Datum a časDnes je úterý, 23.5.2017SvátekSvátek má Vladimír
Přístupy879093. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Střípky z rodinné kroniky

15. část


A nyní se již přenášíme do třicátých let minulého století. O rozmarech počasí se díky zápisům v kronice, které jsou velmi podrobné, dovídáme další zajímavé údaje.
Počátkem ledna 1927 panovaly jen slabé mrazy, až 24/1  byl mráz -4oC, do toho dne vůbec nemrzlo. Od 25/1 až do konce měsíce byly opět slabé mrazy -2oC. V měsíci únoru 1927 mrzlo více a 11/2  byl mráz -9oC a 20/2 a 21/2 dostoupil mráz až na -14oC, tak že se pak mohlo dosti ledu nasekat. V březnu byla ve dnech 10., 13., 17., 18. a 30. velká mlha, jinak počasí dosti teplé. V dubnu toho roku bylo počasí dosti suché. Též v květnu 1927 bylo dosti teplo, pouze od 11/5 do 16/5 bylo chladno a mrazíky poškodily mnoho květu na ovocných stromech, zvláště na švestkách a hruškách. Též když kvetla žita, bylo studené počasí a proto ten rok žita budou špatně sypat. Vcelku bylo na  jaře r. 1927 dosti sucho. Měsíc červen byl teplý a většinou bylo pěkné počasí. Bouřka a déšť se dostavily 2., 4., 11., 18. a 24. Pak 27. a 28.6. bylo deštivo, pak zase hezky. Na to v měsíci červenci panovala velká vedra a velmi často zhoubné bouřky a povodně, které veliké škody nadělaly, tak že poslanecká sněmovna se usnesla 8/7 1927 poskytnouti poškozeným státní podporu v obnosu 20 milionů korun. Dne 9/7 byla katastrofální průtrž mračen v Sasku, hlavně Berggiesshübelu, kde voda ohromné škody nadělala a as 113 lidí přišlo o život u města Perna a 32 lidí u Dihpoldiswalde. Celkem zahynulo tam v Kotlavě a Mohelnici 145 osob.
A co nám o městečku Berggiesshübel říká encyklopedie?
Jedná se lázeňské městečko v Sasku, které je dnes  spojeno s větším Bad Gottleuba. Obě městečka, čítající zhruba 6000 obyvatel, jsou dnes spojena do jednoho správního celku. Od našich hranic jsou vzdálena asi 30 km a přibližně stejná vzdálenost je dělí od Drážďan. Lázně leží v malebné krajině mezi Labskými pískovci a Krušnými horami. První zmínka o Bad Gottleuba pochází z roku 1388. Jakmile zde byly objeveny rozlehlé slatiny a železité prameny, začala se budovat i první lázeňská zařízení (r.1880). V roce 1885 se tu již léčily přes dvě stovky pacientů. Od roku 1905 má Bad Gottleuba železnici, od roku 1913 sanatorium. Statut lázní byl městu přiznán v roce 1978. Se svými širokými ulicemi, dobře zachovalými měšťanskými domy a rozsáhlými lázeňskými zařízeními patří k nejkrásnějším saským podhorským městečkům. Mimochodem - Gottleuba je taky jméno říčky (česky Kotlava), která pramení na našem území. Řeka je levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá v německé Pirně a jejími českými prameny jsou Rybný, Liščí a Větrovský potok.
Také živelní katastrofa postihla dne 9/7 1927 některé krajiny v severních a severozápadních Čechách, zvláště u Podmokel (dnes část města Děčín), na Teplicku a v mosteckém okrese, Jiřetín a v Chabařovicích atd. Při těchto povodních, které milionové škody nadělaly, přišlo několik lidí o život. Bylo do těchto krajin vysláno na pomoc vojsko z  Terezína. Dne 10/7  byla též veliká průtrž mračen na Brněnsku na Moravě. Ten měsíc červenec byly na mnoha místech v Čechách průtrže mračen a krupobití. Bylo od zemské nouzové komise zjištěno, že škody způsobené na zemských kulturách obnášejí v Československé republice na 300 milionů korun, z čehož přes polovinu v Čechách. Měsíc srpen byl celkem teplý a suchý bez dešťů, brzy bylo obilí sklizeno. Též v první polovici září bylo teplé počasí 6/9 a 7/9 byla až parna, ale také bylo velice sucho a déšť byl i žádoucí. Polní myši a hmyz se tůze rozmnožily. Až teprve 17/9 přišel žádoucí déšť. Pak bylo zase hezky. Také měsíc listopad byl mírný, až 21/11 napadlo hodně sněhu při mírném mrazu. Ze začátku prosince panovala též mírná zima -1oC až 5oC, ale pak nastaly kruté mrazy. Dne 22. bylo -20oC a 21. až -25oC pod nulou. Lidem zmrzlo mnoho ovoce a brambor, když tyto plodiny neměli dobře před mrazem chráněné.
Tak končí poměrně obsáhlý popis počasí a událostí s ním spojených v roce 1927. Zajímavé je, že v této části kroniky se najednou objevuje zpráva zcela politická. Jelikož je velmi zajímavá, podělím se o ni také s Vámi, čtenáři LN.
Po příkladu Itálie, utvořilo se také v Československé republice sdružení, tak zvané fašistické. Vůdce těchto fašistů byl generál Gajda. Měla to být krajně vlastenecká společnost, ale stala se přitom různá nedopatření. Generál Gajda byl z několika stran obviňován z různých nečestných činů a také mezi jinými z toho, že chtěl provést v naší republice převrat. Proto byl Gajda zatčen, ale prozatím zase pro nedostatek důkazů na svobodu propuštěn. Dne 23/8 1927 přepadlo 10 mužů dům v Sázavě, v němž dlel na letním bytě úředník N.O. Národní obrany,  ministerský rada Dr. Vorel. Po 5té hodině ranní vnikli 4 z těchto mužů do bytu a 2 s napřaženými revolvery žádali na Dr. Vorlovi, aby jim vydal listiny, týkající se známého procesu Gajdovo před  kárným výborem. Dr. Vorel odepřel tak učinit, a řekl jim že nic nemá. Prohledali  jeho ložnici, jeho psací stůl a uzmuli mu různé listiny a zmizeli. Pražská policie ihned zahájila pátrání. Podařilo se zjistit 3 pachatele, kteří byli zatčeni, pak později byli zatčeni ještě dva. Dva uprchli z Prahy a policie je hledá zatykačem. Senzaci vzbudila policejní prohlídka ve fašistickém sekretariátu, ale vše se tají a do veřejnosti přijde to až snad později.
 Znovu čerpám z údajů encyklopedie Wikipidie, kde je k osobě generála Gajdy poměrně hodně údajů. Z nich vyjímám:
Generál Radola Gajda, rodným jménem Rudolf Geidl (*14. února 1892 Kotor , + 15. dubna 1948 Praha) byl český voják, jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku, krom toho nějakou dobu bojoval na straně ruských bělogvar-dějců, 1918-1919 zastával významný post v armádě admirála Kolčaka a český fašistický politik.


Generál Radola Gajda

Do Ruska se dostal ze zajetí, do kterého upadl na srbské frontě. V Srbsku si změnil jméno z Rudolf Geidl na slovansky vhodnější Radola Gajda. Od samého počátku zajetí se vydával za lékaře, ačkoliv byl prodavačem v obchodě s drogistickým zbožím. Během války ale jeho tvrzení nebyl schopen nikdo vyvrátit.
Jako ruský legionář prakticky velel celému jižnímu úseku naší brigády v bitvě u Zborova  - 2. července 1917. Byl v úzkém styku s admirálem Kolčakem, který dokonce Gajdu navrhl, přes zděšení svých spolupracovníků, jako velitele operace na dobytí Moskvy. Po návratu z Ruska (1920) vystudoval francouzskou Vysokou válečnou školu, mezi lety 1922 až 1924 velel divizi v Košicích, 1. prosince 1924 se stal členem hlavního štábu čs. armády, 20. března 1926 se stal jeho náčelníkem. Paměti, které tehdy vydal, věnoval symbolicky A. Jiráskovi, ale neopomněl v nich zdůraznit hrdinskou úlohu T.G. Masaryka při formování legií přímo v Rusku v letech 1917 a 1918. V roce 1926 byl degradován a propuštěn z armády. Poté stal se předsedou (vůdcem) Národní obce fašistické, hnutí organizovaného po vzoru italského fašismu s obdobným politickým programem - až na výraznější antisemitismus - v jejímž čele zůstal až do její integrace do Strany národní jednoty.
V noci z 21. na 22. ledna 1933 70 příslušníků Národní obce fašistické zaútočilo na vojenská kasárna v Židenicích. Útok byl za pomoci četnictva odražen a celý tzv. Židenický puč zlikvidován. V souvislosti s pokusem o puč byl  23. ledna zatčen i Radola Gajda. Přes silný politický tlak na odsouzení Gajdy byl soudem osvobozen, protože mu nebyla dokázána účast na řízení puče. Na podnět Kanceláře prezidenta republiky vyslovilo s rozsudkem nesouhlas vrchní státní zastupitelství a požádalo o přezkoumání Nejvyšší soud. Ten, přestože nebyly získány nové důkazy, odsoudil Gajdu k šestiměsíčnímu vězení. Národní obec fašistická byla sice nepovedeným pokusem o puč zdiskreditována, ale Gajda se ověnčil aureolou mučedníka, který trpěl nevinně.
V období mnichovské krize se angažoval ve prospěch obrany ČSR a těžce nesl zradu spojenců. V době 2. republiky byl funkcionářem pravicové Strany národní jednoty. V březnu 1939 společně s dalšími krajně pravicovými organizacemi (Vlajka, ANO), ale i některými členy z řad bývalé agrární a sociálně demokratické strany, vytvořil Český národní výbor, do jehož čela se nechal dosadit, což měla být podle představ aktérů budoucí vláda protektorátu.
Gajda ještě 15. března (1939) navázal v Praze styk s německým generálem von Gablenzem, kterému se představil jako předseda Českého národního výboru a slíbil mu loajalitu a spolupráci. Teprve na zákrok prezidenta Háchy, který vyložil Němcům situaci, že Gajda a jeho výbor nepožívají jeho důvěru, přestali Němci s Českým národním výborem komunikovat. Po této události a po dohodě se státním prezidentem Háchou převedl většinu členstva do řad Národního souručenství.
Za německé nacistické okupace finančně pomáhal českým letcům prchajícím do zahraničního odboje, intervenoval ve prospěch některých persekuovaných osob a odmítal spolupráci s Němci či věděl o odbojových aktivitách svého syna. Po popravě odbojáře Bohuslava Seluckého přijal se svou manželkou Seluckého dceru za schovanku. Při oslavě padesátin v únoru 1942 vyzýval své příznivce, aby nespolupracovali s německými okupanty.
Gajda byl 12. května 1945 uvězněn a v roce 1947 odsouzen na dva roky. V odůvodnění rozsudku se neobjevilo nic, co by svědčilo o jeho kolaboraci s nacisty, odsouzen byl za svou činnost v době druhé republiky, propagaci českého fašismu a přijetí funkce v Českém národním výboru. Prokurátorem v jeho případě byl Josef  Urválek. Po započítání doby vyšetřovací vazby byl ihned propuštěn. Ve vazební věznici byl týrán, vinou krutého zacházení prakticky přišel o zrak. Zemřel 15. dubna 1948. Hrob generála Gajdy je na Olšanských hřbitovech. V dubnu 2007 byl vandalsky poničen a posléze opraven.

P.Č.
Pokračování příště.              

Komentáře