Datum a časDnes je pondělí, 24.7.2017SvátekSvátek má Kristýna
Přístupy941360. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Střípky z rodinné kroniny


Otvírám starý zažloutlý sešit, kde na první straně je krásným krasopisem napsáno:
„S Boží pomocí zakládám tuto rodinnou kroniku a uvádím, že v této knížce uvedená data jsou správná a vypsána, co se týká narození a úmrtí členů ponejvíce z matrik římskokatolických farních úřadů. Značka * hvězdička znamená narození a značka + úmrtí člena rodiny. Založená je tato rodinná knížka na den „Všech Svatých“ 1. listopadu 1924 v Libochovicích.“
Pod tímto textem je podpis mého dědy, Václava Svobody, nar. 7.května 1853. V době, kdy začal psát tuto kroniku, mu bylo 71 roků. Zemřel v Libochovicích, 17. října 1943, v požehnaném věku 90 roků.
Prvních třicet stran popisuje ryze rodinné události. Další část má název Různé zprávy a popisuje události jak v Rakousku -Uhersku, tak události světové. O některé z nich se s čtenáři Libochovických novin rád podělím. Jen poznamenávám, že pravidla pravopisu byla v té době asi trochu jiná, nehledě k tomu, že pisatel byl absolventem německých škol, jak bylo v této době běžné. A nyní již z kroniky:
“Dne 3.3.1903 zemřel v Praze věhlasný vůdce českého národa JUDr. František Lad. Rieger. Muž ten věnoval celé své žití svému národu, mnoho pro svůj národ vymohl, ničeho se nelekal, vše podnikl vždy s rozvahou a proto byl i od našich odpůrců ctěn a vážen. Jeho heslo bylo „Nebojme se!“
O tom, že si jej vážili i libochovičtí občané, svědčí, že je po něm pojmenována i jedna z hlavních ulic ve městě.
“V měsíci červnu 1902 ukončena byla po 2 ½ roku trvající válka v Jižní Africe mezi Angličany a udatným národem Buerským. Po velké přesile Angličanů museli se Buerové poddati.  Po této válce dal se anglický král Eduard korunovati dne 9.8.1902 za krále.”
Přiznávám se, že mě tato válka nic neříkala, tak jsem na vyhledávači nalezl informace, o které se s vámi dovolím podělit:  Búrové (boer afrikánsky a nizozemsky znamená sedlák) jsou potomkové především nizozemských, vlámských a fríských kalvinistů, německých luteránů a francouzských hugenotů, kteří se usídlili v Jižní Africe v 17. a 18. století. V menším množství mají kořeny i skandinávské, polské, portugalské, italské, španělské, skotské, anglické, irské a welšské. Potomky historických Búrů jsou Afrikánci, jejichž pojmenování vzniklo od jazyka afrikaans, prvního jazyka tohoto národa.
Druhá búrská válka - propukla v roce 1899 poté, co Búrové definitivně odmítli udělit občanství (a tudíž i patřičná občanská práva) Britům, kteří se do země valili od roku 1887, kdy se v ní našla bohatá ložiska zlata. Boje zahájili Búrové poté, co Velká Británie odmítla stáhnout nové vojenské jednotky ohrožující hranice búrských republik. Klasická válka (1899-1900), v níž Britové zpočátku utrpěli několik ostudných porážek, aby se nakonec prosadili díky obrovské materiální a početní převaze, byla nahrazena gerilovou válkou (1900-1902). Tu nakonec Británie vyhrála jen za cenu nasazení téměř 500 000 mužů (celá populace Búrů zahrnovala pouze 85 000 dospělých mužů), obrovských ztrát a použití extrémně brutálních metod (v dnešní době by je mezinárodní právo vyhodnotilo jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti), které značně zdiskreditovaly myšlenku, že Britové přinášejí koloniím civilizaci. Asi nejdiskutovanější byla taktika spálené země a vytváření koncentračních táborů pro téměř všechny búrské obyvatele búrských republik (včetně žen a dětí), což někteří moderní autoři označují vzhledem k podmínkám v nich panujících za jednání s charakterem genocidy. Byly zde však i další „nešťastné okolnosti“ jako mučení a zabíjení zajatců či vyzbrojení 10 000 domorodců kmene Bantu moderními zbraněmi. Nutno ovšem říci, že řada Búrů se těmto metodám přizpůsobila.
Druhá búrská válka skončila kapitulací Búrů v roce 1902, která znamenala zánik búrských republik. Bylo jim přitom přislíbeno, že se jim v budoucnu dostane rozsáhlé samosprávy. Slib byl částečně naplněn v roce 1910 vytvořením Jihoafrické unie.
“Též na podzim r. 1902 objevila se ve Svatováclavské záložně v Praze velká defraudace a následkem toho úpadek této záložny. Schodek byl 7,800.000 Korun. Záložna tato byla založená katolickou jednotou a předseda její byl kněz monsignore P.Drozd, ředitel Kohout, účetní Ort a Huebr. Ort se po propuknutí defraudace otrávil. Záložna byla pod správou kněžskou, ale dohled byl nesprávný, liknavý, zanedbaný a proto se defraudantům podařilo záložnu o tak velký peněžitý obnos připravit, což se katolickému kněžstvu velice zazlívalo, že byli proti úřednictvu příliš důvěřiví. Též katolická církev tím trpěla, ačkoliv s podnikem tím nic společného neměla, zvláště od jinověrců a od sociálních demokratu mnoho posměšných písniček, pohlednic a různých brožůr k tupení katolické víry vydáno bylo.”
Jak vidíme, již před více jak sto lety bylo v Čechám známo tunelování, tedy nic nového.
“Dne 20. února 1903 povstala náhle v Praze pověst, že tak zvaná „Česká Spořitelna“ utrpěla velkých ztrát a že přijde do konkursů. Následek toho byl, že se dostavilo do této spořitelny velké množství lidu, kteří chtěli ihned své vklady zpět, a byly jím také dle možnosti vyplaceny; avšak vzdor tomu, že tato spořitelna vyplácela i větší vklady bez předběžné výpovědi, neprospělo ani prohlášení místodržitele Coudenvovena, že spořitelna je jistá a že nikdo o nic nepřijde, zrostl nával lidu do takového množství, že musela být povolána policejní stráž, aby udržela pořádek na ulici. Nikdo nesměl zůstat stát na chodníku a as 400 strážniků pěších a 8 jízdních bylo soustředěno u spořitelny. Nával byl stále větší, poněvadž se rozšířila zpráva, že za spořitelnu nikdo neručí. Přišli lidé z venkova, kteří čekali před spořitelnou od 10 hodin večer, aby přišli ráno dříve na řadu. Někteří lidé museli se zdržeti v Praze i několik dní, než dostali své peníze vyplacené. Vyplatilo se denně as 1 ½ milionu korun. Také zasílali lidé své knížky vkladní poštou a touto dostali své vklady zpět.
Do 7.března 1903 bylo vyplaceno 28 milionu korun. Žádný o nic nepřišel, ale pak se ukázalo, že tato spořitelna měla mnoho peněz a chtěla se jich zbavit, a proto povstala ta nesprávná pověst.”
Elegantní metoda - proč vyplácet mnoho úroků spořivým lidem?
“Tenkráte bylo ještě málo peněžních ústavů, zvláště bank a venkov nejraději ukládal do České Spořitelny, byl to první peněžní ústav v Čechách, ale byl vesměs ve správě veskrze německé. Zaměstnanci byli veskrze Němci.”

P.Č.
Pokračování příště.        
     

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice