztíženy.


Obrázek č. 4 - Zaměstnanci autobusové dopravy ČSD někdy okolo roku 1940.


Obrázek č. 5 - dnešní stav.

Autobusová historie Libochovic začíná 15. května 1930, kdy vzniká první autobusová linka v Libochovicích a to Libochovice - Kralupy n. Vltavou. V té době spadala pod ČSD a garážmistr měl sídlo v dnešních polorozpadlých dřevěných boudičkách u hlavního nádraží. Protože vznikla potřeba někde autobusy garážovat a hlavně provádět opravy, byla 26.ledna 1932 povolena po dlouhém vyjednávání výstavba prozatímní garáže ze železa pro dva autobusy. (Obrázek č. 4) Tato garáž, ač prozatímní a nikdy nezkolaudována, zde stojí dodnes. Po odloučení autobusové dopravy (24.11.1950) a ČSD pozemek zůstal drážní a bouda jakoby v majetku ČSAD. Později byla rozšířena o jedno stání, které také pochopitelně nebylo kolaudované, tak jako celá stavba. Takže dnes tu máme svéráznou situaci, kdy stojí určitá stavba bývalého ČSAD, které neexistuje, na pozemku SŽDC a ke stavbě se nikdo nehlásí. Jak je dnes využívána? To vědí jen ti, kteří mají klíče od zámků. Kdo však platí údržbu a elektřinu, to těžko říci. Ke stavbě se nikdo nechce znát. (Obrázek č. 5)

Tomáš Černý
Pokračování příště.      
     

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice