Datum a časDnes je pondělí, 24.4.2017SvátekSvátek má Jiří
Přístupy847163. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Střípky z rodinné kroniky

9. část


Autor kroniky dále uvádí některé další události První světové války.
Dne 4/8 1915 dobylo Rakousko-uherské vojsko ruskou pevnost Ivangorod. Dne5/8  1915 obsazena byla Varšava německým vojskem. Dne 20/8 1915 vypověděla Itálie Turecku válku a dne 27/8 v 9 hodin večer vypovědělo Rumunsko Rakousko-Uhersku válku.
Dne 21/2  1916 v 9 hod. večer zemřel v zámku Schönbrunu  starý císař František Josef. Hned nato nastoupil na trůn císař Karel I.
O tomto posledním císaři jsme se již zmiňovali v minulém čísle LN. Možná jen několik dalších informací, které jsem z velkého množství údajů vyhledal na Wikipedie. Málokdo v dějinách Evropy nastupoval na místo svěřené mu osudem za tak nepříznivých okolností jako císař a král Karel, poslední panovník habsburské říše. Když v listopadu 1916 zdědil trůn, praskala podunajská monarchie pod vlivem probíhající evropské války ve švech. Karel, poslední český král, se snažil zachránit, co se dalo, ale neuspěl stejně jako jeho spojenec německý císař Vilém či jeho protivník ruský car Mikuláš. Své koruny ve světovém konfliktu ztratili a jejich impéria se rozpadla. Na dalších místech encyklopedie se uvádí :
“Karel byl velký vůdce, posel míru, jenž chtěl zachránit svět od let války. Státník, jenž dával naději na záchranu svého lidu navzdory komplikovaným problémům v říši. Král, jenž svůj lid miloval nade vše, statečný muž, ušlechtilá duše, vznešený člověk, svatý, z jehož hrobu vychází požehnání.”
Všechny rozličné pohledy na tohoto panovníka dávají za pravdu slovům papeže sv. Pia X., který během audience mladého Karla pronesl: "Žehnám arcivévodovi Karlovi, který bude příštím císařem rakouským a jenž pomůže vésti své země a jejich národy k vysoké cti a mnohému požehnání - toto požehnání se však úplně projeví až po jeho smrti." Tato slova byla opravdu prorocká, jak uvidíme později.
A jaký byl vztah císaře Karla k Čechám ? Hovořil dobře česky. Často a rád pobýval v Čechách (studoval v Praze, vojenskou službu absolvoval v Brandýse nad Labem, pobýval ve Staré Boleslavi, na zámku v Zákupech aj. Přestože nebylo vyhověno jeho žádosti o azyl v nově vzniklém Československu, o který žádal, osud a vývoj v českých zemích mu ležel na srdci a on, na smrt nemocný, „modlil se za český národ“, až do posledních dnů svého nedlouhého života.
Karel byl slavnostně blahořečen římskokatolickou církví. Církev uctila Karla za to, že svou křesťanskou víru stavěl před každé své politické rozhodnutí a za to, že vnímal svou politickou roli jako mírotvorce během války, obzvláště pak po roce 1917. Během beatifikační mše 3. října 2004 papež Jan Pavel II. pronesl:
“Nejdůležitějším úkolem křesťana je hledání, rozpoznávání a následování Boží vůle v každé záležitosti. Křesťanský státník, císař a král Karel I., přijímal tuto výzvu každý den. V jeho očích byla válka ‚něčím děsivým'. Uprostřed vřavy první světové války se usilovně snažil napomáhat mírové iniciativě mého předchůdce Benedikta XV.”
Celá kauza blahořečení začala v roce 1949, kdy důkazy o Karlových světeckých činech byly shromážděny ve vídeňské arcidiecézi. V roce 1954 byl prohlášen za ctihodného, což je první krok v procesu beatifikace (blahořečení). Liga věřících zřízená k podpoře jeho kauzy dokonce vytvořila webové stránky. Vídeňský kardinál Christoph Schönborn (mimochodem rodák z nedaleké obce Teplá u Třebenic) byl církevním patronem jeho blahořečení. Svátek se slaví na den 21. října (datum jeho sňatku s princeznou Zitou).



Opět se však vracím k údajům v rodinné kronice, které popisují těžké doby v naší zemi a v našem městě.
V roce 1917 panovalo velké sucho, v měsíci červnu a červenci byla velká parna +34° až 40° C ve stínu. Před tím ale v zimě byly kruté mrazy a dlouho trvající zima -18°C. Ten rok (1917)  byla špatná sklizeň, obilí bylo řídké a krátké. Píce bylo málo a také se rozmnožily velice myši, které mnoho škod nadělaly. Nouze v tomto roce byla veliká pro nedostatek potravin a mnoho lidí z hladu a podvýživy zemřeli.  Drahota byla veliká.
Dne 3/3  1918 byla uzavřena mírová smlouva s Ruskem.
V roce 1918 prováděli se všade bezohledné rekvisice obilí a dobytka. Všade panoval nedostatek a ceny potravin dostouply velké výše. Mnoho lidí zakoušelo ten rok velkou bídu a přicházeli ze severních Čech lidé do vnitřní země a vyměňovali za potraviny různé věci i zlaté šperky, látky na šaty, různé nádobí atd. V ten čas dostávali obyvatelé příděl potravin na tak zvané moučné lístky z obecních úřadů, ale příděl mouky a chleba byl velice skromný, tak že nikdo z toho úředního přídělu živ býti nemohl a proto si každý hleděl opatřiti potraviny pod rukou. Kupovala se mouka, brambory, hrách, čočka, vejce, máslo, sýr atd. tajně od rolníků, kteří ovšem museli své potravinářské zásoby úřadům zapřít. Také rolník nesměl si ze svých zásob nechat si semlíti  co by chtěl, nýbrž pouze tolik obilí, kolik mu bylo vzhledem k počtu osob, které vyživoval úředně vyměřeno. A tu mnohý rolník tajně keťasil, totiž ukrýval své zásoby a pak je draze prodával a tím získal mnohý velké jmění. Také mnohý hospodář si opatřil ruční mlýnek a obilí si sám semlel, ovšem tajně. Mlynáři nabízeli ten rok 1000 K  za 1q pšenice a 700 K  za 1q ječmene, též tajně. Pokoutně se prodávala mouka 1kg za 20 K a za jedno vejce 80 hal. Také dobytek byl drahý a nebyl vůbec k dostání. O tuky byla velká nouze a prodával se 1q živé váhy vepřového masa až za 5000 K. Mýdlo nebylo též k dostání a toto vyrábělo se ten čas mnoho po domácku.
V roce 1918 panovalo též velké sucho a proto byla sklizeň slabá, následkem toho drahota velká. Ten rok se prodával 1q píce (sena) za 220 K.
Dne 7/5 1918 byl nejdříve uzavřen mír s Rumunskem, pak čtyrspolkem a Německo hledělo si vymínit nejlepší výhody. Dne 28/10  1918 nabídlo Rakousko-Uhersko čtyřdohodě příměří a mír separátní dle Wilsonových  podmínek.
Po příměří (listopad 1918) se konaly přípravy k mírové konferenci. Prezident USA Wilson chtěl mírovou smlouvu, která by byla přijatelná pro všechny. Avšak válka přinesla takovou míru hořkosti, tolik ztrát na lidských životech a majetku (ztráty na majetku byly odhadnuty na 400 miliard dolarů), že spojenci byli rozhodnuti diktovat podmínky míru. Do Paříže (leden 1919) se sjeli na mírovou konferenci delegáti téměř všech spojeneckých států. Rusko, kde probíhala občanská válka, na konferenci nebylo pozváno, reprezentanti poražených zemí byli pozváni pouze proto, aby přijali podmínky míru. S každou poraženou mocností byly uzavřeny zvláštní smlouvy. Hlavní slovo na konferenci měl Lloyd George, ministerský předseda Velké Británie, Woodrow Wilson, prezident USA, Georges Clemenceau, minister- ský předseda Francie, a Victorio Orlando, ministerský předseda Itálie. Mezi vítězné státy bylo přijato i Československo „s omezenými zájmy".
Cílem konference bylo provést územní změny ve prospěch vítězných států. Francie prosazovala tvrdou politiku vůči Německu a požadovala nejvyšší podíl na německých reparacích. Británie si přílišného oslabení Německa nepřála. Projevovala však zájem o německé kolonie a loďstvo. USA se opíraly o svou ekonomickou a finanční převahu. Chtěly Německo přiměřeně silné proti Francii, ale i proti Británii. W. Wilson prosazoval vytvoření Společnosti národů, která měla řešit všechny sporné otázky jednáním. K vyřizování mezinárodních sporů pak byl zřízen rozhodčí soud v Haagu.
Boje první světové války proběhly na několika frontách po Evropě. Na západní frontě boje probíhaly v zákopech (zákopová válka). Přes 60 milionů vojáků bylo mobilizováno od roku 1914 do roku 1918.
Válka skončila vítězstvím Dohody a kapitulací poražených Ústředních mocností. Jako konec světové války je udáván a ve světě oslavován 11. listopad 1918, kdy od 11 hodin zavládlo na všech frontách příměří (11. 11. v 11 hodin), podepsané téhož dne v  5.05 hodin ráno německou generalitou ve štábním vagóně vrchního velitele dohodových vojsk francouzského maršála Foche v Compiégne. Formálním zakončením války byly Pařížské předměstské smlouvy v roce 1919.
V příštím díle kroniky si připomeneme události konce vzniku Československa.               

P.Č.

 

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice