Datum a časDnes je pátek, 20.10.2017SvátekSvátek má Vendelín
Přístupy1033976. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Na indiánské stezce

Takový byl název letošního vícedenního pobytu v přírodě pro malé „florbalisty“ a nejmladší cvičenky oddílu gymnastiky TJ Sokol Libochovice. Dětských účastníků byla téměř čtyřicítka. Letošní ročník se uskutečnil v penzionu Lhotsko u Úštěka. Nové prostředí pod Sedlem nám nabídlo spoustu možností využít hřiště, louku i les. Počasí nám moc nepřálo, ale náladu nám nezkazilo. Absolvovali jsme připravené hry a úkoly i v pláštěnkách a holinách.
Hlavním záměrem celého sportovního soustředění bylo u mladších cvičenců zvýšení rychlosti, obratnosti, vytrvalosti a síly. Za účelem zvyšování rychlosti byly připraveny různé štafetové hry a soutěže, obratnost se procvičovala formou různých technických disciplin a míčových her. Vytrvalost byla rozvíjena zdoláváním překážkových drah v přírodě, během či chůzí.  Síla je schopnost, která mladým cvičencům nejvíce chybí, proto posilovací cvičení prolínalo celé soustředění.
Aby dětem nadšení vydrželo pro všechna cvičení, připravili jsme pro ně celopobytovou hru WAKANTANKA IKČE ČANKU = Na indiánské stezce. Na tu jsme schovali všechny výše uvedené činnosti, aniž by si je děti uvědomovaly.
A co naši malí indiáni prožili? Hned po dopoledním příjezdu, vyhledání svého tee-pee (postele v pokoji či chatce) se všichni pustili do výroby návrhu totemu. Tím si pak ozdobili své ubytování. Přestože nepřestávalo pršet, pláštěnky a holiny nám dovolily vyrazit společně na LOV. Moc šikovnosti malí indiáni neprojevili, holýma rukama nic nechytili, přeorientovali se na sběr. Zde byli úspěšnější. Největším zážitkem byl lesní sběr zeleniny amerických indiánů (brambor), uvaření v kotlíku a pojedení z klacíkových vidliček.

Po návratu do „indiánské vesnice“ si každý vyzkoušel svoji zručnost a fantazii při výrobě indiánského oděvu. Sice někdo nazdobil i tričko, které měl právě na sobě, ale to už maminky odpustily. Za velkého stále přetrvávajícího deště jsme zalezli do spacáků a peřin a už si jen představovali, jak zlí duchové byli zahnáni ohněm a my mohli bezpečně odpočívat.
Následující den jsme, bohužel stále ještě v holinách, vítali slunce. Vyběhli jsme do lesa, protáhli tělo a nadýchali se svěžího ranního vzduchu. Po snídani začala příprava na ochranu indiánské říše. V průběhu dopoledne si každý mohl vyzkoušet hody různým náčiním na terč, na pozemní cíl a pohyblivý cíl. Lukostřelba a střelba ze vzduchovky byly největším zážitkem. Někdo měl svůj luk a šípy, někdo si půjčoval od náčelníka kmene. Střílelo se na obrázkový terč. Téměř všichni papírového divočáka trefili. Pro nácvik střelby ze vzduchovky si každý připravil vlastní obrázek, ten stačilo jen zasáhnout. Pro spočítání výsledků se střílelo na bodovací terč. Veškeré výsledky byly sečteny a malé bojovnice i starší bojovníci odměněni. Polední posilnění nikdo nevynechal. Kdo by také odmítl smažený řízek s bramborem? Ale pro nás samozřejmě bizoní steak.
Posilnění, odpočinutí jsme vyrazili ve dvou skupinách za pokladem Inků a Mayů. Cestou nás čekala spousta úkolů, překážek a prověřování znalostí. Tady se ukázalo, kdo je nejlepší stopař, kdo je nejhbitější, kdo má největší znalosti v různých oblastech. Společně se vše zvládlo a odměnou byl skutečně nalezený poklad. Ještě že jsou všichni mlsní, takže nikomu zátěž v batohu nepřibyla.
V podvečer se proti sobě postavily dvě skupinky. Indiánky a indiáni. Boj ponožkovými koulemi přes síť nenechal nikoho klidným. Zapojili se úplně všichni. A vítězové? Malé indiánky. Sice měly posilu ze „starších kmene“, ale věkový rozdíl přece musel být smazán. Stmíváním přibývalo trochu obav ve slabších povahách. Čekala nás večerní cesta k hrobu Sapa Inky. Šli jsme všichni společně, světýlka nás dovedla až k cíli. Hrob měl nádherný indiánský náhrobek a sošku jeho matky jsme viděli ve světle svíčky. Každý si mohl za statečnost otisknou razítko moudré sovy. Myslím, že diskuse při usínání všech indiánků byla jednotná, poznamenaná večerním zážitkem.
Další den jsme opět přivítali pohybem. Počasí již také dávalo naději, že se umoudří, takže nám při běhu mezi stromy sluníčko vykouzlilo i úsměvy na tvářích. Chvílemi to vypadalo, že máme nadpřirozenou schopnost být neviditelní, ale to „zdání“ nám dovolovala hubená těla indiánků a silné kmeny stromů.
Při krátké přeháňce jsme se pustili do výroby indiánských šperků. Jednak slavnostních, jednak bojových. Ty daly všem zabrat nejvíce. Kostičky, moduritové zuby, korálky, peříčka, každý si tvořil dle své fantazie. Malé indiánky využily šikovnosti své náčelnice a nazdobily si své vlasy.



Po návratu a posilněni dalším ptačím steakem (pečené kuře s rýží) jsme šli trénovat spojení po říši při napadení nepřáteli. Do připravené hry v lese se všichni tak zapojili, že nikdo nevnímal ubíhající čas. Zápolilo se po skupinkách. Soutěž v rychlosti, šikovnosti a nápaditosti byla opět vyhodnocena, výherci i ostatní účastníci odměněni. Při zpáteční cestě ještě na nás čekaly připravené lanové dráhy, vyzkoušely si je i nejmenší indiánky a pak je všichni s velkým nasazením absolvovali na čas. Vyhráli ti nejrychlejší, kteří mají sílu v rukách a umí zpevnit tělo, ale přechod po lanech mezi stromy dokončil každý.
Odpoledne jsme se ještě vrátili na včerejší posvátné místo v lese. Sapa Inku jsme již nenašli, tak jsme alespoň na posvátném kameni zanechali dárečky, které měla většina připravené.
Po návratu začaly velké přípravy na slavnost - uctívání ohně. Vyrobené obleky, náhrdelníky, čelenky, tomahavky, luky a pravé indiánské líčení. Všem to moc slušelo a u ohně vypadalo působivě. Na závěr si každý mohl opéct bizona ve střívku, aby si doplnil energii po celém dnu pohybu na čerstvém vzduchu. Při pohledu do chatek připravujících se na spánek jsme měli pocit, že nahlížíme do opravodvého tee-pee. Třásňová nabarvená trika, čelenky a náhrdelníky visely po všech postelích a stěnách. Tento večer nebylo ani potřeba napomínat „povídálky“, všude bylo rázem ticho.
Poslední odjezdový den jsme začali připomenutím svátku Sitwa, jednoduše generálním úklidem. Pro někoho to byl téměř nezvládnutelný úkol, ale nakonec si povlečení svlékl každý sám a o ostatní věci se rozdělil se spolubydlícím. Museli jsme si pospíšit, protože nás ještě čekala stopovaná, neboli cesta do lesa, hledání a odlévání stop ze sádry.
Závěrečný rozlučkový oběd - smažený sýr s hranolkami jsme nedokázali indiánsky pojmenovat, ale to nebyl důvod, abychom ho někomu odepřeli. S plným bříškem pomalu začalo stěhování říše.
Při odjezdu domů jsme museli slíbit, že určitě na příští rok něco připravíme, a tak mají všichni vedoucí již teď o čem přemýšlet. Tímto děkuji za ochotu, náladu a věnovaný čas trenérovi florbalu Honzovi Fictumovi, cvičitelce všestrannosti Evě Zůnové, dozoru Petře Krobové a zdravotnici Andrei Hrebinkové. Veškeré odměny do soutěží a potřebné materiálové vybavení bylo pořízeno ze získaných finančních darů. Děkujeme firmám Info-Princip s.r.o. Most, J. Humlovi a MUDr. Hingarovi.

Blanka Stará

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice