Datum a časDnes je neděle, 23.7.2017SvátekSvátek má Libor
Přístupy941057. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Rozvoj silniční dopravy v okolí Libochovic

11. část


Nákladní autodoprava:
Pan Krupka František, zahájení živnosti před 16.3.1942, ukončení k 7.4.1948.
Pan Šán František čp.162, zahájení živnosti před 16.3.1942, ukončení k 7.4.1949.
Pan Prošek František, čp.263, zahájení živnosti před 16.3.1942, ukončení k 7.4.1950.
Pan Hajný Josef, zahájení živnosti před 16.3.1942, ukončení k 7.4.1951.
Pan Šimůnek Jan, zahájení živnosti před 16.3.1942, ukončení k 7.4.1952.
Pan Beran Ladislav čp.155, zahájení živnosti před 16.3.1942, ukončení k 7.4.1953.
Pan Mašek František, Luční 358, zahájení po 16.3.1942, ukončení k 22.11.49.
Pan Veinert Václav Koželužská 110, zahájení živnosti po 16.3.1942, ukončení ?
Pan Zůna Josef Havlíčkova 301, zahájení živnosti 30.1.1936,  ukončení ?
Pan Lavička Josef, čp.89, od roku 1939 do ?
Domnívám se však, že reakce pamětníků na tyto údaje bude asi různá, přesto je nutno vysvětlit, že musím vycházet z údajů, které jsou oficiálně archivované. Teprve v druhé řadě mohu vycházet z podložených údajů pamětníků, za což jim děkuji.
Čerpací stanice na pohonné hmoty v Libochovicích

V Libochovicích během let byly tyto čerpací stanice:
Apollo Nafta před hotelem Černý orel
Kralupské rafinerii minerálních olejů pře domem čp.57, později i na náměstí Svobody
Bratří Zikmundové v Havlíčkově ulici
Naftaspol před domem čp.54
Vacuum Oil Company před domem čp.33
(Obrázek č.1 a 2)


Obrázek č. 1

10.října 1929 žádá Městský úřad v Libochovicích firma Apollo Nafta o zřízení čerpací stanice před hotelem Černý orel. Tento souhlas by udělen 21.října 1929. Starost o obsluhu této stanice byla svěřena nájemci hotelu panu Polívkovi. Samotná stavba byla povolena za těchto podmínek: Akciová společnost Apollo Nafta se sídlem v Praze zajistí benzínovou nádrž na 2000 litrů před hotelem na místě označeném na situačním plánku. Šachta pro kotel nádrže musí být vyzděna pouze z cihel, samotná nádrž byla 2,5 metru vysoká a 1,5 metru široká. Její umístění bylo podmíněno vzdáleností od chodníku 2,45 metru. Celé místo bylo doporučeno pronajmout společnosti za 500,- K ročně. A opět se dostáváme k zajímavé otázce. Byla voda z pověstné studny u sv.Rocha opravdu tak výborná? I v sousedství této čerpací stanice?


Obrázky č. 2 a č. 3.

Jmenovaná firma Apollo Nafta se sídlem v Praze byla spjata se slovenskou minulostí. Již v roce 1895 po založení akciové společnosti postavila svoji rafinerii v tehdejším Uhersku, konkrétně v Prešporku (dnešní Bratislava). Plocha tehdejší rafinerie byla úctyhodná, na rozloze 7,5 hektaru postavili 50 budov včetně zásobníků. Ropa byla dovážena z Polska, Kavkazu a Rumunska. Ale hlavní dodavatel byly vrty v Gbelích a na Hodonínsku. Jejich hlavní produkt byl benzín, a proto po rozvoji automobilismu zakládá firmu v tehdejším Československu síť svých čerpacích stanic.


Obrázek č. 4

9. května 1928 dostává „Kralupská rafinerie minerálních olejů“ povolení ke zřízení čerpací stanice před domem čp. 57. Tato stanice byla do začátku vybavena stojanem značky „Bowser“ (obrázek č. 3. Samotné čerpadlo mělo dvě propojené šachty na 2000 litrů liho - benzinové směsi. Je vcelku zajímavé, že kolaudace čerpadla proběhla 28.listopadu 1927, povolení k provozu od okresu Roudnice dostala firma až v roce 1928. Již celková historie domu čp.57 je zajímavá, protože firma Zahálka, jakožto zástupce firmy Kralupská rafinerie, je v tomto domě sám v nájmu, ba co z pozdějších dokumentů vyplývá, je zástupce firmy Vogl. Pokud pomineme dávnou historii tohoto domu a začneme až rokem 1855, dům kupuje Jan Mareš a po něm 13.5.1872 ho dědí jeho dcera Rozálie. Ta se provdala za Jana Zahálku, který se stal spolumajitelem dnem svatby 6.4.1883, ale již v roce 1920 jej kupuje Jaroslav Vogel spolu se svojí manželkou Marií a vlastní jej až do roku 1946, kdy byl dům konfiskován (konfiskovaný dům byl v plánech tehdejšího MNV určen pro byty učitelů a záchrannou stanici, což, jak víme se neuskutečnilo). Ale zpět k čerpacím stanicím. V roce 1934 byla provozovatelem a Kralupskou rafinerii podána žádost ke stavbě třetí 200 litrové nádrže, protože motoristé vyžadovali liho-benzino-benzolovou směs. (obrázek 48) Tato směs měla být čerpána dalším stojanem systému „Rapid“. Kdy byla tato nádrž zřízena, není dokumentováno. Existuje však kolaudační zápis z roku 1938 na kompletní čerpací stanici. (Obrázek č. 4) Tato stanice byla v provozu ještě v roce 1947 (viz doklad na uznávací poplatek), ovšem již pod jinou firmou a to pod „Stalinovými závody n.p.“ Tento doklad je také zajímavý svojí hlavičkou, která zněla na firmu „Benzol  Verband s.r.o závod Praha. (Obrázek č. 5)


Obrázek č. 5

Další čerpací stanice této společnosti byla na náměstí Svobody. 20. února 1931 si společnost podává žádost o poskytnutí místa na veřejném prostranství (jak píší „na příhodném místě na náměstí Svobody“). Situace se však začíná komplikovat, protože proti vyhlédnutému místu před čp.108 paní Niklové podává majitelka domu protest. 25.března je podána nová žádost a to před čp. 259 pana Stejskala. Nakonec bylo však vše úplně jinak. Dohoda nakonec vznikla s majitelem čp. 260 panem Volfem a to takto: Stojan čerpadla bude umístěn ve vzdálenosti 1 metru směrem do náměstí, až za stávající stojan vodovodní, který byl umístěn na chodníku. Takže pokud se nad tímto rozhodnutím zamyslíme, tak prostor, kde je dnešní přechod, byl již tenkrát zúžen ze strany od Tyršovy ulice o nejméně 1,5 metru ( a to je třeba brát na zřetel, že byl levostranný provoz). Dnešní úprava daného prostoru tedy nepřinesla nic nového.


Obrázek č. 6


Obrázek č. 7

Nádrž měla obsah 2000 litrů, čerpací stojan systému „Rapid Hammond“ a provozovatel byl opět Jan Zahálka, který byl i provozovatelem obchodu, jehož majitelem v roce 1931 byl pan Vogl. (Obrázek č. 6) Když koncem třicátých let získává čp.260 rodina Antonína Brabce, žádá město, aby nařídilo přemístění stojanu. Město v tomto případě panu Brabcovi nevyhovělo. Majitel se toho dočkal až v roce 1939, kdy došlo ke změně z levostranného na pravostranný provoz a policejní orgány striktně nařizovaly přemisťování překážek v jízdě tedy i stojanů benzinových čerpadel, tak jako v tomto případě. Mimochodem, také tabákový kiosk, který byl dlouhá léta v prostoru náměstí, musel ustoupit ke straně. Jestli se tak nakonec čerpací stanice také přesunula, nebo byla odstraněna trvale, se mi zjistit nepodařilo. (Obrázek č. 7)

Tomáš Černý
Pokračování příště.        
   

Komentáře