Datum a časDnes je středa, 20.9.2017SvátekSvátek má Oleg
Přístupy1003677. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Střípky z rodinné kroniny

2. část


I v této části pokračujeme událostmi, které přinesl rok 1903 a to jak ve světě, tak v našich zemích.
“V noci z 10ho na 11ho června 1903 byl v královském zámku v Bělehradě zavražděn srbský král Alexandr a královna Draga od svých důstojníků pluku č. 6, 7 a 18 v čele s důstojníkem Mašínem, švagrem nešťastné královny Dragy. Též bratři této královny Nikola a Nikodem Lunjevica, předseda ministerstva generál Demetr Markovič, generál Pavlovič a generál Petrovič a ještě mnoho jiných vyšších důstojníků, kteří zůstali králi věrni, byli této noci zavražděni. Také celá stráž v zámku a služebnictvo bylo povražděno, celkem 300 osob.
Tímto činem byla dynastie Obrenovičů úplně vyhlazená a již dne 15.6.1903 byl prohlášen za krále Petr Karadorděvič, který také volbu přijal.”



Na vyhledavači Google je tento masakr panovnické rodiny popi-sován následovně:
Z obecného hnutí odporu se zformovala organizovaná skupina, která naplánovala atentát na panovnický pár. Důvodem ke zpoždění byla vražda u Smedereva srbského policisty opilým bratrem královny Dragy Nikolou Lujnevicem. Mezi spiklence se připojil i Aleksandar Mašín. Akce byla naplánována na noc z 28. na 29. května 1903. Po večeři u královniných příbuzných se král i královna vrátili do královského paláce a usnuli. Deset minut po půlnoci vojáci vnikli do ložnice krále Aleksandra i královny Dragy, ale v ložnici nebyl nikdo. Na toaletním stolku našli Dragin oblíbený román „La trahison“, otevřený na 80. straně.
Vojáci prohledali celý zámek, ale krále ani královnu nenalezli. Našli ale Dražiny bratry Nikolu a Nikodije a odvedli je před zámek, kde byli z rozkazu plukovníka Mašína zastřeleni. Dražiny sestry Ana, Vojka a Hristina byly odvlečeny na železniční stanici a poslány do Mnichova.
Lazu Petrović se snažil zjistit, kde se král a královna skryli. U královské ložnice se kromě Petroviće sešli ještě poručík Đorđe Ristić, podporučík Velimir Vemić a kapitán Ilija Radivojević. Podporučík Vemić pak našel dveře do tajného pokoje. Nakonec byli král a královna objeveni za těmito tajnými dveřmi, objímajíce ze strachu jeden druhého. Kapitán Mihailo Ristić usmrtil krále a poté i královnu, která se svým tělem snažila krále bránit. Jejich těla byla zmasakrována dalšími střelami z revolveru a šavlemi a nakonec byla vyhozena z okna na nádvoří, odkud byla odvlečena do místnosti v přízemí. Tam je připravili k pohřbu, který se konal následující noc v kostele svatého Marka. Vražda se stala ve 3 hodiny a 50 minut ráno.
Těla krále i královny byla umístěna do mosazných rakví a v největší tajnosti odvezena na starý bělehradský hřbitov. Kočáry přijely po půlnoci ke kostelu svatého Marka, obklopeny vojáky. Těla krále a královny byla uložena společně do hrobu královy babičky Anky Obrenović, která společně s knížetem Mihailem zahynula u Košutnjaku 29. května 1868. Po německém obsažení Bělehradu během první světové války v říjnu 1915 Mackensenovi vojáci u jejich hrobů vybudovali pomníky, ale ty byly po válce odstraněny.
Vládnoucí dynastie Obrenovićů skončila neslavně a královská rodina byla nakonec roku 1903 vzbouřenci z tajné vojenské organizace Černá ruka vyvražděna. Následně se již potřetí na srbský trůn vrátili Karađorđevićové, reprezentováni nyní králem Petrem I. Ten žil téměř celý život po vyhnání svého otce Alexandra ve francouzském exilu.
“Dne 6.7.1903 v neděli, kladl se na Staroměstském náměstí v Praze základní kámen k Husovu pomníku; večer pak bylo slavnostní osvětlení celé Prahy. Na vrcholu „Žižkov“ byl veliký transparent, osvětlená socha Jana Žižky z Trocnova. Dopoledne v 10 hodin toho dne měl slavnostní řeč Edvard Šrégr.”



O uvedeném řečníkovi jsem se snažil zjistit bližší údaje, případně obsah jeho řeči, leč marně. 
Pomník mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna byl odhalený roku 1915 v Praze na Staroměstském náměstí. Finanční prostředky se obstaraly prostřednictvím veřejné sbírky. První soutěž na návrh byla vypsána již roku 1891 a původně se uvažovalo o tom, že pomník bude stát na Malém náměstí. Mezi dalšími navrhovanými lokacemi bylo i Václavské nebo Betlémské náměstí. Vítězný návrh sochaře Vilíma Amorta se ale neprovedl, protože přetrvávaly spory o nejlepší umístění pomníku.
Druhá soutěž se vyhlásila v roce 1900. Zúčastnili se jí například Stanislav Sucharda, Jan Kotěra a Ladislav Šaloun, jehož projekt byl vyhodnocený jako nejlepší. Základní kámen k pomníku se položil v červenci roku 1903.
“Dne 20.7.1903 zemřel papež Lev XIII. Ve vysokém věku 93 roků. Byl to papež velice vzdělaný a mírumilovný. Jeho ná-stupcem byl zvolen kardinál Sarto, který přijmul jméno Pius X.”
Na vyhledávači Google jsou o papeži Lvu XIII. uvedeny následující údaje :
Lev XIII., vlastním jménem Vincenzo Gioacchino Raffaele Luigi Pecci (2. březen 1810 - 20. červenec 1903) byl 256. papežem římskokatolické církve (1878-1903). Provedl její rozsáhlou reorganizaci a vydal první z velkých sociálních encyklik, Rerum novarum. Během jeho pontifikátu prudce vzrostla mezinárodní politická prestiž papežství.
Vincenzo Pecci se narodil v Carpinete, v horách jižně od Říma v nižší šlechtické rodině. Studoval ve Viterbě (1818-1824), v římském semináři (1824-1832) a na akademii urozených kněží (1832-1837). V roce 1837 byl vysvěcený na kněze a byl přijat do řad papežských diplomatů.
Papež Řehoř XVI. jej v roce 1843 vyslal jako nuncia do Belgie. Zde podpořil místní biskupy proti vládě, načež byl v roce 1846 na žádost krále Leopolda I. odvolán. Tentýž rok se stal biskupem v Perugii a o 7 let později obdržel kardinálský klobouk.
Jako biskup nechal přepracovat učební osnovy svého semináře a založil Akademii svatého Tomáše Akvinského a snažil se obnovit vztahy mezi katolickou církví a soudobou kulturou. V roce 1860 protestoval proti anexi Perugie Sardinským královstvím. 20. února 1878 byl zvolen nástupcem papeže Pia IX. Jeho hlavním cílem bylo přizpůsobit římskokatolickou církev moderní době. Podporoval ve Vatikánu studium astronomie a přírodních věd a zpřístupnil část vatikánských archívů vědcům bez ohledu na jejich náboženské vyznání. 15. května 1891 vydal první velkou sociální encykliku Rerum novarum, v níž popsal a částečně i definoval základy sociálního učení římskokatolické církve. V ní podpořil soukromé vlastnictví a práva dělníků na spravedlivou mzdu, důstojné pracovní podmínky a zakládání odborů. Tato encyklika mu vynesla přezdívku papež pracujících.
Lev XIII. napsal 96 encyklik (Encyklika je papežský okružní list adresovaný původně biskupům, dnes zpravidla i kněžím a věřícím na celém světě. Slovo encyklika pochází z latinského encyclia (z řečtiny „en kyklo, ἐν κύκλῳ“), což znamenalo obecný nebo obíhající. Stejný základ má i slovo encyklopedia. Obsah encykliky vychází z priorit daného papeže, který pro svá prohlášení může využít různou formu, od nejsilnější konstituce, encykliku, pastýřský list až po kázání (homilii).
Encyklika obsahuje poučení papeže o církevních zásadách v závažných otázkách víry a mravů, někdy se týká stavu církve. Některé encykliky pouze připomínají předchozí vyhlášení nebo události (1100. výročí od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje v Slavorum apostoli.) Každá má dané určité téma, papež obvykle během svého působení vydá encyklik několik. Rozšířenost a počet encyklik mezi řadovými věřícími prudce vzrostla za papeže Jana Pavla II.
Lev XIII. provedl značnou reorganizaci církevních struktur. Založil 248 nových diecézí a arcidiecézí, většinou mimoevropských (včetně 28 v USA), a dva patriarcháty (pro severní Afriku a Indii s Japonskem). Zavedl termín odloučení bratři pro křesťany nesjednocené s Římem. V roce 1893 zavedl svátek Svaté rodiny. Na konci svého pontifikátu vydal nové regule pro cenzuru a 17. září 1900 novelizoval Index zakázaných knih.

P.Č.
Pokračování příště.    
                    

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice