Datum a časDnes je pondělí, 24.4.2017SvátekSvátek má Jiří
Přístupy847115. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Místní názvy a Libochovice

část 15.

Křivánčí vrch (hora)
- (Obrázek č.1) Na mapách je uváděn pod oběma názvy. Je to bezvýznamný předěl mezi Libochovicemi a Spravedlivou. Pod ornicí jsou zásoby dobré cihlářské hlíny, proto tu také stávala cihelna pana Landy (dnešní Safari - chov vepřového, bývalého JZD Radovesice). Na západní straně je malá prohlubeň, které se přehnaně říkalo Rokle. I zde byla kdysi kopána cihlářská hlína, jako pojivo k výstavbě starších domů a k výrobě tzv. vepřovic. Stejné kutiště bylo v Libochovicích při dnešní silnici na Slatinu, dolík po pravé straně, dnes zahrada. Kdysi tu bývala i prý malá pec k pálení cihel. V Rokli býval pramínek, který vytvářel malý potůček vlévající se do potoka před vjezdem na nádraží. V šedesátých letech tu ještě žili čolci (Čolek obecný - Triturus vulgaris - je 6 - 10 cm velký obojživelník. Samec je větší, dosahuje velikosti maximálně 10 cm, samice bývají menší. Je nejběžnějším druhem čolka v Česku) a mloci (Mlok skvrnitý dorůstá do délky 16 - 21 cm. Patří mezi ocasaté obojživelníky. Je šedočerně až černě zbarven s mírně vystouplými žlutými či žlutooranžovými skvrnami). Poté jeden čas sloužila jako amatérská střelnice, nyní si sem snad ani nechodí kluci hrát, počítačová generace umírá na ztrátu romantiky. Své jméno dostala terénní vlna zřejmě podle skřivánků, kteří využívali ke hnízdění remízků a křovin na západní straně směrem k potoku. Původně, v poloze dnešní dráhy, tu vedla cesta do údolí mezi Spravedlivou a Skřivánčím vrchem.


Obrázek č.1

Vejška - Mírná vyvýšenina na východní straně Házmburku. Dnes je v této poloze starý ořechový sad a třešňový sad. Místní motorističtí nadšenci si zde vybudovali svého času, tak jako na Spravedlivé, své motokrosové dráhy. Nevím, zda to u Hazmburku přispívá k turistické atraktivnosti.

Vodoteče:

Ohře
  - Ohře je co velikosti řek se svými 350 km vodního toku na pátém místě v ČR za řekou Moravou. Okolo řeky vedly od nepaměti obchodní stezky, na jejích březích se rozkládala nejúrodnější pole regionu, u kterých postupně vyrůstala města, hradiště a pevnosti. Ve své historii byla nejen významným zdrojem ryb, stejně jako je v současnosti strategickou zásobárnou vody pro průmysl. Dnes ovšem hraje i významnou roli v rekreační sféře. Existují sporadické stopy po pobytu neandrtálců a lidí dnešního typu ve starší době kamenné na Chebsku, v severních Čechách a druhotně i v okolí Karlových Varů. Stabilní osídlení pak archeologické nálezy dokládají v okolí řeky v dobách před šesti tisíci lety. Ačkoli řeku znali nejen Keltové, ale zřejmě i Římané, první písemná zmínka o Ohři existuje až z devátého století našeho letopočtu. Tehdy Poohří obývali Slované, kteří zcela vytlačili původní keltské a částečně germánské
obyvatelstvo. Právě proti nim vyslal roku 805 a 806 vojska Karel Veliký, což popisují říšské anály Annales regni Francorum, Chronicum Gothanorum a některé další. Zmíněna je zde i bitva u jakéhosi Canburgu na Ohři, což je některými historiky vykládáno jako Kadaň. Následoval celý sled dějinných událostí, které region kolem toku řeky proměnily v unikátní oblast. Svou jedinečnost ostatně Ohře potvrzuje hned na prameništi. Ač se Čechy nacházejí na středoevropském rozvodí, je jednou z mála řek této země, které pramení mimo její území. Pramen je v oblasti pohoří Smrkovec v nadmořské výšce 670 metrů, pod 1053 metrů vysokým vrcholem Schneebergu. (Obrázek č.2) Jeden z pramenů lze najít v lese blízko silnice z Bischofsgrünu do Weissenstadtu. Je vyložen kameny, na kterých jsou jména měst, jimiž řeka protéká. Čestné místo pak mezi nimi má kámen se znakem města Chebu.


Obrázek č.2

Ohře (německy Eger, někdy také Ohara, Oharka) je, jak již bylo řečeno, dlouhá 316 km (z toho 246,55 km v České republice). Povodí má rozlohu 5614 km² (z toho 4601,05 km v České republice). Až do Kadaně protéká kopcovitou krajinou, po průtoku Nechranickou přehradou vytváří četné meandry. Dolní část řeky Ohře se zformovala až během čtvrtohor. Původně Ohře tekla údolím dnešní řeky Bíliny. Názvy Ohře i Ohara patrně vzešly z jejího keltského pojmenování Agara (Ag znamená losos, Ara znamená tekoucí voda). Tomu odpovídá i její německý název Eger. Jiná teorie přisuzuje původnímu keltskému nebo předkeltskému jménu významy jako hbitost a bystrost.


Obrázek č.3

Po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá v Litoměřicích. (Obrázek č.3) Vysoký průtok má na jaře. Průměrný průtok v ústí je 37,94 m³/s. Celý dolní tok leží v oblasti, která má nejnižší hodnoty průměrných ročních srážkových úhrnů v Česku. Dnes se převážně využívá na zavlažování a k zisku vodní energie. Na jejím toku jsou dvě přehradní nádrže: Skalka a Nechranice (postaveny v letech 1961-1968). Mezi významná města ležící na řece patří Cheb, Sokolov, Loket nad Ohří, Karlovy Vary (lázně při ústí Teplé), Ostrov nad Ohří, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec, Louny, Libochovice, Budyně nad Ohří, Terezín a Litoměřice.
Samotná řeka je i zdrojem vody pro mnoho průmyslových areálů. Po celém toku řeky se nachází řada čerpacích stanic. (Pro průmyslový areál Vřesová, zdroj vody pro budoucí jezero Medard u Sokolova, průmyslovým přivaděčem zásobuje vodou průmysl a řeku Bílinu na Mostecku, elektrárna Prunéřov využívá vodu k chlazení, z Nechranic odbočuje průmyslový vodovod Nechranice, ze kterého se napouští i budoucí jezero Most.
Vodácky nejvyhledávanější je úsek Loket - Vojkovice s celou řadou vodácky a turisticky atraktivních míst, jako je Loket, Svatošské skály, Karlovy Vary, cvičná peřej Hubertus, Kyselka, ale také dvěma nebezpečnými jezy Tuhnice a Radošov.


Obrázek č.4

Malá Ohře - (obrázek č.4) Malou řekou Ohří byla původně odváděna vody z řeky Ohře (nad jezem) až na několik kilometrů vzdálený budyňský mlýn. Malá Ohře se opět spojuje s
řekou Ohří za Budyní u Břežan. Tento umělý vodní tok byl prokopán za vlády Kryštofa z Házmburku (narozen 12. července
1530), syna Jana IV (zemřel 2.10.1553). Kryštof Zajíc bydlel v měšťanském domě v Libochovicích, protože hrad a zámek Házmburk byl již zpustlý a v roce 1558 prodává svůj díl házmburského panství Janu nejstaršímu z Lobkovic za 15.000 kop grošů českých.

Rosovka, Klapský potok (Klapská Modla) -  To jsou názvy, které ukrývají jeden potok. Je to levobřežní přítok Ohře, který se vlévá do řeky východně od Radovesic. Jeho „povodí“ (cca 92 km čtverečných) je tvořeno hned několika menšími potůčky, které odvodňují poměrně velkou oblast jihu a části západu Českého středohoří. Dnešní název „Rosovka“ by se dal odvodit z toho, že tyto potůčky v době klidu jsou skutečně jen s mírným průtokem rosí. Jiný názor panuje podle polského názvu žížaly, správně je to „dżdżownica“, ale v jižním Polsku prý rybáři používají i název „rosůvka“ a to by mohlo mít hodně společného s naším potokem, vždyť oblast jižního Polska byla kdysi i oblastí českou. Klapský potok, název podle poslední obce, kterou protéká, je i názor, že právě úsek mezi obcí Klapý a ústím by měl nésti tento název. Klapská modla, obdoba Modly vlévající se do Labe. Tento potok pramení mezi Solany a Dlažkovicemi pod kopcem Kvítel. Hned za jeho prameništěm je rybníček s bývalým vodním mlýnem (Podhrázký mlýn). Mezi přítoky lze počítat potůčky Voračku, Bažantnici a jeho nejdelší přítok je Podsedický potok, který se vlévá do Rosůvky pod kopcem Spravedlivá (Šibeňák). Rosovka bývala dřív vodohospodářsky významným tokem, ale podle nové právní úpravy již není zařazena do seznamu významných vodních toků.


Obrázek č.5

Oblast od Klapého po ústí je poměrně známý výskytem biotopu jedné nepatrné květiny. Tuto květinku (Veronica anagallis-aquatica - rozrazil drchničkovitý) popsal ve své studii K. Kubát v roce 1977: Klapský potok nad můstkem asi 1,5 km jv. od obce a libochovický rodák M. Studnička v roce 1980:  okraj polní cesty odbočující ze silnice Klapý  až Libochovice. Dá se říci bezvýznamný potok, ale... V r. 1925 (6.6.) se po velkých lijácích zvedla voda v Klapském potoce a vylila se a zaplavila sklárnu. Brzo ráno zaplavila voda i sklepy pod skladištěm sklárny a později dosahovala až k plynojemu a pecím. 16.6. v témže roce se voda vylila znovu a to ještě více a voda vnikla i do kolejiště ve stanici, zaplavila složiště a váhu u splavů, dále pak cukrovar a hostinec "U nádraží". Teprve prokopáním kanálu přes nádraží začala voda odtékat. Zároveň železniční mostky přes potoky na chotěšovském zhlaví byly vodou silně poškozeny. Ke stejnému poškození došlo i koncem 60. let minulého století po bouřkách v srpnu. Již v r. 1926 byl vypracován plán celkové regulace, k částečnému provedení došlo však až v r. 1941. Podle mého mínění, dnes nejvíce napomohlo obnovení rybníka u Slatiny, který byl v pozemková reformě v r. 1925 vypuštěn, vysušen a rozparcelován drobným rolníkům. Na Slatinském rybníce tak získalo 20 osob pozemky o výměře 13 hektarů. (Obrázek č.5)

Tomáš Černý

Pokračování příště.          
 

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice