Datum a časDnes je pondělí, 24.4.2017SvátekSvátek má Jiří
Přístupy847163. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Z historie novin a časopisů,

které vycházely v Libochovicích a na Libochovicku

část 4.

Tím se dostáváme snad k nejradikálnějšímu časopisu v celé historii novin Libochovicka, odnoži „Hlasů z Podřipska“, k satirickému a bojovému tisku pod názvem „Podřipské střely“ (obrázek č.1). Majitelem bylo opět „Družstvo“.

 
Obrázek č.1

Poznámka: pod tuto hlavičku se v té době schovávali nakladatelé, aby se lépe vyhnuli soudním žalobám.
Hlavní silou celého časopisu bylo sdružení osob okolo již zmiňovaného radikálního koštického mlynáře Orta, dále V.Mrázka, statkáře v Chlumčanech, Čeňka Říhy, statkáře v Počedělicích, J. Zázvorky, statkáře v Černochově, F. Malého tajemníka Okresního zastupitelstva v Libochovicích, J. Kalouše statkáře v Křesíně. V čele zakladatelů byl také lounský notář Jaroslav Štekl, který měl ve svém obvodu také Libochovice. Tato skupina ve skutečnosti ani tak nebojovala proti nešvarům na libochovické scéně jako o moc politickou v Okresu Libochovice, a to takovým nevybíravým způsobem, že by se dnešní bulvární tisk mohl jít stydět.
První číslo vyšlo 5. listopadu 1898 a vydávány byly do konce roku 1899. Redakce a administrace sídlila v Lounech, Husově třídě čp. 577, vydavatelem a nakladatelem bylo, jak je výše uvedeno „Družstvo“, odpovědný redaktor a vydavatel Ludvík Sýkora, hlavní ilustrátor K.V.Muttich.
Poznámka:
Muttich Kamil Vladislav (narozen 10.2.1873, Praha - zemřel 6.11.1924, Nymburk) používal pseudonym Ofrafo - Muttich, Camil. Kamil Vladislav Muttich byl akademický malíř a ilustrátor. Vystudoval pražskou malířskou akademii u profesora Pirnera v letech 1892 až 1894. Půl roku se živil u venkovské divadelní společnosti, odkud si přinesl zkušenost malování kulis, kterou vedle portrétů a ilustrací také uplatňoval při všech národních slavnostech a veselicích. Pobýval také na studijní cestě v Itálii, kde se projevil jeho zájem o romantická orientální témata. (Obrázek č.2 - autoportrét.)
Ilustroval většinou povídky a romány. Tak například ilustroval Babičku od Boženy Němcové, která vyšla v roce 1913 v nakladatelství u Šulce v Praze - Karlíně. Nebo Barončinu závět od Elišky Krásnohorské, ta vyšla asi v roce 1925. Pracoval pro větší závody litografické nejenom v Čechách, ale i v Německu.


Obrázek č.2 - autoportrét.

Maloval karikatury do českých i zahraničních časopisů. V roce 1899 ilustroval časopis Podřipská Střela. Pokoušel se také prosadit jako krajinář. Byl kmenovým ilustrátorem časopisu Zlatá Praha. Maloval plakáty, reklamy a pohledy různého žánru. Byl malířem podobizen, krajin, orientálních motivů. Zabýval se freskovou výzdobou vinných sklepů v Troji. (Obrázek č.3 a 4.)
V období první světové války a na počátku dvacátých let žil v Mladé Boleslavi, kde byl zakladatelem lyžařského spolku Himalaja, s jehož členy jezdil do Vysokého nad Jizerou za sněhem. On sám byl vynikající lyžař. Na počátku první světové války pobýval delší čas jako válečný invalida ve vojenské nemocnici ve Vysokém na Jizerou. Ale jeho zranění nebylo tak vážné, aby se zde zachovaly záznamy, a také mu nebránilo užívat si společenského života.
 Věnoval se zde divadlu, skládal a režíroval divadelní hry. Muttichova maminka sama opravovala a šila divadelní kostýmy. V městském muzeu ve Vysokém nad Jizerou je sbírka jeho obrazů. Vysočtí ochotníci mají od něj dodnes namalované kulisy k divadelní hře Noc na Karlštejně. Je také autorem krkonošského hřebenového značení, tak zvaných němých značek. Ty slouží od roku 1923. Je to jedinečný druh značek, spíše grafických symbolů. Podle nich se turista může orientovat i v mlze a námraze, pokud jenom trochu Krkonoše zná. Tyto značky slouží dodnes. Do Vysokého nad Jizerou jezdil lyžovat. Pro Ski klub Vysoká nad Jizerou navrhl také vlajku a odznak. Naposledy zde byl 23. a 24. února 1924. Na další výlet do milovaných hor už se nedostal. Zemřel v listopadu 1924 a je pohřben na olšanském hřbitově na Vinohradech v Praze.


Obrázek č.3

Aby se čtenář lépe orientoval, o co v té době vlastně šlo, uvádím stručný přehled politických bojů v Libochovicích v letech 1894 až 1898. V roce 1894 veškerou samosprávu vykonávali Dr.Václav Reinhart (LN 8/2006), Dr.Štekl, notář Louny, zástupce v okresním výboru a ředitel František Halfar vrchní správce hraběcího velkostatku. Rok 1894 byl v Libochovicích ve znamení boje politických a místních stran. Podle oficiální terminologie to byli mladočeši a staročeši, ale ve skutečnosti to byli konzervativní a na druhé straně svobodomyslní - pokrokoví. V Libochovicích si vzájemně říkali „Notáblové“ - strana vládnoucí a „Radikálové“ - strana opoziční. Strana „města“ a strana „venkova“ (jak se dále dělila politická scéna) byly na pokraji přerodu v nové politické strany. Mladočeský „Podřipan“ (obrázek č.5) byl ve svých komentářích z dění na politické scéně tak zmaten (zároveň i redakce listu byla v přerodu), že bil jednou do jedné a v druhém vydání do druhé strany. Vláda v té době měla obavu před  "socialisty" a před  „Omladinou", proti které činila opatření, jejichž nitky zasahovaly i do Libochovic (Okresní tajemník Malý). S tím souvisela doba politické persekuce, jež však nemělažádaný úspěch, protože mladočeská strana, proti níž byl v Praze výjimečný stav namířen, získala r. 1895 při volbách rozhodné vítězství. Tím se pak postavení hraběte Thuna stalo neudržitelné a přinutilo ho odstoupit v únoru r. 1896. Thunovská persekuce zastihla i Libochovice. Rozpuštěn byl "Politicky spolek pro Libochovice a okolí" (Předseda K.J.Ort - jednatel František Malý, - pokladník Bohuslav Mayer) a to v červnu 1894. Toto vše pak vedlo k postupnému radikalismu a k jedinému cíli, výměně mocenských pozic ve městě a v okrese Libochovice.


Obrázek č.4

Poznámka z kroniky školy:
Dne 15.června 1894 kladl okresní inspektor Lorenz učitelstvu na srdce, aby šlo se stranou "vládní" a na venkov aby nedbalo. „Kdybyste měli ve škole všecko v nejlepším pořádku, ale neměli řádně velký rakouský prapor, nic vám to nepomůže!" (Jak často se tato situace v dalších dějinách opakovala a opakuje dodnes - moudrá slova!)


Obrázek č.5

Hůř než vládní opatření působily strany v městě. Jako příklad slouží, když společnost „panská“ si pozvala do hostince u  „Plassů" buršácký spolek z Litoměřic, přivedeny Halfarem (člen Třebenické Germánie), který v besídce, která byla vedle hostince,  zpíval "Wacht am Rhein“. Ostatní lidé se shlukli, a ze tmy padla mezi zpívající první pivní láhev. Po této události proběhlo tvrdé policejní vyšetřování, ale výsledek se nedostavil žádný. (Tento hostinec, zvaný také Panský, byl u vjezdu na železný most, později dům pro zahradníky, nyní nájemný dům). A i nadále docházelo pak v  Libochovicích ke třenicím.  26.září 1895 se konaly obecní volby, zvítězila konzervativní strana, ale až po tuhých bojích. V říjnu byl dán protest proti průběhu voleb a město spravuje dosavadní zastupitelstvo. Důsledek voleb byl zvláště těžký pro učitele, za to, že se nezúčastnili voleb, jim byl odejmut služební byt a příbytečné (příplatek na bydlení). V popředí konzervativní strany stáli: Antonín Brabec (ředitel cukrovaru), František Halfar (člen Germánie), Dr.Reinhart, Antonín Šrámek, Pokorný, děkan Oplt, Moric Weisberger. Z přespolních zasahovali do politických bojů koštický Ort, mlynář, a Kalouš z Křesína. Ještě v roce 1896 byl protest proti obecním volbám stále nevyřízen, ve svých pozicích zůstává staré zastupitelstvo. Politické boje, které často měly osobní pozadí, se přiostřovaly, ačkoliv přece lze jen pozorovat snahu, aby se mnohé vztahy napravily. Bylo to vidět při volbě do spořitelny.
Proti učiteli měšťanské školy Františku Kučerovi, který byl jako vyhraněný radikál, byly vedeny na katolické půdě tvrdé boje, zvláště z kazatelny, proti jeho dvojsmyslným protikatolickým výrokům ve škole. 30. května 1896 žalovalo „Vydavatelské družstvo Hlasů z Podřipska“ E.Fiedlera, Václava a Karla Pokorného a Dr. V.Reinharta pro urážku na cti. Ti podali protižalobu, která byla zamítnuta, ale celá věc byla ve skutečnosti jen odložena.
Dělnická vzdělávací jednota vyloučila 26.července při valné hromadě na protest ty členy, kteří se zúčastnili lampiónového průvodu při oslavě 25leté činnosti děkana V.Oplta 25.července. Protest podaný proti volbám v roce 1895 byl zamítnut teprve v dubnu 1897 a 10. května se konala volba purkmistra a městské rady. Byl zvolen Dr. Reinhart, který okamžitě podal rezignaci a novou volbou byl zvolen Emil Fiedler.

Tomáš Černý
Pokrčování příště.           

Komentáře