Datum a časDnes je neděle, 20.8.2017SvátekSvátek má Bernard
Přístupy969773. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Václav Grolmus - Křesejnský nad Ohrou


Takto v červnu roku 1829 podepsal dopis svému příteli Václavu Hankovi tehdejší kaplan křesínské fary Václav Krolmus, vlastenec, archeolog, sběratel lidové slovesnosti a spisovatel, jehož stopadesáté výročí úmrtí uplynulo v říjnu letošního roku.
Narodil se v rodině venkovského učitele 3. října 1790 v Březince u Bělé pod Bezdězem. Zde získal své základní vzdělání, na něž navázal studiem filosofie v Praze a Mostě, následně studiem teologie v Litoměřicích. Patřil mezi žáky Josefa Jungmanna, který jej velmi ovlivnil a Krolmus se mu stal nejen žákem, ale také spolupracovníkem a to při Jungmanově práci na Slovníku česko-německém.
V roce 1815 přijal V. Krolmus kněžské svěcení a začala jeho pouť po mnoha farnostech Čech. Pro své sympatie k myšlenkám Bernarda Bolzana, pro nekonformní vlastenecké postoje nezamlouvající se církevním nadřízeným, ani světským úřadům byl přesouván z jedné farnosti na druhou jako kaplan a dlouhou dobu nebyl schopen dosáhnout na místo faráře. Až v roce 1832 byl jmenován farářem ve Zvíkovci u Zbirohu. Odtud však již roku 1840 odešel. Příčinou odchodu do Prahy a následně i jeho penzionování v roce 1849 se stal konflikt mezi ním a vrchnostenským úřadem vycházející z hospodářských a majetkových problémů svěřené farnosti  ústící v soudní spor.
V pražském ústraní, při tíživé finanční situaci, nezanevřel na svou lásku, archeologii, a zprvu podnikal cesty do blízkosti Prahy, později s pomocí svých přátel cestoval za vykopávkami, starožitnostmi a lidovou slovesností téměř po celých Čechách. Každoročně od jara do podzimu vyrážel na cesty, a přestože jeho finanční situace nebyla nikdy dobrá, neuchýlil se k odprodeji nalezených artefaktů sběratelům či překupníkům, ale své nálezy nezištně věnoval Vlasteneckém muzeu (dnešní Národní muzeum). Jeho každoroční putování českou krajinou zastavilo v roce 1860 vážné zhoršení zdravotního stavu. O rok později 24. října 1861 ve věku 71 let zemřel v Praze a pohřben byl za přítomnosti mnoha tisíc lidí na Vyšehradě.
V letech 1823 - 1832 byl Václav Krolmus kaplanem v Křesíně a díky dochované korespondenci s jeho někdejším spolužákem a přítelem Václavem Hankou lze zjistit zajímavé postřehy z tohoto období Krolmusova života.
V jednom z dopisů svému příteli Hankovi popisuje odlehlost Křesína od větších měst a problémy, které má s odesíláním korespondence. V několika dopisech si stěžuje na nemožnost být blíž dění v Praze a popisuje, jak mu chybí možnost sledovat rodící se českou literaturu. Velká část dopisů Václavu Hankovi, tehdejšímu knihovníkovi Vlasteneckého muzea, však obsahuje popisy a seznamy předmětů zasílaných Hankovým prostřednictvím Vlasteneckému muzeu. V několika málo případech V. Krolmus připojil i okolnosti nálezu. Stalo se tak například v dubnu 1831, jak psal svému příteli V. Hankovi: V týdnu minulém jsem navštívil zříceniny Klepské čili Hasenberské, v kterých jsem náhodou neočekávanou v sklepě klíč přiložený nalezl, kterýž Národnímu Museum pro jeho starožitnost obětuji.
Zájmem Václava Krolmuse nebyla jen archeologie či starožitnosti, v jeho písemné pozůstalosti i publikovaných dílech lze nalézt záznamy lidové slovesnosti, a to i z okolí Libochovic. Příkladem může být jeho záznam vyprávění házmburské pověsti: Jednoho času pasáci hodili botu do věže neb do sklepa, jeden velmi pro ni plakal, žeť bude kárán, když bez boty domů přijde; pročež skotáci navázali oprati a spustili ho po oprati dolů, kdež mnoho peněz bylo, on sobě plnou botu peněz nabral a opět ho ostatní nahoru vytáhli, vidouce to druzí pasáci žádostiví peněz, spustili do díry čili sklepa jiného, on však křičel, že po něm něco chňapá, táhnouce jej nahoru, ale bez peněz; nébrž jsa na těle rozškrábán od pazourů nějakého zvířete potrhán a pokousán. Mnozí dí, že mu to zvíře život protrhlo, až mu střeva vylézala. To se mělo okolo roku 1750 státi.
Syrovost příběhů, tak jak je Krolmus od pamětníků zaznamenal, a jejich následná neupravenost je v mnohém pro něj příznačná. V jeho článcích, knihách či v pozůstalosti jsou uváděna v původním tvaru, řeči i výrazu. Příkladem může být i vyprávění o divých ženách na Šebíně: Divé ženy nad Ohří u Libochovic se dle pověsti pradávné v lese Šebině zdržujíce u petrovského stolu kamenného, odtud vycházejíce, co cikánky od svých mužů. Po vesnicích chodíce dětmi svými, které šestinedělkám křesťanským podkládajíce, velikýma hlavama a křesťanské jim děti berouce. V tomto Šebině sedláci Libuští mnohé za starodávna schytali a ony divé ženy dlouho v Libuších se zdržovaly. V tomto Šebině pod Horkami nalezl obyvatel Stach z Libus, když byl v lese, v plenkách zaobalené dítě, jež mělo velikou hlavu a doma je vychovával. Vůbec se pravilo, že je tam divá žena zanechala. Ono dítě bylo bídně vychováno, dosti káráno, ale přece hloupé a polomluvné, pitomé pozůstalo.
Přestože je Václav Krolmus spojován svými výzkumy, ať již archeologickými, či slovesnými, především se středními Čechami, lze v jeho díle najít zajímavé postřehy z kraje pod Házmburkem. On sám se sice v křesínské faře cítil vzdálen všemu dění, přesto měl tento kraj rád. Dokladem může být například i pozvání Václava Hanky ze začátku května roku 1830: Kdy Vás mé oko v Křesejně spatří? Kdy budu moci říci: že jsme ducha slovenského v zříceninách Klapských, Košťalovských, Milešovských nad Ohrou a Labem spolu hledali? Nyní máme v květnu nejkrásnější a nejzdravější čas. Pište, kdy míníte přijíti?

Jaromír Tlustý

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice