Datum a časDnes je úterý, 23.5.2017SvátekSvátek má Vladimír
Přístupy879092. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Rozvoj silniční dopravy v okolí Libochovic

5. část
  • V roce 1970 se poprvé uskutečnila pouť v městském parku, protože na náměstí se budovala kanalizace a vodovod. (Zlí jazykové tvrdili, že je to proto, že předseda MNV, který bydlel na náměstí, chce mít klid.) Faktem je, že poté ztratily poutě svůj půvab. Zároveň po rekonstrukci vodovodu a kanalizace bylo přikročeno k realizaci nové podoby náměstí, tak jak jej známe dnes. Koncepce tohoto řešení byla vytvořena v Akčních plánech města: Dopravním řešením sledovat převedení maxima průběžné dopravní zátěže na silničních průtazích, vhodně je situovat mimo centrum města. Přemístit autobusové nádraží na nové plochy a zklidnit tak náměstí. Vyloučení dálkové a těžké dopravy z prostoru náměstí bude realizováno výstavbou přeložením silnice 11/246/a její trasa bude vedena do prostoru křižovatky ulic Pivovarské, Havlíčkovy a Turinského po severním okraji řešeného území podél železniční trati do prostoru náměstí Svobody. Revoluční a Turinského ulice budou v souvislosti s novou občanskou a bytovou výstavbou rekonstruovány jako obytné komunikace. Autobusové nádraží bude přemístěno z náměstí do prostoru severní poloviny bývalého zámeckého dvora, kde bude vybudován systém nástupních ostrůvků. V rámci řešeného území budou realizovány parkovací plochy pro 110 automobilů (osobních) a 30 autokarů, případně nákladních aut. Garáže osobních automobilů budou mít kapacitu 52 boxů. Významné pěší komunikace budou vedeny blokem 2 (spojení prostorem kulturního domu a autobusového nádraží s náměstím) a blokem 4 a 5 (spojení náměstí s jeslemi, kinem a prostorem ZDŠ a sportovního areálu). Plocha náměstí bude upravena tak, aby jeho část před zámkem a hotelem (prostor pomníku J.E.P.) sloužila pouze pěšímu provozu. Jak dnes vidíme, něco bylo realizováno, něco se oklestilo a něco nerealizovalo vůbec. Kupříkladu řešení obchvatu nákladní dopravy podle trati, vyloučením Revoluční ulice, pěší zóna na náměstí se o hodně v době realizace zmenšila. V roce 1976 je tedy zahájena druhá etapa, výstavba kanalizace, a to v úseku od mostu směrem k náměstí. Pokládka kanalizace pokračuje v průběhu roku 1976 a 1977, zároveň se provádí celková rekonstrukce náměstí, a to do té podoby, v jaké je známe dnes. Koncepce a návrh na novou úpravu byl schválen na květnovém zasedání MěstNV v květnu 1973. Náměstí bylo dokončeno v letech 1982/83. (Obrázek č. 1)


    Obrázek č. 1
  • V únoru v roce 1971, vzhledem k přestavbě náměstí a již uvedeného koncepčního programu výstavby, rada MěNV začala projednávat přesun autobusového nádraží do prostoru po vyhořelých stodolách bývalého panského velkostatku, kde již bylo částečně vybudováno parkoviště pro dálkovou nákladní dopravu. (Obrázek č.2)


    Obrázek č. 2
  • V rámci centrálního plánu se na jaře v r. 1969 přistoupilo k budování nového cihlářského závodu Severočeských cihelen v Libochovicích. Tento závod měl být jedním z nejmodernějších ve střední Evropě. Podstatná část strojního parku byla dovezena z Itálie a Švýcarska. Montáž haly měla být dokončena koncem roku 1970. 0statní pomocné provozy pak v r. 197l. Zkušební provoz měl být zahájen koncem roku 1971. Pro budoucí zaměstnance se již v roce 1969 započalo s výstavbou 18 rodinných domků. Mimo to bylo vybudováno ještě dalších 42 bytových jednotek. Provoz však byl zahájen až v roce 1975 a provoz panelárny od roku 1979, když začala panelárna vyrábět keramické cihelné panely. Toto zpoždění převážně zavinilo podcenění a úspora ve výrobní lince. Jak již bylo řečeno, linka byla kombinována ze švýcarských a italských prvků, ale aby se ušetřilo, hlavní díl lis, je vyráběn doma v kooperací s polskými loděnicemi v Gdyni. Proč toto uvádím, současně s budováním nového závodu došlo k vytvoření nové čtvrti na pozemcích bývalé slepičárny a tím i k budování nových komunikací, které bohužel ani dodnes nejsou plně dokončeny. Zároveň byla zpevněna betonovými panely příjezdová komunikace od hospodářského družstva směrem k cihelně. V té době sice byla na této pozici plánována železniční vlečka, ale díky zflikovanému financování výstavby k ní nakonec nedošlo, i když si s touto myšlenkou vedení závodu pohrávalo dosti dlouho. Silniční příjezdová trasa měla vést o 10 m severněji. (Obrázek č.3)


    Obrázek č. 3
  • Počátek devadesátých let by ve stagnaci výstavby nových komunikací, nové silnice se stavěly především v okolí dálnic a okolo velkých měst. Libochovice ve svých výhledových studiích již od roku 1939 plánovaly severní obchvat města. Pouze však plánovaly. Tato myšlenka se táhne poválečnou historii jako libochovický folklór. Ale stále na ni nebyly peníze, nebo nebyly kapacity, nebo prostě něco jiného. Přesto Město bude muset v brzké době nějakým způsobem donutit stát, aby obchvat byl uskutečněn, ledaže by cena pohonných hmot vystoupala na takovou výši, kdy by citelně poklesla silniční doprava. Ale tomu nevěřím.
  • V červenci 1999 byla nově vybudována a povrchově upravena asfaltovým povrchem silnice od zahradnictví p.Zemana ke hřbitovu, díky bohu jenom pro pěší, v srpnu byly provedeny další opravy komunikací. V budoucnosti se domnívám stejně dojde k rozparcelování polí nad zahradnictvím p.Zemana a tím i k vytvoření nových komunikací. I když se to dnes při všeobecném nedostatku peněz nezdá, přesto se projeví trend investovat soukromé prostředky do nemovitostí. Tím i město bude donuceno k novému pohledu na financování zasíťování, ovšem kde na to vezme finanční prostředky, těžko říci.


    Mosty na Libochovicku jako součást dopravního systému

    Libochovicko je součástí dolního Poohří, z čehož zákonitě vyplývá, že Libochovicko a mosty jsou jedno a totéž. A pokud mluvíme o mostech, je třeba se zmínit i o důvodu, proč vznikly, v našem případě přemosťují poměrně důležitou řeku severních Čech, Ohři. Název řeky Ohře pochází z keltského Agara, což znamená lososí řeka. Dnes však ke škodě všech rybářů aby lososa pohledal. Sice časopis Rybářství uvádí: „Březnové číslo časopisu Rybářství přineslo zajímavý příspěvek J. Vostradovského , který se týkal ulovení dospělé jikernačky lososa 88cm z Ohře u Doksan. Losos byl uloven na přívlač panem Václavem Šťástkou při silvestrovském loučení s řekou a po vyfocení byl vrácen vodě. Tato jikernačka tedy vykonala pouť dlouhou skoro 700 km a překonala při ní i jez ve Střekově, patrně proplula plavební komorou, protože nový rybí přechod je ve stejném čísle časopisu hodnocen pracovníky VÚV Praha pro lososa jako nefunkční.“


    Losos obecný (Salmo salar)

    Celkově vůbec bývala Ohře bohatá na ryby a mnoho středověkých historiků se o tomto poznatku zmiňuje. Příkladem je známé dílo Balbína Miscellanea historica regni Bohemiae z roku 1679, kde je uchována následující zpráva: "... v Labi provozuje se lov lososů zvláště v prvních měsících, kdy losos vystupuje z moře a přichází do řek a táhne se až do přítoků labských, tak do Ohře až k Doksanům". Z pozdější doby jsou známá také díla profesora Gymnázia v Kadani W.F. Howorky. Vrátí se tedy do Ohře lososi? Podle tiskového mluvčího Povodí Ohře Václava Svejkovského, ano. Své tvrzení dokládá stavbami čističek, menší průmyslovou spotřebou vody a řešením tzv. rybích přechodů, které umožňují migraci těchto putujících ryb financovaných z programu Evropské unie „Phare“. Největší překážka na řece pro migrující ryby prozatím zůstává Nechranicka přehrada a vodní dílo Kadaň. Ale vraťme se k mostům. Pokud budeme postupovat v okolí Libochovic po proudu řeky, jedná se o tyto mosty:

     Železniční most Koštice    km 31,5
     Silniční most Křesín   km 28,7
     Silniční most Libochovice   km 23,4
     Silniční most Radovesice   km 21,3
     Silniční most Břežany   km 17,7
     Železniční most Břežany   km 17,3

    Lze říci, že zhruba na 15 km toku řeky je to staveb až až. Historie dokládá že mohlo být o jeden železniční most u Libochovic více, ale to až později.

    Tomáš Černý

    Pokračování příště.     

      

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice