Datum a časDnes je středa, 22.11.2017SvátekSvátek má Cecílie
Přístupy1066432. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Veřejné budovy města Libochovice, jejich poslání a historie

19. část

Městská jatka

Na přelomu 19. a 20. století, kdy dochází k rozmachu města a jeho postupné industrializaci, objevuje se potřeba získat místo pro porážku a základní zpracování jatečního dobytka. Na základě této potřeby v roce 1899 vznikají první plány k výstavbě městských jatek a v prosinci v roce 1900 těmto plánům dává obecní rada právní rámec. 4. listopadu v roce 1902 je vydáno povolení na stavbu, pod podmínkou, že tato městská jatka budou veřejná. Zároveň se na jaře 1903 začíná se stavbou. Kolaudace městských jatek byla provedena ještě v tomto roce 7. září. Stavbu realizoval stavitel Krupka za 24 000,-K, z toho si obec půjčila 22 000,-K.


Obrázek č.1

V roce 1929 jsou nařízeny porážky pro řezníky a hostinské ve městě pouze na městských jatkách.
Listopad 1948 - Poplatky na městských jatkách při nuceném výseku za 1 vážení dobytka a ustájení na 24 hodin:
1 kus hovězího nebo koně  10,-Kč
1 kus prasete                           5,- Kč
1 kus drobného dobytka        4,- Kč
Nucený výsek ceny:
Za 1 kg poživatelného masa bez přípravy  0,50 Kčs
Za 1 kg poživatelného masa s přípravou  0,80 Kč
Po roce 1948 městská jatka začala sloužit okolním zemědělským družstvům jako jatka sanitární a výseková, která zásobovala masny pod názvem „Nucený výsek“. Je třeba podotknout, že maso v těchto prodejnách oproti normální síti bylo čerstvé, laciné a bez problému se tu daly sehnat nedostatkové druhy masných produktů, jako byly droby, telecí maso a produkty na výrobu domácích zabíjačkových specialit. V Libochovicích byla tato prodejna nejprve v Riegrově ulici, později vedle nynějšího konzumu Olja v Kaplířově ulici.
Po roce 1989 byla městská jatka v různých pronájmech, až posléze došlo k prodeji Pavlu Hřebejkovi z Podbradce jako - FIRMA SLÁVIE (zapsáno od 13.01.1993). (Obrázek č.1) Na tuto firmu navazuje síť prodejen s masnými výrobky v Lovosicích, Litoměřicích -  Předměstí, Mšeném-lázních, Třebenicích, Libochovicích.
V roce 1964 se začíná uvažovat o zrušení jatek a jejich přeměna na smuteční obřadní síň, k tomuto obdivuhodnému počinu tehdejších radních naštěstí nikdy nedošlo.


Obrázek č.2

V roce 2006 - 2007 byla provedena kompletní rekonstrukce a přístavby, čímž došlo k rozšíření kapacity jatek, s ohledem na současné veterinární a hygienické předpisy. Dnešní vnitřní vybavení jatek odpovídá dnešním hygienickým a veterinárním požadavkům. Celková kapacita jatek je buď 12 kusů hovězího dobytka, nebo 40 kusů vepřového dobytka denně. (Obrázek č.2) Jateční výrobní fáze je přes stáje, porážkovou halu, bourárnu a expedici. Veškeré prostory jateční fáze jsou vybaveny potřebnou technologií. Jatka však byla dána do dobrovolné dražby, která proběhla 27. května 2010, jak celá záležitost dopadla se mi nepodařilo zjistit. Pravděpodobně došlo k prodeji za 2 miliony původnímu majiteli.

Obecní dům čp. 620 Jeronýmova ulice

Již v roce 1937 uvažuje obecní zastupitelstvo, na základě výhodných podmínek ze strany státu, o stavbě domu s levnými nájemními byty pro chudé občany, kteří, na rozdíl od obyvatel chudobince, jsou schopni platit nájem, byť ne v takové výši, aby dosáhli na průměr nájemného, který byl tehdy v této lokalitě přiměřený. Nechává si vypracovat plán od stavitele Pokorného s těmito základními parametry:

  • Dům je delší stranou obrácen do ulice
  • Je jednopatrový s centrálním schodištěm
  • 12 bytů je jednopokojových s kuchyňským koutem o celkové výměře 24 metrů čtverečných, se spíží a splachovacím záchodem
  • 4 byty v rozích jsou větší o další místnost o velikosti 10 metrů čtverečných.
  • Každý nájemník má k dispozici svůj sklep, kůlničku a v domě jsou dvě společné prádelny.

Na základě těchto požadavků byl vypracován předběžný návrh. (Obrázek č.3) Je taktéž vypracován rámcový finanční rozvrh, a firma Pokorný zpracuje také předběžnou stavební dokumentaci, která umožňuje vyhlásit výběrové řízení. Do této veřejné soutěže se přihlásilo 15 stavebních firem, a to nejen místní, zastoupeny firmou Pokorný, Marvan, Kazda, Kratochvíl, ale i prakticky z celých Čech. Tato stavba v době tvrdého konkurenčního boje ve stavebnictví byla lákavým výdělkem pro každou firmu.
Zastupitelstvo města na své schůzi 12. května 1937 se roz-hodlo k půjčce pro stavbu domu s levnými nájemními byty pro chudé občany u Obecní spořitelny města Budyně, ve výši 400 tis. Kč.


Obrázek č.3 - původní návrh.


Obrázek č.4 - konečný návrh.

Vyhlášení soutěže a vlastní stavby si začal všímat i místní tisk. Jako jediná firma, která podala úplnou nabídku řádně a v termínu, byl spojený tandem pánů Pokorného a Marvana, kteří se pro tuto stavbu spojili do jedné firmy a městská rada odsouhlasila 25. ledna 1938 zadání stavby za částku 378 922,-K v konečném návrhu (Obrázek č.4)
Dům měl vlastní studnu, ohrazenou plochu zeleně, dva vjezdy do dvora, uzavíratelné železnými vraty, vodovod, kanalizaci a elektrické rozvody. Zároveň bylo počítáno s možností přístavby druhého patra. Dům čp. 620 v Jeronýmově ulici byl postaven na obecních pozemcích, vykoupených obcí od Ing. Leníka v roce 1929, kdy bylo obcí vykoupeno velké množství pozemků v prostoru vymezeném silnicí na Slatinu, železnicí a cestou, která vedla ze Slatinské silnice na nádraží, v podstatě celou plochu dnešních ulic severně od ulice Táboritská, přes Poděbradovu, od silnice na Slatinu až po sklárnu. Tuto plochu město postupně parcelovalo a přidělovalo k výstavbě. Pozemky vykoupilo město za 20,-K za jeden sáh. Některé pozemky byly koupeny stavebníky hned, některé rozparcelované plochy byly prozatím pronajaty v dražbě k obdělávání drobným zemědělcům a postupně prodávány. Kupříkladu blok pozemků okolo Jeronýmovy a Chelčického ulice byl rozparcelován na „Bloky A a B“. Poslední byly pozemky dlouho nezastavěny a jak se zdá, na vině byla smlouva s „Církví Československou“, zřejmě nebyla tak úplně čistě právně zrušena, protože až teprve v 60. letech minulého století byly zastavěny družstevním domem čp.666.
Stavba „Obecního domu“ trvala devět měsíců, byla zahájena 7. března 1938 a ukončena 19. prosince 1938, dům měl v konečné podobě namísto 12 celkem 16 nájemních bytů. Tyto byty byly postupně pronajímány, takže v zaplněném domě bylo v letech 1938-1945 stále 16 rodin s průměrem 45 obyvatel na celý dům.
Je třeba podotknout, že všichni noví obyvatelé vždy skládali městu vratnou kauci. Pokud se podíváme do pravidel a smluv s jednotlivými občany, dočteme se například, že se zakazuje používání prádelny v pátek, sobotu a neděli. V roce 1944 činilo nájemné (odvíjelo se od počtu osob v bytě) od 45,- K do 100,-K. Některé rodiny byly od nájemného, tak jako v chudobinci (čp. 310), zcela osvobozeny, ale podmínkou byla práce pro město - metaři, hlídači. Je skutečně zajímavé dnes prakticky po skoro 90 letech se probírat seznamy nájemníků a obdivovat vícečlenné rodiny, které dokázaly žít v jedné místnosti.
Zastupitelstvo později uvažuje o stavbě dalšího domu s levnými byty, a sice na pozemcích, které vykoupila s procesem rozšíření hřbitova. Jsou to pozemky pod novou částí hřbitova, směrem ke trati. Bezúplatný převod schválila 19.června 1939, bohužel vlivem válečných události ke stavbě dvoupatrového domu s 24 byty již nedošlo a 16. prosince 1940 toto své rozhodnutí zastupitelstvo ruší. Přesto vedení 1.skupiny „Národního souručenství“ v Libochovicích požaduje po obecním úřadu, aby stavbu uskutečnil, protože po zabrání Sudet je bytová situace v Libochovicích velice špatná, zvláště v prostoru mezi Husovou a Havlíčkovou ulicí. Jedná se především o čp.373, 374, 372, 371, 370, 545, 603 atd.
Uprchlíci ze Sudet bydleli ve všem, co jim lidé pronajali, například: garáž 3 osoby, šupna na uhlí 6 osob, bývalá stáj 2 osoby, malá místnost 5 osob, bývalá kancelář 6 osob a dalších 6 místností, z nichž největší je 4 x 3,8 metrů 31 osob atd. „Národnímu souručenství“ ovšem zřejmě nedošlo, že příčinou není obecní zastupitelstvo, ale jejich velký vzor Velkoněmecká říše.
Dnešní stav je takový, jaký je. Město nemá dostatek finančních prostředků k důkladné rekonstrukci a získání dotace je v dnešní době rovněž problematické. Dnes je zde k dispozici 15 bytů (jeden byt je zařízen pro sociální pracovnice). Systém obsazování jednotlivých bytů je výběr mezi občany se zdravotním postižením, kteří jsou schopni alespoň částečně realizovat svůj každodenní život a dále jsou byty obsazovány z řad občanů sociálně potřebných.


Obrázek č.5

Také sklárna má problémy s uprchlíky. Již před válkou hodlala rozšířit výrobu, postavit nové obytné domy a zaměstnat další dělníky, ale rok 1939 přinesl do těchto plánů zvrat. V roce 1940 zaměstnává 30 uprchlíků, které však nemá i s jejich rodinami kde ubytovat. Vypracované plány levných domků, které by si vyžádaly investici cirka 350tisíc korun, bylo nutno znovu odložit, zvláště když stavba každého domku by si vyžádala min.10tisícovou půjčku. (Obrázek č.5) Libochovice jako město je ochotno poskytnout 2 tisíce každému účastníku. Jednalo se asi o 25 až 30 rodin, kterým by sklárna bezplatně poskytla pozemky, Ústav pro péči o uprchlíky předběžně také slibuje finanční výpomoc. Ke stavbě však nikdy nedošlo.

Tomáš Černý
Pokračování příště.           

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice