Datum a časDnes je úterý, 26.9.2017SvátekSvátek má Andrea
Přístupy1010832. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Místní názvy a Libochovice

část 14.

Ostrůvek sv. Františka
-  Při tání ledu v roce 1872 byl znovu protržen jez, a to uprostřed, a oddělil od bažantnice tzv. malou bažantnici od městských pozemků tak, že vytvořila ostrůvek. Tento ostrůvek nazval Josef z Herbersteinů „Ostrůvkem sv. Františka“. Později v těch místech byla postavena elektrárna. (Obrázek č. 1)


Obrázek č. 1

U vrbiček, U chmelnic, U kanálku - To vše souvisí s koupáním a názvy míst, kde se soustřeďovali milovníci koupání v řece (obrázek 101). „U vrbiček“ - na levé straně mostu, na poplzské straně, dnes zahrádka. Název pochází porostu vrbiček, které sloužili nejen jako převlékárny, ale bohužel i jako záchodky. „U chmelnic“ - prostor mezi koncem parku a Dubany byl dříve zaplněn chmelnicemi, odtud ten název. „U kanálku“ - vyústění kanalizace západní části města, na konci městského parku. Toto jsou převážně názvy po roce 1945, za první republiky, ještě za starého mostu, to byla "Kůzlátka", prostor pod kostelem, na levém břehu řeky, kde byly písčiny. S tím také souvisel název „Máchadla“, kde se máchalo a bělilo prádlo. (V městských Masarykových sadech byla bělidla, na louce se bělilo prádlo. Poplatek za osobu a den činil 50 haléřů a vybíral jej Okrašlovací spolek.) (Obrázek č.2)


Obrázek č.2

Pilátova vrata - Sedlo mezi Rohatcem, Jiřetínem a Viselcem. Lidové pozorování vedlo k poznatku, že když dešťové mraky překonají masiv Českého středohoří v místech mezi Šebínem a Hazmburkem, pronikne bouřka svou plnou silou na Libochovice. Jakou má však spojitost s Pilátem? Možná asi tuto, ve starých biblických textech se lze dočíst o Jeruzalému: „Tak nejprvé jdouc ulicí proti východu 300 kročejův, přišli jsme k jakés staré veliké bráně, kteráž z štukového kamene stavená. O té nám vicarius vypravoval, že jest za starodávna zvaná "soudná brána", protože u ní staří Židé sedávali a soudy držívali; ten koho na smrt odsoudili, hned jej odtud skrze tu bránu na popravu vyvésti dali. Pročež i tou branou vyvedli ven z města Krista pána, aby jej ukřižovali.“ No a odtud není daleko k Pilátu Pontskému. Pilát Pontský (též Pontius Pilatus) byl v letech asi 26-36 n. l. římským prefektem provincie Judea. Pontius Pilatus je však znám především jako člověk, který podle kanonických evangelií odsoudil Ježíše Krista. Pilátovo jméno se nachází ve starokřesťanských vyznáních víry, což zapříčinilo vznik rčení „Dostal se tam jako Pilát do kréda“ (tj. nechtěně, náhodou, nečekaně, bez vlastního přičinění). A tady lze hledat vznik názvu „Pilátova vrata“. Je však zajímavé, že i Lovosice mají svá „Pilátova vrata“ a to údolí mezi vrchem Boreč a Lovošem.

Šibenák -  (Obrázek č.3) Jinak také „Spravedlivá“, v německých mapách „Galgenberg“ což je česky šibenice, výška 201 m n.m. Travnatá, suchá a slunná stráň má charakter stepí a lesostepí, a tak jako v převážné většině kopečků Českého středohoří zde rostou sucho a teplomilné rostliny (koniklec luční, hlaváček jarní, tařice skalní, pelyňky, divizny a kavyly). Svůj název si tento vršek vysloužil podle místa, kde libochovický kat vykonával svoje dílo. V místech, kde Chotěšovská pěšina přetíná vršek kopce, stávala šibenice. Libochovice měly ještě jedno místo, kde se konaly popravy. Ve směru na Radovesice, na bývalé křižovatce cest z Libochovic do Budyně (spodní Radovesická silnice) a Chotěšova (tedy proti rohu bývalého cukrovaru) stávala socha sv. Panny Barbory, a to až do roku 1943. Nedaleko této sochy stával smírčí kříž, zasazený do kamene s nápisem  „Leta 1605“, později kříž zmizel a zůstal pouze kámen. Ve farní knize je o něm zmínka pod pojmenováním „Muka“. Je však pravdou, že v místech, kde tento kámen stával, bylo stínadlo, popraviště pro popravy mečem nebo sekerou. Ze starých smolných knih města Libochovice lze uvést několik zápisů, například:
Libochovice 1707 - Za potulku, loupeže a ohrožování obyvatel města tu byl oběšen Jiří Czykaner. Jeho sedm společnic bylo pak hnáno okolo šibenice a mrskáno metlami. Na závěr kat odřízl každé z nich pravé ucho a přibil ho na šibenici.
Libochovice 1713 - Za zamordování svého neman-želského plodu byla 10. listopadu odsouzena k trestu smrti Magdalena Rojová. Nejprve byla mečem sťata, poté následovala ještě „smrt hrobem“. Tělo sťaté ženy bylo posazeno do vykopaného hrobu, obloženo kopřivami a po pás zasypáno hlínou. Pak k němu přistoupil kat a kůlem mu probodl srdce. Teprve poté byla popravená položena do hrobu a zasypána. Směrem k východu v poloze silnice Radovesice - Chotěšov, se nachází druhý vrchol tohoto pahorku  Viničná (190 m n.m
)


Obrázek č.3

Visalec (místní pojmenování Viselec - 230 m), Visálek (203 m), Senec (215 m) - (Obrázek č.4) Tyto vršky jsou v přímce od jihu k severu kousek za Rohatcem. Svojí velikostí jsou to jen pahrbky, přesto první dva mají pohnutou historii. Jak z názvů a starých dokladů vyplývá, Viselec se údajně používal také jako popravčí místo a vrchol Visálku prý posloužil v jedné četné rebelii jako místo exemplárního potrestání původců rebelie. Senec je na některých mapách vyznačen, na některých není, tomuto místu se také říkalo „V provázkách“. Okolo Viselce vedla stará formanská cesta z Libochovic do Loun.


Obrázek č.4

Rohatec (264m) - (Obrázek č.5) jméno dostal podle tvaru vrcholu, podobného rohům. Původní název byl však Vrcha, teprve po vytěžení části kopce na štěrk získal tvar rohů a původní název se přenesl na boční, severní vrchol (248m). Bývaly na něm četné vinice dubanských občanů a na jeho úpatí vedla původní silnice, později nazývána „Stará Dubanka“. U této silnice býval plochý kámen s reliéfem řeckého kříže, z větší části zabořený do země, o rozměrech 50 x 80 x 25 cm. Naposledy ho popsal Karel Šrámek roku 1926. Tehdy stál mezi obcí a Křesínem v polovině oblouku trati, která dvakrát přetínala starou silnici Dubany - Křesín. Po roce 1950 již nebyl nalezen. Kopec není zajímavý jenom jako zdroj čediče, který vyvřel v žílách, ale lze zde nalézt i argonit přímo v hornině, na jeho stráních kvete šalvěj i hvozdík. Jako zvláštnost lze uvést ojedinělé naleziště cizopasné houby „Montagnites candollei“ (Šimr J. r. 1933). Způsobuje skvrnitost listů.


Obrázek č.5

Jiřetín (262m) - stávala na něm kaplička sv.Jiří, přebýval tam prý i poustevník. Obrázek kapličky je dosud na vyřezávané kazatelně v dubanském kostele. Zda se Jiřetín jmenuje po světci sv.Jiří, jemuž byla zasvěcena kaplička, nebo obráceně, dnes již lze těžko zjistit. Je zde také možnost, že se jmenuje po osobě světské, tak jako obec Jiřetín pod Bukovou po zakladateli Georgu Kreuzingerovi, nebo Jiřetín pod Jedlovou s původním názvem Sankt Georgenthal, po majiteli Tolštejnského panství Georgovi ze Schleinitzu. Je docela možné, že Jiřetín se jmenuje po synovi Jana IV. a jeho manželky Markéty Kladské, Jiřím, kterému patřila tvrz Mšeno, hrad Šebín, možná také plocha tohoto pahorku. (zemřel v 14.3.1580). Na tomto vršku bylo kdysi vytěženo čedičové jádro a zbytek ponechán svému osudu. (Obrázek č.6) Byly podniknuty pokusy Okrašlovacím spolkem z Libochovic vybudovat třešňový sad na západní a jižní straně kopce, ale stromy postupně byly ničeny, v roce 1934 vysázel na Jiřetíně Spolek pro ochranu a okrasu domoviny moruše, jako alej na přístupové cestě, i ty tam dnes nenajdete.  V v dobách socialismu byl vytěžený prostor, tak jako na Rohatci, naplněn tunami komunálního odpadu. Ve volebním programu 1998 - 2002 byla zařazena asanace skládek Jiřetín a Rohatec. Ale až usnesením z 50. schůze Rady města Libochovice, konané dne 4.10.2004, byl vybrán jako dodavatel rekultivace skládky Jiřetín firma Narcis Slatina, s.r.o.


Obrázek č.6

Tomáš Černý
Pokračování příště.           

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice