Datum a časDnes je neděle, 23.4.2017SvátekSvátek má Vojtěch
Přístupy846892. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Rozvoj silniční dopravy v okolí Libochovic

2. část


Komunikace na Libochovicku.

V letech 1830 - 1832 za úřadování vrchního Libochovického panství Leopolda Riedla byla postavena silnice do Lovosic a do Budyně.
V letech 1832 - 1845 za úřadování vrchního Libochovického panství Jana Müllera byla postavena silnice do Evaně a do Třebíze.
V roce 1845 byla vybudována stará silnice z Poplz na Evaň.
V letech 1850 - 1852 za komisaře Kaubka byl zřízen chodník na náměstí z lepšího kamene, který byl původně z pískovce. Dále byla zadána stavba těchto silnic:
1) Z Libochovic do Koštic až na hranice Lounského okresu.
2) Z Budyně až na hranice Roudnického okresu.
3) Z Chotěšova do Brozan až na hranice pozemků obce Doksany.
Na podzim roku 1850 došlo oznámení stavebnímu úřadu ve Slaném, že silnice z Budyně do Chotěšova a Libochovic je rozježděná až na dláždění, a úřad nařídil proto obcím bývalého Libochovického a Budyňského panství, které tuto silnici kdysi stavěly, aby ji bez prodlení vyštěrkovaly. Opravy silnic musely být také prováděny přímo ve městech, kterými procházely. Tak kolem domů v Libochovicích byl vystavěn „trotoar“, čili dlážděná cesta z pískovcových kvádrů. Zároveň v roce 1854 proběhla i stavba nového kanálu na Evaňské silnici.
V r. 1852 se začalo s výstavbou dvou nových silnic:
1) silnice od Libochovic až ke hřbitovu při kostele sv. Vavřince (délka 335 sáhů)
2) silnice od Libochovického mlýna až k mostu (Bývalá okresní prašná cesta pod zámkem)
Dne 4. února 1854 byla vyhlášena pod č. 22137 dražba stavby okresní silnice ustanovena z Libochovic do Koštic v délce 3553 sáhů s vyvolací cenou 18444 zl. Dne 1. března 1854 byla tato stavba skutečně vydražena a pronajata. Později však c. k. hejtmanství pronájem vypovědělo, a tak tato stavba tak byla odložena nejméně o 10 let.
V roce 1854 byla silnice z Budyně do Roudnice před dokončením.
V roce 1857 byla upravena silnice ze Slatiny do Sedlce.
Roku 1860 byla znovu pronajata stavba okresní silnice do Koštic až na hranice okresu za 35 200 zl. r. č.; tuto stavbu si najmuli někteří libochovští měšťané (při samotné stavbě bylo nalezeno množství lidských pozůstatků za obci Dubany  zřejmě z let 1813 - 1815).
Správce panství Prušák Pfaff nechal roku 1867 opravit a nově zbudovat silnice do Křesína, do Klapého a na Evaň, v návaznosti na stavbu cukrovaru, protože tato stavba si vynutila kvalitnější dopravu řepy z okolí.
V roce 1871 byla postavena okresní silnice do Klapého a do Třebenic; nájemníkem stavby byl František Zeman z Radovesic.
V roce 1872 bylo opraveno 7 mostků na Klapské silnici s nákladem 99 zl. 55 kr.
Roku 1882  si obec Břežany postavila (a v roce 1911 upravila) novou silnici na své náklady od státní silnice do Břežan a v roce 1916 byla postavena nová silnice přes „Stráň“ z Břežan do Chotěšova (Již výše zmiňována formanská cesta).
V roce 1882 byla upravena silnice ze Slatiny do Libochovic.
V roce 1884 existovala cesta do Radovesic, pak dále do Budyně, Lovosic a Litoměřic, pak cesta do Poplz přes Ohři, do Peruce, Klobuk a do Slaného, také cesta do Duban, Křesína a Koštic, (tyto byly proměněny v okresní silnice) a v tomto roce se obnovuje silnice do Klapého a do Třebenic.
Roku 1888 byla postavena silnice z Kostelce do Roudníčku.
Roku 1888 byla postavena silnice z Kostelce na státní silnici, stavba v roce 1890 pokračovala dále k Vrbce.
Roku 1888 - 89 byla postavena silnice z Vrbky do Roudníčka.
Roku 1899 byla postavena silnice z Kostelce do Brníkova.
Roku 1899 dává obec Libochovice 500 zlatých na stavbu silnice z Duban k Jiřetínu, kde se napojuje na silnici z Libochovic na Jiřetín (dnešní polní cesty). O úplné nové výstavbě se jedná v roce 1900, někteří majitelé polí pozemky poskytli zdarma, jiní požadovali vykoupení pozemků, proto se celá záležitost pozastavila.
Roku 1900 byla postavena silnice z Budyně přes Vrbku do Martiněvse.
Roku 1899 otiskly noviny „Podřipský obzor“ dnes úsměvný článek o rychlé jízdě cyklistů městem. Obrázek č. 1.


Obrázek č. 1

Když v roce 1865 byla zřízena okresní samospráva, tehdejší Libochovické okresní zastupitelstvo zároveň převzalo a udržovalo přes 30 km silnic. Při tom byla do správy okresu převzata i část bývalé státní silnice Budyně - Radovesice  Chotěšov - Vrbičany dlouhá přes 10 km. Je však zajímavé, že od hranic Lovosického okresu u Vrbičan však zůstala tato silnice ve státní správě. Bývalý Libochovický okres sice několikrát na příslušných místech zakročil o opětné převzetí části této silnice, vedoucí v libochovickém obvodu, do státní správy, ale nedocílil žádoucího výsledku a silnici musel i nadále na své náklady udržovat. Obrázek č. 2.


Obrázek č. 2. - Okolí Libochovic v roce 1840.

Poznámka: Rozvojem železniční dopravy poklesl na čas význam dálkových silnic a jako důsledek vzniká síť kvalitních silnic místního významu, umožňující místní dopravu a rozvoz zboží od železničních stanic i do těch nejvzdálenějších míst spotřeby a výroby. Jednalo se o tzv. okresní silnice, zřizované a udržované tzv. okresní konkurencí. Příspěvky na stavby se získávaly z daní, ale přispívala i země. Správa okresních silnic byla legislativně podchycena v roce 1864 v Čechách, v roce 1877 na Moravě a konečně ve Slezsku v roce 1887. O stavbách a údržbě okresních silnic rozhodovaly Silniční výbory v  působnosti soudních okresů. Silniční výbory byly řízeny zemskými výbory, a to buď přímo, anebo prostřednictvím tzv. dozorčích okresů. (Oddělení zemského stavitelského úřadu k okresním silnicím.) Činnost Silničních výborů byla skončena v roce 1928 a jejich úkoly převzaly tzv. Okresní výbory, ale už v menším rozsahu, poněvadž na základě tzv. inkameračního programu bylo převedeno 4000 km okresních silnic do sítě státních silnic. Smyslem tohoto řešení byla snaha finančně odlehčit okresům a vyrovnat hustotu státních silnic v jednotlivých regionech.
Část této silnice (Budyně - Radovesice - Vrbičany) na přelomu tisíciletí byla pojata do prvého pořadí inkameračního programu. Rovněž tak okresní silnice Nížebohy - Budyně  Libochovice - Koštice - Volenice.
Poznámka: Inkamerace - u silnic - převzetí některých dopravně důležitých okresních silnic do státní správy.
Roku 1906 byla postavena silnice z Kostelce do Brníkova.
V roce 1916 byla opět nově postavena silnice do obce Břežany přes „Stráň“ z Břežan do Chotěšova.
V roce 1927 byla vydlážděna okresní silnice vedoucí od Vojnic k Sedlci.
Bývalý Libochovický okres za svého působení, až do svého zrušení v r. 1928 nově postavil celkem 129 km silnic, od sloučení s roudnickým okresem až do roku 1937 se jednalo o 8,5 km, takže nakonec by měl ve své správě celkem 162,91 km silnic. Od roku 1918 do roku 1937 bylo zcela nově vystavěno celkem 25,41 km silnic. V této době bylo k výstavbě a opravám použito jako povrchová úprava silnic těchto materiálů: 15,4 km bylo vydlážděno čedičovým kamenem z hazmburských lomů, 0,5 km žulovou kostkou a 2,3 km kamenobetonovou dlažbou systém „Pensál" (druh dlažby, ovšem jaký nevím), 18,15 km povrchově upravených asfaltem, 39,4 km válcovaných a 90,86 km neválcovaných. 
(Obrázek č.3)


Obrázek č.3 - čedičové lomy na Hazmburku.

Poznámka: Když v roce 1936 vrcholil boj města Libochovic o znovuobnovení okresu se sídlem v Libochovicích, argumentuje i takto - „Dovozy štěrku a písku na udržování válcovaných silnic vyžadují si rychlého rozhodování o dodání potřebných hmot a provedení opravných prací. K tomu cíli plně vyhovují lomy na památném vrchu Hazmburku s roční výrobou 8000 m3 štěrku a drtě, 3000 m3 dlažebního kamene, jakož i pískovna s roční výrobou 2500 m3 písku a oblázkového štěrku, vesměs bezvadné jakosti. Zásoby těchto hmot  postačí úplně dle posudků znalců na dobu dalších 200 let. Zdejší obce dodávaly bývalému samosprávnému okresu, v němž seděli jejich zástupci, při úpravě silnic, dlažbě i válcování, jejich hmoty (jíl a písek) a často i dovoz zdarma, takže se náklad na údržbu silnic podstatně snížil. Do majetku bývalého okresu libochovického patří i parní i silniční garnitura válcovací a autodrtič s granulátorem, který byl zakoupen již v roce 1925 (v době samostatnosti okresu libochovického) a které dosud bezvadně fungují, což se nejlépe podává z té okolnosti, že silnice okresu libochovického jsou bezvadně udržovány v dobrém stavu a jako takové označovány ve všech automapách doby minulé i přítomné, což umožněno pouze dobrým základem, který byl dán v době samostatnosti zdejšího okresu.“

Tomáš Černý
Pokračování příště.   
        

Komentáře