Datum a časDnes je úterý, 24.10.2017SvátekSvátek má Nina
Přístupy1038097. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Rozvoj silniční dopravy v okolí Libochovic

Silniční doprava patří i v současné době ve všech ekonomicky rozvinutých zemích k nejprogresivněji se rozvíjejícím oborům. Jejími základními přednostmi je relativní rychlost, dostupnost, operativnost, rychlá přizpůsobivost změnám poptávky a schopnost bezproblémově realizovat systém přeprav. Využívá velmi husté sítě pozemních komunikací, jejichž rozhodující část budoval náš stát po staletí. Dá se říci, že většina silnic a cest navazuje na historické stezky pro jezdce a povozy.
Dějiny každé civilizace byly a jsou spjaté s historií a rozvojem dopravy. Ta zpřístupnila člověku svět a stala se nevyhnutelností jeho každodenního života. Určuje i rytmus hospodářství každého státu. Během několika tisíciletí naši planetu ovinulo přibližně 1,5 milionu kilometrů železničních tratí a asi 25 milionů kilometrů cest a dálnic. Po železnicích jezdí téměř půl milionu lokomotiv, které uvádí do pohybu až 10 milionů vagónů. Cesty zaplnilo kolem půl miliardy osobních a nákladních automobilů. Světová moře křižuje přibližně 60 000 převážně nákladních lodí. Z 500 hlavních světových letišť startuje denně několik tisíc dopravních letadel. To jsou údaje ukazující na nezastupitelné místo dopravy i v dnešní době. Po pravdě řečeno, pro obyčejného člověka jsou to skutečně údaje nepředstavitelné.

Vznik a vývoj dopravy je tak přímo spojen s rozvojem společnosti a vývojem společenskoekonomických formací. Už pravěký člověk si začal upravovat stezky, po nichž se dostal tam, kde našel lepší obživu a lepší příležitost k lovu, hezčí a pracovitější životní družku. Odstraňoval překážky a přes bažiny a potoky kladl větve. Na větvích pravděpodobně i vlekl své úlovky a tento smyk se zřejmě stal zárodkem saní  jako jednoho z prvních primitivních dopravních prostředků. Krátké a  kulaté kmeny používal nejprve jako válec, a když ho zkrátil, vzniklo kolo.

Původní zprávy o směru a budování cest v našem regionu jsou sporé. Lze je vyčíst pouze ze zpráv, že ten, nebo onen objekt byl u cesty od do. Také dědické listiny určovaly polohu pozemků podle cest. Tyto cesty skutečně vznikaly a zanikaly podle potřeb místních obyvatel, přesunu zboží mezi obcemi, královstvími, zeměmi. Nejdůležitější cesty jsou zaznamenány v mapách. Jedna taková je v příloze k Berní rule. Obrázek č.1 (Libochovice na Aretinově mapě Čech z r. 1619.)


Obrázek č.1

Vysvětlivka - berní rula, zemský berní katastr pro Čechy, evidující půdu poddaných na venkově a nemovitý majetek měšťanů 1653 -  55. Obsahuje podrobný jmenný soupis poddaného venkovského a městského obyvatelstva, měšťanů královských měst, svobodníků a Židů a zachycuje zpustošení země po třicetileté válce. Berní jednotkou v berní rule byl tzv. osedlý.

Pro podrobné popisy cest a silnic by bylo třeba věnovat poněkud více času studiu v prostorách archivů a velice pečlivým sledováním kronik a v neposlední řadě i různých tisků a vyhlášek. Já uvádím jen některé úryvky ze zdejšího okolí, protože prozatím jsem doposud nedovedl dokonale skloubit zaměstnání (z něčeho člověk musí uspokojovat své materiální potřeby), a pátrání ve starých záznamech. Dále uvádím stručně několik postřehů a poznatků ze starých zápisů:

  • Ve středověku oživovala jih naší oblasti cesta, vedoucí od Veltrus přes Tmáň, Zlonice, Panenský Týnec k Lounům, tak zvaná "Dřevní cesta". Po ní se dopravovalo kdysi zboží a plodiny a podnes se místy nazývá "Silnicí".
  • Sousední obec Slatina odedávna ležela na důležité tak zvané „Slatinské cestě“, která spojovala Litoměřice s Libochovicemi.
  • Dnešními Poplzemi ještě před osídlením vedla stezka k brodu přes Ohři, brodu, jak již jsem se jednou zmiňoval, se říkalo Maurach (pojmenování se zachovalo až do 16. století). Zřejmě podle jména to byla stezka cizích kupců, která vedla z Bavorska přes Libochovice k Baltu.
  • Obcí Martiněves procházela v minulosti významná komunikace formanská, později i poštovní magistrála. Magistrála vedla z Prahy přes Radešínek, okolo Charvatec a přes Pohořice, Budyní pokračovala dále do Drážďan, Lipska a Berlína. Z epochy této komunikace se přímo v obci Pohořice zachoval starý zájezdní hostinec s dvorem a milníky podél magistrály. Podobný zájezdní hostinec byl také v Radešínku. Vznik této komunikace je situován někam okolo roku 1610. Tato cesta pravděpodobně pokračovala dále přes Břežanský vrch. Celá tato cesta naším regionem je dobře zdokumentována na stránkách:
    http://michljiri.rajce.idnes.cz/CHARVATCE_-_MARTINEVES_-_FORMANSKA_MAGISTRALA/



Obrázek č.2 (Ilustrativní obrázek)

  • Kromě hostince v obci Pohořice byly, alespoň podle starých kronik a archivních materiálů, pozůstatkem magistrály kamenné milníky. První byl severně od obce ve vzdálenosti cca 1,5 km. Byl cca 4 m vysoký a na jeho vrcholu byl zachován již „nečitelný“ znak - erb. Průřez dříku sloupu měl tvar osmihranu. Druhý milník je prý přímo u výše zmíněného zájezdního hostince. Z toho se dochovalo pouze cca 1,5 m vysoké torzo. Dále magistrálu lemovaly kapličky. Kaplička Sv. Jána se nachází na úrovni křížení staré magistrály (dnes již polní cesty) a silnice vedoucí z Martiněvsi do Račiněvsi. Jedná se o zděnou kapličku se čtyřmi výklenky (v každé stěně jeden), krytou střešními taškami a opravenou r. 1992. Směrem do Radešínku je přibližně v jedné třetině délky cesty rozbořený kamenný sloup - tzv. Beranova kaplička. Cestu museli místní udržovat tak, aby se vešly vedle sebe dva vozy. Byla to hlavní stezka a zemská tepna. Od roku 1822 se již nepoužívala, protože byla postavěna nová silnice. Já sám osobně jsem tato místa nenavštívil, proto uvádím všude „byl, bylo“, materiál jsem čerpal z archiválii. Ale podle již výše zmíněné fotodokumentace lze říci, že to asi tak je. To se konec konců týká většiny údajů. Archivní materiály a kroniky a popisy jsou jedna věc, dnešní reálie věc druhá.
    Obrázek č. 3 (Kaplička sv. Jana v Martiněvesi)
  • Cesta z Budyně k Vrbce vedla původně (před r. 1294) po Průhoně ke Křížku odkud skoro rovným směrem šla přes Pomoklinu vedle Rybníčků k nynějšímu můstku, tehdy ovšem ještě nevybudovanému, a dále pak mezi lukami a poli v trase nynější silnice. Teprve po roce 1294 byla vybudována z Budyně od hřbitovního kostela Matky Boží Sněžné nová cesta.
  • Poloha původní cesty do Slatiny byla zhruba o 380 m východněji než dnešní silnice, jak se zjistilo z pamětní listiny při opravě sochy sv. Václava.

Historik Jindřich Tomas, v publikaci „Od ranně středověké aglomerace k právnímu městu a městskému stavu“, vydaném Okresním muzeem Litoměřicích v roce 1999, uvádí o Libochovicích toto, citát:
“Je třeba si též všimnout půdorysu Libochovic, protože půdorysy měst jsou pramenem, který často zachovává rysy vývoje minulých staletí až do dnešní doby. Lze říci, že staré Libochovice (před vznikem městečka) se zřejmě rozkládaly při řece kolem kostela a tvrze (zámku). Obojí - kostel i tvrz - je nutno předpokládat již při vzniku městečka koncem 13. století. Zřejmě tu byl přechod přes řeku, též jeden starý směr cesty, který od Házmburku směřoval ke kostelu, tomu nasvědčuje. Na druhé straně však půdorys města ukazuje. že bylo založeno (či vlastně starší osada rozšířena) hlavně podle cesty západovýchodního směru, tedy na směru Louny - Budyně - Roudnice, případně Doksany - Litoměřice. Hlavní ulice přímo navazuje na cestu na západ - na Koštice, na cestu, která severně míjela Dubany a Křesín (a je ještě dosti výrazná na vojenském mapování z osmdesátých let 18. století, kdežto dnešní silnice na západ se k těmto vsím v Libochovicích lomí a není přímým pokračováním starého směru. Náměstí v Libochovicích je vlastně jen rozšířením této hlavní cesty. Růst osídlení při vzniku městečka nejspíše představují domy v severní části starého městského jádra. Tento půdorys jádra města, z něhož lze vyčíst jen starší osadu a její rozšíření na městečko, nedoznal v dalším vývoji žádných větších změn (zvláště se tu nejeví nějaká změna, která by mohla být spojována s rokem 1560; jen v západní části starého města linie parcel připouští možnost - ostatně značně nejistou - že tu několik domů k jádru bylo připojeno později). Dosti výrazně geometrický, téměř obdélníkový tvar jádra starého jádra města ukazuje na určité ohrazení, které však nemůžeme chápat jako hradby; pravděpodobně to byly palisády a příkop. Pevnější stavbou městečka byla gotická tvrz, která měla patrně větší rozsah, než jaký obvykle spojujeme s pojmem tvrz, na což ukazuje zpráva z roku 1414, kdy při dělení statku jednotlivými Házmburky se mluví o třetině pokojů ve tvrzi.”
Z tohoto citátu je tedy patrné, že náměstí v Libochovicích, někde v místech dnešní statue, bylo křižovatkou dvou komunikací. Házmburská cesta vedla původně na sever přes dnešní radnici, pokračovala přibližně kolem bývalého zahradnictví p.Bureše, a kopírovala dnešní asfaltku ke hřbitovu, kde uhýbala po dnešní cestě ke kravínu. Dále, ještě někdy v 60 letech minulého století, než byla místním JZD rozorána pokračovala přímo k vrbě u potoka, odkud její pokračování až na hrad je  značeno červenou turistickou značkou. Ještě dnes pokud se za příznivých světelných podmínek na jaře zadíváme z Házmburku, je její trasa dobře znát světlejším rozoraným jílovým podložím.


Obrázek č. 4 (Původní Házmburská cesta od potoka po červené na hrad)

Tomáš Černý
Pokračování příště.           

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice