Datum a časDnes je pondělí, 24.7.2017SvátekSvátek má Kristýna
Přístupy941360. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Střípky z rodinné kroniky

7. část


Tato část kroniky popisuje výbušné prostředí na Balkánském poloostrově v letech 1912 až 1913. I události nedávných let, které již pamatuje i naše generace, potvrzují, že obyvatelé tohoto poloostrova jsou velice horkokrevní a k násilí mají velmi blízko.

V roce 1912 vypukla Balkánská válka. Nejdříve vypovědělo Turecko dne 8/10 válku Černé Hoře. Černohorci vtrhli přes hranice na turecké území do Novohrazárska, odkudž vítězně postupovali. Pak vypovědělo Turecku válku Srbsko, Bulharsko a Řecko. Dne 24/10  1912 svedli velkou bitvu Bulhaři u Lozengradu čili Kirkilisi a Srbové velkou bitvu dne 25/10 u Kumarova  a všade Turci prohráli.

Důvody První balkánské války - převzato z encyklopedie Wikipedie:
Na začátku 20. století zbývala z bývalého osmanského impéria na Balkáně jen nepatrná část. Poté, co se v 19. století osamostatnily Řecko, Srbsko, Rumunsko a Bulharsko, zůstaly v osmanských rukou jen oblasti Thrákie, Makedonie a severního Epiru.
Nově vzniklé státy měly zájem dále rozšiřovat své území na úkor Osmanské říše (Turecka). Bulharsko chtělo expandovat hlavně do Makedonie a Thrákie, na území, která mu byla přiřčena sanstefanským mírem, ale o něž přišlo na Berlínském kongresu. Srbským cílem bylo získat přístup k moři. Řekové toužili naplnit Megale ideu - ideu Velkého Řecka, které by sjednocovalo všechna území obývaná Řeky.

Dne 18/3 1913 byl úkladně zavražděn na procházce v Soluni řecký král Jiří socialistou Schinasem. Hned na to byl prohlášen řeckým králem syn Jiřího Konstantin, narozený 2/8  1868 v Athénách, vítěz u Janiny. Dne 23/4 1913 vtrhlo černohorské vojsko vítězně do pevnosti Skadrů, kterou dlouho hájil turecký generál Essad paša. Skádr byl obléhán po 6 měsíců, nežli byl za pomoci Srbů Černohorci dobyt. Avšak velmoci se usnesly, že má Skadr připadnout k nově utvořenému státu Albánii, což však neuznali Černohorci. Za knížete albánského dal se prohlásit v městě Kroje turek  Esad paša.
Dne 30/5 1913 byl v Londýně podepsán generály všech balkánských států preliminář míru a tím končila válka po 8 měsíců trvající a křesťanské národy byly touto vítěznou válkou od Turecka osvobozeny. Ale vítězi nemohli se o osvobozené země v dohodě rozdělit, a tak koncem června 1913 začaly nové bitky mezi Srby a Řeky na jedné a Bulhary na druhé straně. Ve střední Makedonii svedena velká bitva za účasti asi 150.000 vojínů. Boj trval týden, u Bregalnice  zvítězili Srbové a Bulhaři byli donuceni ústupu. Též Rumunsko obsadilo část Dobrudže a požadavky Rumunska byly splněny. Dne 7/8 1913 byl uzavřen mír v Bukurešti. Tato válka balkánská vyžadovala si velké oběti as 400.000 mrtvých a 6 miliard nákladů.

Jak se dočteme v dalším pokračování rodinné kroniky příští měsíc, mír však netrval dlouho.
A co je možné ještě doplnit o řeckém  králi Jiřím I.:
Jiří I. Řecký (24. prosince 1845 v Kodani, Dánsko - 18. března 1913 v Soluni, Řecko) byl v letech 1863-1913 řecký král z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů. Byl ustanoven řeckým králem za participace tří velmocí - Anglie, Francie a Ruska po svržení krále Oty I. při vojenském puči a následné občanské válce. Přes počáteční rozpaky se stal populárním a oblíbeným panovníkem. Byl prvním panovníkem nové řecké královské dynastie. Jeho padesátiletá vláda (nejdelší v moderní historii Řecka) je charakterizována četnými územními zisky a důležitou rolí v mezinárodní politice před první světovou válkou, měl vliv na formování novodobé řecké demokracie zavedením ústavy. Dva týdny před padesátým výročím své intronizace, v průběhu Balkánské války, byl (v Soluni v roce 1913) zavražděn; na rozdíl od jeho dlouhého panování jeho nástupci vládli v obdobích krátkých a nejistých.
Jiří byl druhým synem dánského krále Kristiána IX. a Louisy Hessenské. Když v roce 1862 tehdejší řecký král Ota I. po výbuchu povstání musel opustit Řecko, hledal řecký parlament pro tuto zemi nového panovníka. Nabídku řeckého trůnu odmítla řada princů z evropských panovnických domů, posléze se Řekové obrátili i na syna (v té době budoucího) dánského krále Kristiána  IX. - na Viléma, prince von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. Ani Vilém, ani jeho otec nejevili zájem, úřadující dánský král Frederik VII. (Vilémův děd) je však přiměl nabídku přijmout (údajně na svého syna hřímal: "Jestli mu to nepřikážeš, tak tě zastřelím!"). Čas ukázal, že šlo o volbu nejen šťastnou pro Viléma, ale především prospěšnou Řecku.
Ráno dne 18. března 1913 vyšel Jiří z domu svého syna, doprovázen pouze jedním důstojníkem, aby se jako obvykle vrátil pěšky, procházkou do královského paláce. Tam byl postřelen anarchistou Alexandrosem Schinasem. Zemřel dva měsíce před padesátým výročí svého nástupu na trůn, v době, kdy plánoval stáhnout se z veřejného života a chystal se k abdikaci ve prospěch svého syna Konstantina.

P.Č.
Pokračování příště           
   

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice