Datum a časDnes je středa, 24.5.2017SvátekSvátek má Jana
Přístupy880117. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Přečetli jsme za vás...

Purkyně a genius loci


Jan Evangelista Purkyně, jak také uvádí řada článků v tomto čísle Živy, byl mužem více talentů; psal básně, mohl být kantorem a současně spisovatelem, měl hudební nadání. Proč se tedy stal právě přírodovědcem? Mám na to, jako libochovický patriot a znalec místního prostředí, svou vlastní teorii. Když o ní napíši, bude to ale asi vypadat jako cimrmanovská úvaha. Nechť mi tedy čtenář promine, jestliže tvrdím, že existuje tak zvláštní kouzlo městečka Libochovic, že vzbuzuje přírodovědecké sklony.

Purkyně se zde narodil na libochovickém zámku a v blízké škole vedle kostela absolvoval prvních několik tříd základního vzdělání. Pevný vztah k rodišti mu zůstal a je to znát z toho, že své jméno někdy psal s přízviskem Libochovický. Není ovšem jediným libochovickým přírodovědcem. Naznačenou teorii opírám o pozoruhodný výčet historicky významných postav, jež prošly touto obcí a něco znamenaly, pokud jde o biologii, anebo s ní víceméně související zahradní umění:
Jan Tulipán, označovaný jako znalec zahradního umění a krasozahradník přišel do Libochovic r. 1686 a příštích 26 let působil ve službě u knížete Jana Karla Dietrichsteina. Proslul jako první šiřitel pěstování zákrsků a tvarovaných forem ovocných dřevin v Čechách a tvůrce dodnes slavného libochovického zámeckého parku.
Jan Jirásek, diplomovaný inženýr (1754 až 1797), se v Libochovicích narodil, dlouho zde žil a stal se přírodovědcem (geolog, botanik, zoolog).
Jan E. Purkyně (1787–1869), žil v Libochovicích do r. 1798.
František Klapálek (1863–1919), entomolog, zakladatel Entomologické společnosti. Do Libochovic jezdil často na návštěvu ke svému strýci a je zde dokonce pohřben.
Hrabě Johann Joseph Herberstein-Proskau (1854–1944), majitel panství s velkým smyslem pro zahradní umění a přírodu. Proslul sběry a importem živých rostlin z Cejlonu, Indie a Afriky.
Josef Rublič (1887–1953) žil v Libochovicích v letech 1916–53 a byl vrchním zahradníkem u Herbersteinů. Po 2. světové válce se stal generálním inspektorem českých zámeckých zahrad a parků, provedl rekonstrukci parku v Libochovicích podle původního Tulipánova vzoru. Pražská Vysoká škola zemědělská ho jmenovala docentem, byl spoluautorem Zahradnického slovníku naučného.
Zdeněk Pilous (1912–2000), učitel, proslulý znalec mechů a autor bryologických monografií, v letech 1938–45 žil u příbuzných v Brníkově u Libochovic; v té době publikoval nálezy mechů z Libochovicka a blízkého Českého středohoří.
Pavel Kyslík (*1949), současný biofyzik působící v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR, žil v Libochovicích v letech 1949–72, tedy až do skončení studií.


Foto: T. Černý

Magický kruh přírodních prvků kolem Libochovic, zřejmě vyzařujících ony kouzelné působky ovlivňující lidskou duši, tvoří na severní straně kulisa Českého středohoří s úžasnou stepní květenou, faunou bezobratlých a unikátní geologií, na východě je vidět památný Říp s jeho záhadným, a přitom měřitelným magnetismem. Ale než tam zrak dojde, zastaví se ještě na libochovickém Šibeničním vrchu s nalezištěm druhohorních fosilií v opuce. Kluci mé generace tam chodili na badatelské výpravy a cestou ještě zjara lovili v jedné rokli čolky obecné, ač v lomu pod blízkým Hazmburkem bývali i vzácní čolci velcí, než jim tůň zasypali skládkou odpadu. U Ohře je lužní les Myslivna s jarním květnatým aspektem, místo, kde je i bohatství mechů prozkoumané zmíněným Z. Pilousem. Není ale jediný, je tam jižně od Libochovic ještě jiný, teplomilný dubohabrový les Šebín, oplývající několika druhy orchidejí. Je svažitý, najdeme ho na tzv. Peruckém zlomu křídových vrstev. Tam, kde byly na témž zlomu pastviny, nachází se bohatá vápnomilná flóra s chráněnými druhy i zajímavá fauna. Přeplaveme-li od Šebína řeku, octneme se pod několika pahorky vulkanického původu, známými jako Křesínské vrchy (Živa 2010, 2: 68–69). Jejich květena i vzácná plevelová společenstva v okolních polích jsou botanickou lahůdkou, zmíněnou vícekrát v odborné literatuře. Jsou vlastně předsunutou extrémně teplou částí Českého středohoří, jež je samo o sobě unikátem evropského významu. Uprostřed popsaného kruhu je libochovický zámecký park i rozsáhlý městský teskný park. Vzácné staré stromoví, zahradní architektura, mikroklima řeky protékající Libochovicemi s hojnými rybami včetně štik a sumců, malebná zátoka hned pod zámkem.

Dnes je vše oproti časům dřívějším buďto zpustlé, anebo drobných příkras zbavené a kvůli snadné údržbě zjednodušené a esteticky ošizené. Kde je popel ze spáleného umělecky vyřezávaného včelína ze zámeckého parku (obdivovaného díla místního truhlářství Pour), kde je pískovcový stolec s rovněž kamennými sedačkami, kde je polygonální dřevěná lavice kolem silného jasanového kmene, kde je do akordu vyladěná zvučící vodní kaskáda v alpínu, kde jsou staré stodoly z opukového kamene s obrovskými ručně kovanými visacími zámky na vratech, kde je dlažba z ohlazených čedičových kočičích hlav a prosperující barevná pole letniček určených pro šlechtění a vývoz osiva? Ale přesto, když rozkvetou meruňky v sadech pod zříceninou hradu Hazmburku a pole zavoní úrodnou půdou, nevozte děti do Libochovic. Mohly by se stát přírodovědci a přinejlepším by dopadly jako Purkyně – věčný rebel nenáviděný kariéristy a dogmatickými hodnostáři, málo movitý, provázený smutnými událostmi v rodině, po stránce profese stěží a špatně definovaný. Jeho muzeum v Libochovicích je na štěstí již zrušeno – bylo dost podobné tomu Cimrmanovu ve známém filmu. Fejeton byl dopsán. Zbývalo pořídit dokumentární fotografii současného stavu zmíněné školy, kde génius české biologie nabýval prvních vědomostí. Právě přitom se přihodila groteskní příhoda, hodná zaznamenání. Z potřebného odstupu jsem namířil na příslušný dům fotoaparát a zaradoval se, že kromě staré známé v rozích rezavějící emailové informační tabule pořízené r. 1937 spatřuji konečně i novou umělecky vypracovanou bronzovou pamětní desku. Na té dosavadní nezdobné tabuli je totiž psáno hlavně o vcelku nezajímavé místní historii, kdežto Purkyně je zmíněn jen poslední větou. Myslel jsem tedy, že důstojná nová deska je samozřejmě věnována J. E. Purkyňovi. Až při pohledu zblízka jsem zjistil, že patří legionáři a literátovi Josefu Koptovi, zemřelému v r. 1962. Jako autor by pravděpodobně byl zapomenut, nebýt nedávno vzniklého filmu Hlídač č. 47 podle scénáře E. Vernera na motiv jeho románu. Oslavena je tedy osobnost známá jen málo a uvnitř českých hranic, kdežto světoznámý vědec zůstává vzpomenut jen v emailu.

Pane profesore, promiňte mi, stál jsem na chodníku a smál se. Jak Váš vědecký um leckterým univerzitním autoritám překážel a jak ho dnes lid obecný také vesměs neoceňuje. Pane profesore, se svou poctivou povahou byste stejně dneska nejspíš i v soutěži o granty pohořel!   

Miloslav Studnička
Převzato z časopisu Živa 5/2011.


Dalším významným přírodovědcem je libochovický rodák RNDr. Miloslav Studnička, CSc, v současné době ředitel botanické zahrady v Liberci. Svoji vědeckou činnost soustřeďuje na xerotermní vegetaci Českého středohoří, slatinnou vegetaci na Českolipsku, některé rezervace Broumovska a Jizerských hor a dále pak na masožravé rostliny, orchideje a na kapradiny.
Josef Krob, redaktor Libochovických novin

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice