Datum a časDnes je úterý, 23.5.2017SvátekSvátek má Vladimír
Přístupy879092. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Z historie novin a časopisů,

které vycházely v Libochovicích a na Libochovicku

část 2.

Poznámka:
Drha Filip též Emanuel Pišišvor * 26. května 1851 Velký Ježov, + 25. května 1908 Libochovice. Tento rodák z Velkého Ježova (*26.5.1851) od Mladé Vožice na Táborsku (odkud je i autor mnoha historických děl prof. Augustin Sedláček), působil v Třebenicích od 1. 8. 1879 do 1. 8. 1899. Generací devadesátých let 19. století byl znám pod svým pseudonymem jako ,,mistr pěvec" Humoristických listů, kam zasílal své satirické zpěvy s výrazným národním cítěním. Tohoto druhu je i básnická sbírka ,,Na horké půdě" a báseň ,,Za Svatoplukem Čechem", napsaná 11 dní před vlastní smrtí. Jeho civilním zaměstnáním byla účetnická práce, byl kontrolorem Občanské záložny, vynalezl pomůcku na počítání úroků. V roce 1895 byl přijat za čestného člena Spolku vojenských vysloužilců. Později přesídlil do Libochovic, kde 25. 5. 1908 zemřel a je pochován na místním hřbitově. Od 1.srpna 1879 působil jako účetní Občanské záložny v Třebenicích a až do své smrti jako účetní Hospodářské záložny v Libochovicích. V Třebenicích pracoval po boku Dr. Paříka coby vlastenec, přednášel, psal příležitostné básně a proslovy. V Libochovicích redigoval několik let Český Sever, lidový čtrnáctideník. Je původcem četných slavnostních básní k oslavám Husovým, Havlíčkovým, k sokolským sletům a pod. příležitostem. Jeho žertovné básně oplývají zdravým humorem. (Obrázek č. 1)


Obrázek č. 1

Že to byl oblíbený člověk lze konstatovat podle toho, že k jeho úmrtí napsal Karel Křenek nekrolog (obrázek č. 2) :
„V malé vesničce na pláních jihočeských ve Velkém Ježově narodil se dne 26. května 1851 Filip Drha, jemuž sudičky vložily do vínku heslo "Vlastní silou". Za heslem tímto kráčel neochvějně a čeho ve svém plodném životě dosáhl, stalo se plně silou vlastní.
Štěstí mu nepřálo, vždyť on také na štědrou ruku Štěstěny, nespoléhal. Co ho činilo vpravdě šťastným, byl kus poctivě vykonané práce. Na hotovou bilanci životní mohl se však dívati s takovou spokojeností a radostí jako boháč na své klenoty. V novinách neb v brožurách uveřejněné své básně neb články pročítal s nelíčenou radostí a sebevědomím. Nebyl však při tom ješitný ani malicherný sílilo, jej vědomí, že dílo jím vytvořené bylo výsledkem vlastního ducha, vlastního sebevzdělání.


Obrázek č. 2

Neměl hlubšího školského vzdělání, školou byl mu denní život. Často si stěžoval. že jako chlapec mohl choditi pouze do jednotřídní školy v Horách Smilových, jež vzdáleny byly od Ježova na hodinu cesty, takže v zimě, když byly cesty sněhem zaváty, nedostal se po celé týdny do školy. Na další vzdělání v chudé rodině nebylo peněz, a tak záhy odvezen byl do Vídně, aby se tam vyučil řemeslu krejčovskému. Ačkoliv tomuto povolání věnoval všechnu svědomitost, přece později shledal, že by v něm pravého životního cíle nenašel. Roku 1874 zavál jej osud do našeho kraje, do Čížkovic v soudním okrese lovosickém. Jeho bratr tam byl účetním u firmy "Bratří Tschinklové" a docílil toho, že Filip byl od 1. ledna 1874 jmenován v kanceláři oné firmy kompoiristou. Na své nové dráze života hleděl se mladý Drha obohatiti nejen ve svém oboru, ale prohluboval i své duševní vzdělání. Nabyv záhy znalosti v složitém účetnictví, jmenován byl druhým účetním.
Bratr jeho František uvedl ho r. 1874 jako dobrou sílu k pořádání společenských zábav do Třebenic, kde právě známý dr. Pařík rozvíjel svou kulturní a vlasteneckou práci. Třebenice byly tenkráte poněmčené a hověly si v nešťastném, nám nepřátelském a nebezpečném utrakvismu. Dr. Pařík rozhodl se pevně, že promyšlenou a neutuchající prací přivede Třebeničany nejen k národnímu uvědomění, ale i k duševnímu povznesení. Cílem mu bylo nové pokolení duševně silné a svobodomyslné. K této mravenčí a usilovné prácí bylo zapotřebí, šlechetným snahám dra Paříka pomáhalo několik našinců, nadšených pro práci národní i osvětovou. V Drhovi našel Dr. Pařík sílu neocenitelnou. Pracoval-li Drha na obrozovacím díle v Třebenicích horlivě, zmnožila se jeho činnost tím více od 1. srpna 1879, kdy, se stal v "Občanské záložně v Třebenicích" kontrolorem s ročním služným 300 zl. Německá firma Tschinklova dala mu při odchodu nejchvalnější vysvědčení, odporučivši jej nejen jako dovedného účetního a věrného, pilného i poctivého úředníka, ale i jako člověka v každém ohledu solidního.
Drha pracoval jako účetní záložny v Třebenicích plných 20 let, a jistě jen pro rozkvět ústavu. Roku 1889 sestavil důmyslný stroj na počítání úroků. Drhova práce uvědomovací byla v Třebenicích velmi plodná: v "Občanské besedě" míval žertovné proslovy "Dějepisné obrázky z Čech", "O člověku", ale i vzdělávací a vážné o politickém realismu, o sjezdu všesokolském, o penězích a m. j. K oživeni přednášek jiných členů připojoval rád humoristické verše (pyšišvoriády). Byl nadšeným ochotníkem v "besedním divadle" a sám se pokusil o sepsáni obrazu ze života "Martin Oliva" (dle povídky Smilovského). Neméně vydatně pracoval v "Sokole ", ve spolku hasičském i ve spolku politickém. Při větších zábavách vydával psané (hektografované letáčky, památníky, noviny ( " Drak" - 1878, "Lucerna", "Šotek" a j) Tyto časopisy kypící zdravým a jadrným humorem ilustroval mu medik Viktor Mann.
Věru nebylo kulturního podniku v Třebenicích a třebenickém kraji, aby Filip Drha nebyl jich účasten.
V úporných bojích za uvědomění národní často a častokráte v českých novinách odrážel břitkými a satirickými slovy útoky nepřátelského nám německého tisku. Jimi chránil vždy odvážně své české Třebeničany.  Aby zlepšil své materielní postavení, přijal dne 1. srpna 1899 nabízené mu místo účetního v "Hospodářské záložně v Libochovicích". Po 10 let neúnavně se staral o rozvoj tohoto peněžního ústavu. Byl činný i zde ve všech spolcích národních, kulturních i národohospodářských.
Velkou péči věnoval jako redaktor pokrokovému lidovému čtrnáctideníku "Český Sever". Byl skutečnou a živou tribunou probouzejícího češství na Třebenicku a starostlivým jeho strážcem. Mravenčí práce Drhova zračila se v každém novém čísle. Psal do nich vzletné proslovy a básně, z nichž některé tu zaznamenáváme: "Rodné zemi", "Sokolu Rudohorskému", "Památce Palackého", "Za doktorem Paříkem", "Sokolu Hazmburskému", "Čechům Libereckým", "Karlu Havlíčkovi". "Volné Myšlence", "Husově památce". Některé básně shrnul do úhledného svazečku "Na sporné půdě". V něm zračí se nejlépe jeho mnohostranná práce i ryzí české srdce.
Báseň "Za Svatoplukem Čechem" byla jeho zpěvem labutím: uveřejnil ji 6. března 1908 a 25. března téhož roku zemřel byv raněn mrtvící. Filip Drha byl neohroženým bojovníkem nejen za myšlenku národní, ale i za rovnost lidí a volnost myšlení.. Ideálem i vzorem byl mu náš nezapomenutelný básník Jan Neruda. Můžeme plně lidsky říci, že Drha kráčel v jeho "lví stopě": Veršované práce jsou plny vřelosti nadšení, ale i žíravé satiry. Psány jsou slohem prostým a jistě každému přístupným. Lví hlava Nerudova a neméně výrazná dra Paříka jsou si až nápadně podobny. Hovoříme-li o nich na našem Třebenicku, vždy se mně vybaví milá tvář Drhova, bez jehož práce sotva by činnost libuňského rodáka dala takovou žeň, jakou dnes sklízejí Čechové třebeničtí. - Filip Drha je typ poctivého a neúnavného pracovníka. Proto jej upřímně vzpomínáme.

Po smrti redaktora Drhy redigovali a vydávali časopis Alois Brejník a Bohdan Kadlec a redakce se přestěhovala do Riegrovy ulice čp. 247. Noviny byly stále celkově zaměřeny mírně doleva a tvrdě bojovali proti poněmčování pohraničí a kopírovaly politiku radnice.
Poznámka: Život vydavatele novin byl v té době tvrdým a těžkým řemeslem. Musel buďto poslouchat své donátory, nebo se velice silně uskrovnit. Jako příklad uvádím toto: protože Filip Draha nepodporoval v roce 1905 vytvářející se agrární stranu, snížila mu správní rada Okresní hospodářské záložny renumeraci na polovinu a odejmula mu inzerci.
A aby to nebylo nijak jednoduché, oba „České severy“, noviny i časopis, je nutno neplést si s „Českým severem" vydávaným později (rok 1937) v Teplicích a tištěný v tiskárně C. Weigenda v Teplicích - Šanově (obrázek č. 3)  nebo „Severem“ vydávaným v Ústí n.L., které v době Protektorátu zanikly.


Obrázek č. 3

V roce 1960 obnovilo okresní vedení KSČ v Ústí nad Labem vydávání novin pod názvem „Sever“. Avšak po ukončení šesti ročníků v roce 1965 bylo jeho vydávání zastaveno. Nový záměr, znovu vytvořit a vydávat noviny „Sever“, vznikl až v uvolněném období po lednu roku 1968. Tehdy více vyvstala potřeba vytvořit krajský tisk, jehož prostřednictvím by bylo možné vysvětlovat vzniklé otázky a seznamovat obyvatele s jejich řešením. Ústečtí funkcionáři si byli vědomi, že na praktických příkladech publikovaných v místních novinách snadněji vysvětlí nové zásady politiky komunistické strany. Téměř již vytvořený redakční kolektiv ale již ke své práci nezasedl.
Srpnová okupace a vývoj, který následoval, hlavně přísná cenzurní opatření, zmařily všechny předpokládané záměry. Dosti tvrdé zásahy do oblasti tisku, např. pozastavení týdeníků „Politika“ a „Reportér“, téměř úplné vyloučení politické publicistiky z rozhlasu a televize, opatření v redakcích ústředního a regionálního tisku jasně ukázaly, že nebude možné v zamýšlených novinách vyjadřovat názory a mínění různých skupin obyvatel a podle potřeby s nimi polemizovat nebo je komentovat. Tak vlastně nebyl důvod, aby nové noviny vznikly. Oficiální informace a stanoviska ústředních a krajských orgánů, které se postupně stávaly podstatnou náplní denního tisku měly občané k dispozici v ústředních novinách a v krajském deníku „Průboj“.
Kromě několika věstníků nahrazovalo místní noviny „Rudé právo“, které se tisklo pro kraj v Ústí nad Labem,  dále „Práce“ a „Svobodné slovo“ se svými mutovanými posledními stránkami pro severní Čechy a teplický „Český Sever“, jenž později vyhradil pro Ústí nad Labem část své tiskové plochy. Teplický „Sever“ byl ale i krajským týdeníkem KSČ, vydávaným pro celé severočeské pohraničí. V souvislosti s novým krajským zřízením splynul s lounským týdeníkem Průboj, který lépe vyhovoval novému správnímu uspořádání a svou tradicí původně sociálně demokratického a později komunistického listu (vycházel již od roku 1920) se zdál být novému stranickému vedení dostatečnou zárukou politické linie regionálního listu. 1. ledna 1949 tedy vyšlo první číslo staronového „Průboje“, vydávané KV KSČ v Ústí nad Labem, vytištěné tentokrát ve Svobodě v Ústí nad Labem. Čtenáři jej nalézali na novinových stáncích do dubna roku 1990.
Od 1. května 1990 Průboj nahradil „Severočeský regionální deník“.

Tomáš Černý
Pokračování příště.         
  

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice