Datum a časDnes je úterý, 30.5.2017SvátekSvátek má Ferdinand
Přístupy886785. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Libochovice včera a dnes

Panský dvůr

Panský dvůr v Libochovicích byl postaven na panských pozemcích v době, kdy dochází k rozmachu libochovického panství. Již v roce 1675 je vyjmenováno příslušenství k tomu dvoru. Obdělávaná panská pole měla tehdy rozlohu 5 lánů (lán - základní plošná míra pro určování rozlohy usedlosti. Jedná se o míru s proměnlivou rozlohou - vždy záleží na kraji a době, kde a kdy se vyskytuje. Přibližně v průměru 18 hektarů). Louky a pastviny v rozloze 200 provazců (přibližně 6 a půl hektaru). Výnosy byly asi dobré, protože výpis hovoří o zhruba 80 vozech sklizené otavy. K tomu zde bylo ustájeno asi 140 kusů hovězího dobytka, 4 chovné svině a o počtu prasat se statistiky nezmiňují, asi jich bylo skutečně dostatek, ovšem jak pro koho. Pisatel se dále zmiňuje o zeleninové zahradě (bývala v dolní části dnešního parku). Za touto zahradou v té době byly louky, kde se pásl dobytek, až k dnešnímu cukrovaru. Na druhé straně řeky patřila ke dvoru štěpnice, kde se pěstovalo ovoce převážně na prodej.


Fotografie z počátku 70. let.

Po roce 1690 po smrti Gundakara Dietrichsteina, kdy převzal panství jeho synovec Fridrich, došlo k další výstavbě a rozšíření dvora. Obdělávání polností a ostatní záležitosti dvora byly obstarávány převážně různými nádeníky a především se uplatňovalo právo roboty.
Vysvětlivka: Dominikát - panský dvůr, od dominus - pán (Rejman 1966). Dominikální půdu obdělávala vrchnost ve vlastní režii, tj. prostřednictvím robotní práce a námezdních pracovníků. Společně obhospodařovávaná jednotka dominikální půdy se jmenovala poplužní (panský) dvůr. Zahrnovala budovy, nějaké vybavení a šafáře s minimálním personálem. Poplužní dvůr by se dal označit za panský statek, kdyby nehrozila záměna s pojmem poddanského gruntu nebo deskového statku. Každý držitel poddanského gruntu měl povinnost robotovat jistý počet dní na dominikálu buď sám, nebo s vlastním potahem. Proto se v poplužních dvorech nedrželo tolik tažných koní a volů. Robota vězela na gruntu, ne na osobě. Sedlák tedy nemusel robotovat, musel pouze zajistit jistý počet člověkodnů. Mohl poslat čeledína nebo kohokoli, kdo byl ochoten to za něj vzít. Tradiční pojmy pracovat na svém či na panském jsou poněkud zavádějící. Vrchním vlastníkem veškeré půdy byla vrchnost. Čím byl bohatší sedlák, tím víc měl roboty, nejbohatší pak tři dny v týdnu. To plynulo z faktu, že bezzemek si musel vydělávat na živobytí námezdní prací a při třech dnech roboty týdně by umřel hlady. To vše platilo až do 1. listopadu 1781, kdy byl vydán tzv. Patent o zrušení nevolnictví, jímž bylo nevolnictví zrušeno a nahrazeno mírnějším poddanstvím. Nadále ale byla zachována robota (až do roku 1848), čímž byli poddaní vyvázáni z přímé závislosti na své vrchnosti, ať šlechtické či církevní. Tato změna mj. znamenala, že poddaní nepotřebovali souhlas vrchnosti, když se chtěli odstěhovat z panství (např. do města, nebo na panství jiné vrchnosti), když chtěli uzavřít sňatek s osobou žijící mimo panství, když chtěli dát své děti vyučit řemeslu či studovat, což dříve bez souhlasu vrchnosti učinit nesměli. Z poddanství rovněž bylo možné se vykoupit. Zdroj Portál Wikipedie.
Tak mne v této souvislosti napadá jistá paralela. V zápisech rady města, někdy od roku 1949 asi až do roku 1968 jsou zápisy týkající se tohoto, zda ten či onen absolvent základní školy může odejít na tu kterou střední školu. Toto vše schvalovala rada města.


Bývalý panský dvůr - počátek 70. let a současný stav.



Základem panského dvora bylo stavení číslo 128, dnešní sýpka, a okolostojící stodoly a hospodářská stavení. Proti této ploše existoval původně dobytčí trh. V roce 1925, kdy proběhla pozemková reforma, ubylo panskému dvoru z 273 hektarů 198 hektarů (Celkově velkostatku z 2 800 hektarů 2 240 hektarů), tento stav setrval v podstatě až do roku 1945.
Po roce 1945 byla konfiskace majetku Josefa Herbersteina uskutečněna konfiskačním výměrem okresního NV v Roudnici 15.11.1946. Dále byly zkonfiskovány některé polnosti osob za spolupráci s Němci. V Libochovicích se o konfiskaci skoro nikdo nezajímal, zatímco v Radovesicích a v Poplzích nestačilo k uspokojení žadatelů rozdělení tří dvorů. Malí zemědělští dělníci raději nechali přidělit pozemky státní správě, ta rozhodla o předání polností a budov Šlechtitelskému a množitelskému podniku. Pozemky, které byly ve státní správě a zabaveny podle Benešových dekretů, se za laciný peníz rozdělily mezi občany Libochovic. Církevní půda se do pozemkové reformy v roce 1948 pronajímala. Byl o ni zájem, protože byla v lepší bonitě.
Nový MNV jako první počin v zemědělské výrobě uskutečnil na návrh zemědělského referenta Malečka zakoupení plemenného býka a umístění do stodol bývalého panského dvora. Semenářství v Libochovicích mělo dlouhou tradici, zavedl je v kraji Spolek zahradníků Podházmburských zásluhou p. Přiba, jehož závod pak koupil p. Paneš. Roku 1926 zavedl místní velkostatek pěstování semenářské kultury ve velkém a dobře prosperující podnik. O zvýšení kvalifikace a odbornosti zahradníků pečoval "Spolek zahradníků Podházmburských", který přednáškami, exkursemi a výstavami posiloval vlastní řady.
Po požáru stodol na severní straně dvora vznikla prostora, která byla později zprovozněna jako autobusové nádraží. Ale to bych se již opakoval, protože tato doba byla popsána v LN 1/13. Dnes z celého dvora stojí již jen bývalá sýpka a hospodářská stavení na východní a jižní straně a novější provozní budova patřící KB-Bloku. Vjezdová vrata a celá severní a západní strana již neexistuje.            

ČeTo
Zdroj: Kroniky, SOKA, Wikipedie

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice