Datum a časDnes je neděle, 22.10.2017SvátekSvátek má Sabina
Přístupy1036126. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Veřejné budovy města Libochovice, jejich poslání a historie

20. část

Plovárna

Dá se říci, že zakladatelem plovárny v Libochovicích byl „Spolek pro zřízení plovárny v Libochovicích“. Tento spolek byl založen v roce 1885 s jediným cílem - plovárnou a zanikl v roce 1891 předáním plovárny do obecní zprávy. Spolek vlastně pracoval na principu akciové společnosti, měl 140 členů výhradně katolického náboženství a tato společnost vystavěla nákladem původně 600 zl. Tato částka však dalšími úpravami dosáhla výše 850 zl. A za tuto sumu spolek nechal postavit plovárnu na levém břehu řeky Ohře v ohybu řeky. Předseda byl p.Karel Kerka, arciděkan. Tedy rok 1885 lze považovat za vznik plovárny v Libochovicích.

Historie plovárny

Společnost pro zřízení plovárny na své první schůzi 20.června 1885 rozhodovala, komu zadat výstavbu plovárny. Na základě předložených návrhů a nabídek rozhodovala mezi stavitelem Pokorným a Langem. Stavitel Pokorný však upozornil, že pro vytíženost ostatních zakázek by stavba plovárny byla pomalá. Pan Lang nabídl stavbu plovárny se 6 kabinami se zrcadlem a boudou na převlékání, se stříškou v částce nepřesahující 700,-zl., ale jen v tom případě, pokud nebude potřeba zatloukat piloty do řeky, potom by cena vzrostla o 50 zl. Dále by vystavěl upevněný vor z trámů 10 cm silných. Pro počáteční nedostatek finančních prostředků nebyl však tento návrh přijat. Nakonec se dohodli na zhotovení plovárny na plovoucím, ke břehu upevněném voru s velikostí kabin 2,25 x 2,25m a dále se schůdky na straně do řeky v šíři 2m a na straně ke břehu 2,5m a po obou stranách 1,5m. Kabiny ke koupání měly být jenom 4 (je třeba si uvědomit, že to byly skutečně kryté kabiny ke koupání, čili bez dna) a 2 na převlékání, jednou kabinou krytou pro hlídače, záchodem (asi také zřejmě otevřeným do řeky) a celá plošina měla být ohrazena mimo schůdků zábradlím. Tuto plovárnu byl ochoten stavitel Lang postavit do 14 dnů, t.j. do 6.července za 600 zl., z čehož by polovina byla splatná při odevzdání díla a druhá polovina po 14 dnech provozu. Tento návrh byl přijat. Avšak konečná suma různými doplňky a změnami dosáhla 850,-zl.
Dne 7. července 1885 tedy převzala Společnost pro postavení plovárny od stavitele Josefa Langa, za přítomnosti členů společnosti, stavitele, zástupce radnice, policejního komisaře Josefa Česala, znalce Tobiáše Kruchiny a Vaclava Krejzi stavbu plovárny. Po komisionelní prohlídce přítomní konstatovali provozuschopnost plovárny a „Výbor pro postavení plovárny“ převzal stavbu k 12. hodině. Plovárna fungovala tak, že na léto se postavila a na zimu rozebrala a vor se vytáhl na břeh.
V roce 1886 začíná společnost uvažovat o kursech plavání za úhradu. Ceny a pravidla byla následující:
Rodinná vstupenka do kabiny   3,00 zl.
S kursem plavání    4,00 zl.
Pro mistra plavčíka za kurs   2,50 zl.
Aby bylo zajištěno koupání pro školní děvčata, je jim vyhrazeno koupání dva dny v týdnu, které stanoví učitelský sbor. Kabiny jim pak byly vyhrazeny od 10 do 11 hod dopoledne. Mimo to se mohly koupat s dámami, a to od 15. do 16. hodiny odpoledne každodenně. (Je vidět, že chlapci a páni si koupáni užili spíš jako jejich manželky a sestry.) Jinak školní děti se směly koupat pouze pod dozorem učitelů a učitelek.
Valná hromada ze dne 2.5.1891 konstatovala ve svém účetnictví tyto výsledky: čisté jmění spolku - 236,00 zl., dluh (p.Pokorný) 74,92 zl.
Spolek se rozhodl nabídnout plovárnu obecnímu zastupitelstvu za těchto podmínek:
- Rada písemně požádá o převedení majetku
- Převezme inventář v ceně cca 300 zl.
- Zaplatí dluh spolku 74,92 zl.
- Obec bude povinna nadále plovárnu každoročně stavět a provozovat pro veřejnost

Podle zápisu ze schůze valné hromady společnosti ze dne 9.5.1891, se rozhodla společnost odevzdat plovárnu do obecní správy a zrušit veškeré podíly jednotlivých členů na majetku tohoto zařízení. Spíše v té době bylo třeba přikročit k opravám a členové se nadále nechtěli finančně na provozu podílet. To byl asi hlavní důvod. Tímto byl také spolek rozpuštěn. 11. září 1897 konstatuje městská rada, že objekt lázní je značně sešlý a celý objekt dává do pronájmu K. Pokornému na dalších 10 let s podmínkou, že objekt bude řádně udržovat a po celých 10 let bude v provozu.

Smlouva o pronájmu lázní - výňatek
„Obec Libochovická pronajme panu Václavu Pokornému obecní koupele na dobu 6ti roků a to od roku 1891 do roku 1897, kterýžto bude povinen každoročně koupele včas postavit, a obec nepostaví a ani nedovolí nikomu postavit konkurenční koupaliště. Povolí po celou dobu nájmu užívat obecní pozemek podle řeky Oharky co přístup k lázním v šíři 2m, popřípadě ještě 200m opřed koupelemi k upravení a užívání odpočívadel.
Obec dává s předáním nájemci svolení, že smí přistavěti 4 kabiny pro oddělení dámské v ceně 270 zl. a zavazuje se tuto přístavbu po naplnění 6 roků od nájemce převzít s amortizací 33%. Nájemce převezme inventář ve stavu tom jak jej společnost obci předala odevzdá jej po 6 letech alespoň v tom stavu zpět.
Pan nájemce zavazuje se stávající ceny za plovárnu zachovat, případně dle možnosti snížit. Případné zvýšení cen musí být odsouhlaseno městskou radou. Obec se zavazuje k dohledu bezpečnostnímu, tak i policejnímu. Lázně ponesou název „Obecní lázně“.
Jakožto nájemce zaplatil nájem za celou šestiletou dobu za koupele a umořil tím zároveň svůj vlastní požadavek dluhu 74,92 zl.
Po převzetí plovárny pronajimatelem, město na každou sezónu vypisovalo výběrové řízení na plavčíka a správce koupaliště, kteří podléhali pronajimateli. Zároveň také vydávalo služební řád pro plavčíka.
V roce 1913 je smlouva obnovena s tím, že podnikatel Pokorný dostane ročně od města 150K na vstupenky pro chudé děti, ostatní vstupné si bude vybírat sám (doporučené ceny kabina 40 hal, vstup jen do řeky 30 hal). Teprve v roce 1923 byly postaveny nové pevné sluneční lázně s kabinami, tak jak je známe ze 60 let minulého století.


Obrázek č.1 - Městské lázně za první republiky.

V městských sadech nebyly jenom městské lázně, ale také porůznu postavené lázeňské kabiny převážně majitelů jednotlivých dosud nevykoupených pozemkům a nebo různých nájemců. Konec těmto individuelním kabinám přinesla regulace řeky a hlavně v roce 1938, kdy z vojenského hlediska je požadováno, aby byly přemístěny do oploceného prostoru, na východní straně pozemku. Navíc musely být natřeny stejnou barvou jako samotné lázně a to světle zeleně. Dále bylo zakázáno uskladňovat volně soukromé loďky v prostoru lázní a hlavně na březích městských sadů. Loďky musely být přemístěny na zátoku a uvazovány na její západní straně. Také ochranné nátěry mohly být prováděny pouze na vyhrazeném místě. V lázních byla povolena pouze loď plavčíka a záchranná loď.
V dubnu 1938 bylo odsouhlaseno upravit a rekonstruovat městské lázně, hlavně z důvodů rozšíření a dále po provedené stavbě mostu a regulaci toku, kdy došlo ke změně břehu.
Město žádá ke spoluúčasti na náklady Okresní nemocenskou pojišťovnu v Roudnici, jejíž pojistníci měli v lázních slevy. Úpravy byly provedeny stavitelem Pokorným, dále se do prostoru lázní umístila půjčovna loděk a uvažovalo se i o voliérách pro ptactvo.
Nakonec byly provedeny tyto úpravy:
Nová úprava oplocení    3147,60
Betonové schody do řeky a lávky    1540,-
2 kusy betonových rámů      80,-
Zřízena nová železná konstrukce
na sprchování s ruční pumpou   1850,-
Oprava a nátěr střech nad kabinami    525,-
Nátěr venkovních a vnitřních stěn     750,-
Oprava a přenesení chodníku     400,-
Celkem       8292,60
Takto rekonstruované lázně (pochopitelně bez voliér), dožily svůj život bez podstatných oprav až do reálného socialismu, kdy byly odstraněny pro naprostý nezájem ze strany vedení města. Konec lázní nastává, jak se povídalo, právě v době, kdy bylo třeba dřeva ke stavbě chat ať zaměstnanců MNV či duší spřízněných, kdo ví? Zdůvodněno je vše tvrzením, že se v těchto prostorách schází „chuligáni“ a výstřední mládež. Je však třeba také podotknout, že byla po několik desetiletí zcela zanedbaná údržba a obnova. Tím skončilo pohodlné koupání v řece Ohři a zároveň tak oblíbená půjčovna loděk otevřená v roce 1962.


Obrázek č.2 - lázně v roce 1965.

Zvýšený zájem o koupání v řece Ohři, začátkem minulého století, byl přisuzován léčebným účinkům písků, které voda přinášela z horního toku, na západě Čech. (Viz práce: LIBOCHOVICE NAD OHŘÍ, RADIOAKTIVITA FLUVIÁLNÍCH SEDIMENTŮ v údolní nivě Ohře od Loun k Budyni a Perspektiva města Libochovice nad Ohří jako města s lázeňským statutem - Prof. Ing. Jan Gruntorád DrSc, Libochovice - Praha, červenec - srpen 2004). Je pravdou, že tyto práce dokázaly skutečnost, že písky na levém břehu Ohře v prostoru městského parku, těsně pod bývalými lázněmi, mají stejné účinky jako koupele v lázních Jáchymov.

Některá data k Městským slunečním lázním:

  • Na základě smlouvy s městem bratří Pokorní na začátku třicátých let dvacátého století vybudovali stálé lázně s převlékacími kabinami a příslušenstvím, na původním místě, ale vzhledem ke změně řečiště při stavbě mostu trochu jinak situované. Písečná plocha sloužící k „písečným lázním“ byla ukončena na jižní straně vstupem do řeky a na severní soustavou zhruba 40 převlékacích kabin (před rozebráním). Je však pravdou, že lidé se koupali po celém toku řeky, od bývalých chmelnic až po jez u elektrárny.
  • Červenec 1947 - MNV uzavírá s pojišťovnou Moldávia-Generali-Sekuritas pojistku na zákonnou odpovědnost na městské říční lázně s 20 kabinami a oplocenou plochou 1000m2 .
  • Červen 1948 -  Akční výbor NF hodlá zřídit u městských lázní dětský zábavní park, zůstalo navždy jen u záměru.
  • Rok 1966 - Obnovení a zvětšení stávajícího koupaliště MNV doporučuje, a to tak, že by se projasnila západní strana, rozšíření plochy směrem na východ a úpravou pláže. (toto se uskutečnilo), rozšířit šatny a vybudovat brouzdaliště pro děti (neuskutečněno). Zhotovit celkový projekt v tom smyslu, že by se mezi koupaliště a most umístil autokemp a propojily se sítě obou zařízení. Jako další místo pro autokemp bylo vytipováno fotbalové hřiště, dále pak prostor za tribunou stadionu. (Ani tento projekt nebyl nikdy vypracován.)
  • Další léčebné lázně zřídil MUDr. Antonín Čermák, libochovický lékař, v roce 1911 ve svém domě v Třebenické ulici č.235 (dnes Čechova). Byly to léčebné vanové uhličité, perličkové a rašelinové koupele.

V dnešní době je tato plocha v takovém stavu, jakém je. Má ji záhadným způsobem v nájmu (snad) ? skupina lidí, kteří se zde snaží dělat sport (volejbal a jiné míčové hry). Nic proti tomu, ale problém je, kdo je majitelem, kdo zodpovídá za bezpečnost, kdo zodpovídá za celkový zchátralý zjev různých stavebních buněk a hlavně z jakého důvodu je možno tuto plochu oplotit a znemožnit tak přístupu ostatním občanům Libochovic.


Obrázek č.3 - lázně v roce 2000.

Domnívám se, že by měla být celková koncepce pojata do revitalizace parku a nepodnikány takovéto částečné kroky různých skupin. Další problém vidím v devastaci parku a především hlavní cesty okolo pomníku padlým auty a motocykly „sportovců“. I bez nich je park i tak dost zatěžován. Je skutečně na městu a jeho vedení, zda stále bude jen přivírat oči, nebo se rozhodne k obnovení původního záměru budovatelů parku a Slunečních lázní.        

ČeTo

 

Komentáře