Datum a časDnes je pondělí, 24.4.2017SvátekSvátek má Jiří
Přístupy847163. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Střípky z rodinné kroniky

6. část


Na jaře roku 1909 bylo velké nebezpečí války mezi Rakouskem a Srbskem. Jelikož Srbsko nechtělo uznat anexi Bosny a Hercegoviny Rakouskem, poslalo toto do Bosny mnoho vojska a chystalo se k válce. Protože tehdá Srbsko od Ruska pomoc neobdrželo, nátlakem Německa z války sešlo. Němci se chlubili, že zachránili Rakousko od války. Zato si Němci v Čechách velice zpupně počínali. Nechtěli nikde v tak zvaném uzavřeném území u soudu a v jiných úřadech jednání připustit v české řeči a vytloukali všade české “Matičné“ školy v německých městech. Vypovídali české lidi z bytu a propouštěli české dělnictvo z práce. Nepřipustili ani jednání na českém sněmu. Té doby byl ministerským předsedou baron Bienert a ministrem zahraničních záležitostí baron Aehrenthal, majitel panství Doksany a Roudnice. Oba tito státníci nadržovali Němcum a utiskovali slovanské národy v Rakouské říši. V roce 1909 byl zvolen za nejvyššího maršálka království Českého Ferdinand princ Lobkovic z Dolních Beřkovic.

Informace o uvedených osobnostech jsou v současné době na stránkách Wikipedie velmi sporé. Alespoň o jednom z nich, který se pojí s nedalekými Doksany, připojuji následující zajímavost:

Alois Leopold Aehrenthal jako ministr zahraniční připojil r. 1908 k Rakousku Bosnu a Hercegovinu. Tyto země dříve turecké mělo po porážce Turecka od r. 1878 vojskem obsazené Rakousko… Na tyto slovanské země si dělalo nárok Srbsko, že se tak stalo bez války, pouze za odstupné 10 000 000 rakouských zlatých pro Srbsko, obdržel Alois Leopold Aehrenthal od císaře hraběcí titul.
A nyní opusťme na chvíli politické dění a podívejme se na zcela jiný jev, který bylo v roce 1910 možno pozorovat na nočním nebi: Dne 26/1 1910 objevila se na západním nebi poblíže hvězdy „Venuše“ neboli večernice nová malá kometa a byla pojmenována 1910 -a.
Dnes by se autor kroniky o kometě dověděl podstatně více údajů, tehdy však nebyly úžasné možnosti, které nabízí internet:
Na jaře 1910 navštívila lidstvo opět Halleyova kometa. 20.dubna 1910 prošla přísluním a za měsíc poté, 20.května 1910, se přiblížila k Zemi na 0,151 AU.
Byl to první návrat, na který už čekali astronomové vybaveni fotografickou technikou. Celkově to byl již 29. známý návrat Halleyovy komety, počítáno od roku -239. Kometa, dnes známa pod jménem Halleyova, nebo přesněji pod označením 1P/Halley, je po Slunci, Měsíci a pěti okem viditelných planetách nejdéle pozorovaným tělesem sluneční soustavy. Jak je asi všeobecně známo, Halleyova kometa je periodická s dobou oběhu kolem Slunce cc. 76 let. Její velmi protáhlá eliptická dráha má excentricitu 0,967 a sklon dráhy k rovině ekliptiky 162 stupňů.
Různí astronomové se začátkem 20.století trumfovali v co nejpřesnějších výpočtech její dráhy a pozice i času dalšího návratu. Nakonec ji nalezl na 60-ti minutové expozici na fotografické desce pořízené 0,72-m reflektorem observatoře Konigstuhl nad Heidelbergem M. Wolf, tehdy už známý hledač planetek. Na snímku z 11.září 1909 se kometa jeví jako miniaturní tečka přibližně 16.magnitudy, což je na tehdejší techniku docela dobrý výkon. Max Wolf své pozorování potvrdil dalším snímkem. Poté byla kometa zpětně dohledána na desce pořízené v egyptském Helwanu už 25.srpna 1909.




Jak se kometa zjasňovala, přibývalo pozorování. V prosinci 1909 už měla na některých snímcích vidět slabý ohon a dosahovala cc. 10.magnitudy. Během druhé poloviny března 1910 byla vzhledem k malé úhlové vzdálenosti od Slunce nepozorovatelná. Znovu se objevila začátkem dubna 1910 na ranní obloze. Od druhé poloviny dubna 1910 byla už pozorovatelná pouhým okem. Kolem průchodu přísluním 20.4.1910 dosahovala cc. 3.magnitudy. Tak jako Halleyova kometa v roce 1910 nebyla do té doby pozorována žádná jiná kometa. Na sledování se podílely jak observatoře v Evropě a v Severní Americe, tak i hvězdárny ve vzdálených oblastech, jako je Jižní Amerika (Argentina, Chile), Jižní Afrika či Austrálie. Mezi tehdejšími pozorovateli najdeme jména známá z historie kometární astronomie - Perrine, Barnard, Giacobini, Comas Solá, van Biesbrock atd. Najdeme samozřejmě citovaná i pozorování česká (např. Praha - L. Weinek) a slovenská (O'Gyalla - L. Terkán, von Konkoly), a kdybychom se ponořili do archívů, našli bychom určitě i další.
V polovině května 1910 byla Halleyova kometa jasnější než 1.magnituda a její ohon o délce více než 100 stupňů se táhl po obloze podobně jako Mléčná dráha. 19.května 1910 prošla kometa přes sluneční kotouč a zároveň také prošla Země ohonem komety. 20. i 21. května 1910 byla pozorovatelná večer i ráno. Astronomové sledovali kometu i v dalších měsících, ale jak se vzdalovala od Země i od Slunce, tak postupně slábla. S největšími v té době dosažitelnými přístroji se snažili na fotografických deskách zachytit, jak se mění struktury v ohonu kometu a následně počítat rychlost hmoty uvolňované z kometárního jádra. Byla též poprvé pořízena spektra komety a v něm identifikovány čáry kyanu a dvojatomového a tříatomového uhlíku (Lick Observatory, Yerkes Observatory, Madrid atd.). Poslední pozorování Halleyovy komety při tomto návratu byla pořízena 16.června 1911 na Lickově observatoři s 0,91-m reflektorem (H. D. Curtis). Na 40-ti minutové expozici se jevila jakožto slaboučký mlhavý objekt.
Tehdejší kampaň věnovaná zkoumání Halleyovy komety měla velký vliv na rozvoj astronomie na počátku 20.století. Následně první fotografická zachycení i pečlivé kresby Halleyovy komety z let 1909 až 1911 došly uznání i upotřebení ještě po sedmdesáti letech, kdy se naši o něco starší kolegové připravovali na návrat Halleyovy komety v r. 1986 včetně vyslání kosmických sond a znovu zpracovávali tehdejší pozorování současnými metodami v rámci International Halley Watch. 

P.Č.
Pokračování příště             

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice