Datum a časDnes je úterý, 21.11.2017SvátekSvátek má Albert
Přístupy1065594. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Křesín a část jeho historie

Článek pana Patráka v LN 3/2004 o křesínském kostele klade otázku, co to bylo za obec, že je zde jeden z nejstarších kostelů v okolí? Pravda je taková, že lokalita okolo Křesína byla na přelomu prvního tisíciletí centrem osídlení zdejší krajiny, a to díky slovanskému hradišti u Levous. (Sice dnes většinu obranných valů hradiště poničila expanze chat, ale stále je možno rozpoznat obranné valy, zvláště na kraji lesa a na sousedním poli.) Tato skupina osad byla od ostatního Litoměřicka a i od oblasti Lucké poněkud oddělena. Tak jako o strádonickém hradišti, tak i o levouském není jasné, zda bylo slovanské. Existuje také názor, že hradiště vybudovali patrně středočeští Přemyslovci na přelomu 9. a 10. století - asi jako nástupiště k expanzi proti nepřemyslovským knížatům na sever a západ, toto území získali zničením hradiště Lučanů. V každém případě levouské hradiště bylo tedy vojenským a asi i správním centrem této krajiny.  Svůj význam ztratilo na rozhraní 12. a 13. stol. kdy se stal Pátek n.O. tržním místem. Zánik hradiště také zavinil rozvoj blízkého centrálního hradiště v Litoměřicích a vznik nového nedalekého panského dvora v Radonicích, který převzal hospodářskou funkci levouského hradiště. Nic však v této starší době nedokládá nějaké větší středisko osídlení v poloze samotných Libochovic.
Na počátku 13. stol. náleželo vše i s osadou panu Kurátovi z Lužic, jenž vše opět prodal asi v roce 1224 klášteru Doksanskému a tím byla i změněna správa kostela. Je zde tedy jasný doklad, že na počátku 13. století již křesínský kostel existoval. A právě v těsné blízkosti starého hradiště byl v druhé polovině 13. století postaven nevelký hrad Šebín.
Roku 1223 uvádí se v Doksanské listině, psané latinsky, pod jménem "Cressin". V listině krále Václava I. v r. 1237 zadávají se vesnice okolo Klapého dědičným nájmem tepelskému klášteru. Na této listině se uvádí co svědek zeman Chřen z Křesýna, který osadu tuto držel.



Koncem 13. století, po celé 14. stol a až do počátku století 15., nesl Křesín osud svůj společně s hradem Šebínem. Křesínská dědina se tehdy rozkládala kolem kostela. Stavěna byla s okrouhlou návsí podle zvyku starých slovanských osad.Ve Slatině se dosud tento tvar dochoval. Voda Oharky ničila nízko položenou ves, dřevěná a lepenicová stavení špatně odolávala povodním, až posléze v roce 1515 bylo obrovskou povodní, která zničila také starou ves v Břežanech, vše odneseno a zničeno.
 Vladykové "Křesýnští a Šebínští" pocházeli z pěti synů Půty, neboli Petříka, pána na Mšeném a Podole, který tyto statky  v r. 1267 držel. Tito vladykové (Jan a Jindřich) upravili si ze zřícenin starého slovanského hradu, vystavěného ze dřeva a hlíny a nacházejícího se na lesnatém ostrohu nad Levusy - hrad nový, zděný a dali mu své rodné jméno Rýzmburk. Toto jméno se však neujalo a nakonec převzali do rodového jména označení Šebín (kde se samotný název Šebín vzal, je předmětem dohadů). Nástupcem Jana se stal Předbor z Dubé, jinak z Ronova, který se od roku 1405 začal psát právě ze Šebína, a jeho syn stejného jména Předbor před samým začátkem husitských válek v r. 1415 odprodal hrad Šebín s vesnicemi Křesínem a Levousy panu Vilému Zajíci z Hazmburka, majiteli Libochovic a hradu Klepý. Tím význam tohoto centra úplně vyhasl a centrum dění bylo přeneseno na základ panství pánů z Hazmburka, tedy na okolí Libochovic.
Světové události málokdy o Křesín zavadily a stalo-li se to, byly to jen válečné útrapy. Za třicetileté války, v r. 1631, to byla saská vojska a v r. 1648 Švédové. Vojsko zde procházelo ještě po třicetileté válce. Neméně útrap snášeli křesínští za válek o španělské dědictví (1740-1741) a za pruských vpádů do Čech (1744-1759). Jednotlivé vojenské rodiny v Křesíně i trvale bydlely. V libochovické křestní matrice čteme, že  „r. 1669 byla pokřtěna  24. listopadu Kateřina, dcera vojína Hendricha Duršta a za kmotry byl Jan Volc Folír, Kateřina Šnemonka, lajtnantka a Ivan Cornety, logirující v Křesýně". K památkám křesínským patří také náhrobní kámen císařského generála Jana Tomáše, svobodného pána z Brisiglů, pána na Košticích, z r. 1652, který je zazděn v kostele, a náhrobní kámen Václava Krolmusa (+ 14. 2. 1787, † 24. 10. 1861, český národní buditel, katolický kněz; amatérský archeolog, sběratel lidové slovesnosti, spoluzakladatel Národního muzea. Hlavní dílo: Staročeské pověsti, zpěvy, hry, obyčeje, slavnosti a nápěvy.), který zde co svobodomyslný kněz působil v létech, 1823-1832.



V r. 1384 byl křesínský kostel v "arcidiakonátu" litoměřickém a v "děkanátu" třebenickém platil 21 kopu grošů kostelního desátku ročně (Lib. erect. Balb. 25). R. 1373 nastoupil první známý farář Heřman na křesínskou faru. Nezdržel se však dlouho. Před rokem 1450 byla postavena ke kostelu dřevěná zvonice a pověšen malý zvonek (1450), jenž byl později umístěn  na zvoničce kaple sv. Floriana ve vsi, na horní návsi. V r. 1566 postaven v kostele  nový oltář, a to na den sv. Jana Evangelisty, pány z Lobkovic a osadníky křesínskými. Na oltáři byli vyobrazeni pánové z Lobkovic a Kolovratu, k nimž manželka Jana z Lobkovic náležela. V tom čase také byla postavena kamenná renesanční kazatelna, která je zvláštní již tím, že není postavena na straně evangelní, nýbrž na straně levé, na tomto místě stojí i dnešní renesanční kazatelna. Na počátku 17. století byla shozena dřevěná zvonice u kostela a přistavěna kamenná věž, v dnešním tvaru, v poměru k vysoké a ostré střeše lodi kostelní poněkud nízká. Tesařskou práci prováděl Jan Vorlík, jehož jméno bylo vyryto s letopočtem: L. P. 1608 na prostředním věžním krovu. V onom roce byl zavěšen na novou věž zvon ulitý r. 1607 od Baltazara Hofmana, pražského zvonaře. Teprve roku 1741 byl kostel znovu opravován, dřevěný kostelní strop lodi byl shozen (mezi trámovím byla roku 1362 uložena listina, jednající „o prodeji s emphyteutickým právem - dvaceti lánů polí křesínským sedlákům, panem Janem ze Šebína, patronem kostela učiněném. V listině té též vyměřen i desátek pro faráře."). Strop byl v tomto roce nahrazen novým a možná tehdy již i byla přistavena kaple k starému portálu, starý vchod tím byl zrušen a byl proražen dnešní, na protější, severní straně. Původní jižní vchod dokládá, že kostel byl skutečně založen pány ze Šebína, měli to od jihu blíže. Snad v té době byla postavena i kruchta podpírána zajímavým sloupem. Roku 1746 byla přenesena socha Bolestné Panny Marie, pořízená Adamem Krondlem, z libochovického kostela Všech svatých do křesínského kostela.
Je třeba se ještě zmínit o některých opravách kostela. Během 18. století byla zvýšena značně podlaha kostela, neboť každoročními povodněmi voda zaplavovala celý vnitřek kostela. Na kruchtě r. 1842 byly postaveny varhany, r. 1846 dal mlynář Václav Jech pořídit na hlavní oltář nový obraz sv. Václava od Kajetána Ehla ze Solnice (jiný pramen uvádí malíře B.Roubalíka a rok 1879), r. 1848 byly vysázeny lípy kolem hřbitova na paměť zrušení roboty. Potom i v r. 1907 byl kostel značně opraven a zřízen nový portál.
V souvislosti s Křesínem se nelze nezmínit i o mlýnu. Jeho historii podrobně popsal Jaroslav Malý. Ve stručnosti lze konstatovat, že za dávných dob pánů na Šebíně stával zde na zákrutu řeky Oharky dřevěný mlýn, a to u pravého břehu, umístěný na jakémsi voru nebo prámu, upevněném v místech, kde voda nejprudčeji proudila. Tento dřevěný mlýn stával na voru ve vodě a lopatkové kolo otáčel vodní proud pomocí ozubeného kola, umístěného na hřídeli, a pomocí vřetene se otáčel pak žernov - (kámen běhoun), kam se otvorem ve středu kamene nasypávalo obilí. Mlýn jako všude jinde náležel s celou řekou k panskému dvoru. První zmínka o křesínském mlýně stojí v listině nalezené v křesínském kostele, datovaná rokem 1362. V těchto dobách, za Jana ze Šebína, byli poddaní nuceni na mlýnský břeh dovážet kámen a dříví, aby voda netrhala břehy. Roku 1517 byl postaven za Jana Zajíce z Hazmburka nový mlýn se splavem, na pravém břehu Oharky nedaleko nad Křesínem. Tentokráte z kamene. Základy tvořily velké pískovcové kvádry, ostatní bylo postaveno z opuky. Ve zbytcích základů, které bylo možno spatřit při nízké vodě (ještě před stavbou Nechranic), byl nalezen (roku 1904) kvádr, na němž byl vyryt letopočet 1517 a uprostřed mlynářský a sekyrnický znak. Pískovcový kvádr byl tehdy uschován u p. Grunta v Křesíně, čp. 57. Již v starších dobách náležel ke křesínskému klepáči i přívoz pod mlýnem. Roku 1556 je křesínský mlýn uveden v dědictví Jiříka Zajíce z Hazmburka zároveň s mlýnem poplzským a ostatním zbožím.
Když po třicetileté válce došlo k novému osazováni zpustošených vesnic, dala vrchnost postavit v Křesíně nový mlýn se čtyřmi koly, a to na levém křesínském břehu, tedy v místech dnešního mlýna, a zároveň byl postaven nový jez.
Při zpracování bylo použito pramenů z článků pp.Malého, Tomase a zápisů z kronik a archívů.           

ČeTo

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice