Datum a časDnes je úterý, 24.10.2017SvátekSvátek má Nina
Přístupy1038097. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Místní názvy a Libochovice

část 13.

Malé nádraží - Jako protiváha velkému (hlavnímu) nádraží jeho historie je dopodrobna popsána v LN 4/2006 (obrázek č. 1).


Obrázek č. 1

Edrovna, Rasovna - Domek s čp. 384 na samotě při cestě okolo elektrárny dále na východ, nyní zrekonstruovaný. (Obrázek č. 2) Sídlil zde tzv. „Drnomistr“. Jako jeden z posledních je uváděn pan Edr Josef, proto také Edrovna. Dříve, podle zápisů, byl drnomistrem p. Eisenhammer: „29.10.1852  umírá v Radovesicích bývalý ras a pohodný Libochovic, František Eisemammer ve věku 114 let (měl ve zvyku potvrzovat svoji řeč úslovím "Tuliko"). Kníže Josef z Ditrichsteinů Eisenhamra štědře podporoval. Rakev na pohřbu neslo jeho 12 synů“. Povolání Drnomistra bylo sice silně haněné, ale velice potřebné. Co toto řemeslo obnášelo?


Obrázek č. 2

Drnomistr, drnní mistr, pohodný, ras - německy Wasenmeister, Abdecker a v dialektu Schinter. Latinsky carpophorius, carniphex, cardus, cerdus, cardis, cardinis, carpus, excoritor, excoriator, excaritor. Dnes se užívá název "asanační technik". Ten svou práci vykonává jako zaměstnanec kafilérií. Může to být kdekdo, ale ještě před několika desetiletími to tak nebylo.
Co všechno drnní mistr vykonával? Jeho hlavní činnost spočívala v likvidaci mrch neboli zdechlin. Někomu uhynulo nějaké zvíře. Dotyčný vzkázal rasovi, aby přijel. Ras vzal vůz vhodný k přepravě dotyčné mršiny. Prase se dalo odvézt na obyčejné bryčce. Na krávy nebo koně se obvykle použila veliká dvoukolová kára, většinou s upevněným rumpálem. Po vypřáhnutí koně se dala naklopit a rumpálem vytáhnout zdechlinu na káru. Po převozu do rasovny došlo ke zpracování. Před vyděláním byla kůže nasolena, velké kosti, rohy a paznehty usušeny a pak vařeny na klih, sádlo šlo na mýdlo, maso bylo zkrmováno (např. pro psy). Odtud úsloví "Psů jak na pohodnici." Zbytky se zakopaly na vyhrazeném a oploceném mrchovišti, které bylo na východní straně čp.384 (později tam byly zahrádky). Mezi další činnosti patřil odchyt a utracení toulavých či nemocných psů a jiných zvířat, nebo i takových, které jejich majitelé nechtěli. Ve větších městech to bylo také vybírání záchodů a vyklízení odpadků i další činnosti, které pro jejich odpornost nikdo nechtěl vykonávat. Proto rasové náleželi do stavu lidí "bezectných", s nimiž se ostatní stýkali jen velmi zřídka. Také v kostele mívali zvláštní lavici, do níž nikdo jiný nesedal. Na cestách pohodný nepřespával po hospodách, ale u svých kolegů, kteří geograficky tvořili souvislou síť.
Téměř pravidelně si rasové (zejména jejich ženy) přivydělávali léčením, takže byli dosti vyhledáváni. Ve znalostech léčivých rostlin a míchání různých mastí byli skutečnými mistry. Tato jejich činnost však počátkem 20. století ustala. Občas se přihodilo, že se některý ras stal katem. Společensky to znamenalo, jako by se stal ve svém stavu šlechticem. Tak jako všichni, mívali i drnomistři mnoho dětí. Ne každý potomek se mohl stát pohodným. Vzhledem ke svému původu mohl dosáhnout solidního společenského postavení a vykonávat řádné řemeslo jen velmi těžko. Tak se mnozí synové rasů stávali kočujícími obchodníky, muzikanty či handlíři. Někteří zpracovávali produkty z pohodnic - jako řemínkáři, klihaři, uzdaři a podobně. Majetkové postavení pohodných bylo různé. Záleželo na tom, jaký měl kdo rajón. Kdo měl na starosti jen 3 - 4 malé vesnice, byl chudý a těch byla většina. Ti, kdo měli ve své působnosti větší města, mnohdy jsouce zároveň katy, přišli si naopak na značné peníze. Od poloviny 19. století již nejsou známi žádní rasové, kteří by neměli na svoz mršin koně. V 18. století však bylo zcela běžné, že větší uhynulý kus byl zpracován na místě, pak postupně odvážen na malém ručním vozíku. Asi to nebyl příliš vábný pohled. Patrně tak vzniklo úsloví "Práce jako pro rasa." Pohodní uzavírali sňatky až na velké výjimky výhradně mezi lidmi svého stavu, a tak se dá říci, že byli všichni příbuzní. Navíc se nejednalo o vlastní výběr budoucích manželů, ale o dohodu jednotlivých rodin a jejich představitelů. Z toho vyplývá, že snoubenci nebývali ze stejné či sousední vesnice, nýbrž mnohdy z veliké dálky a poprvé se viděli až při svatbě.
Během dvacátého století pohodnice houfně zanikaly. Pohodní ve špatných rajónech, povolání opouštěli sami. S rajónem se zvětšilo i množství mršin a přibyl i odpad. Dotyčná pohodnice stávala osamoceně většinou na vršíčku. Mrchoviště o velikosti dvou až tří arů většinou stačilo na 250 až 300 let. Kolem roku 1955 už pohodnice sloužily jen pro sběr zdechlin, které se odvážely nákladními automobily do kafilérií. Také tato sběrná místa do roku 1970 zanikla.
Botič - Ostudou města byla stoka, odvádějící vodu z dubanských luk, z rybníčka a z kanalizace jižní části města (židovského města), přes celý ostrov do Ohře, zvaná také Botič. Přes tuto strouhu vedly čtyři lávky, které byly však často odplaveny povodněmi. Když byla v roce 1912 nově upravována silnice a byl vytvořen pod ní na náklady spolku betonový kanál, byly břehy strouhy osázeny alespoň různými okrasnými rostlinami. Voda strouhy však nadále vlivem malého spádu, smrděla dál. Po roce 1912, kdy byla částečně provedena kanalizace města, byla snaha i tuto strouhu zkanalizovat a zakrýt. Přesto k zakrytí došlo až se stavbou nového mostu. Jako další důvod byl ten, že tato strouha v této již poněkud náročnější době začala odrazovat návštěvníky koupaliště. Do nedávna po ní zbyly na hlavní cestě městského parku dva oblouky mostku, ale i ty byly někdy v 90. letech odstraněny.
Panský dvůr - Dnešní plocha autobusového nádraží, parkoviště, firma KB  Blok a panské sýpky čp.128 (dnešní majitel p. Hořejš). Tato plocha, včetně plochy bývalé šlechtitelské stanice, patřila vrchnosti, tedy zámku. Blíže k městu to byly hospodářské budovy, dále na východ polnosti a pěstitelské plochy. Již roku 1926 zavedl místní velkostatek pěstování semenářské kultury ve velkém, a tak vnikl dobře prosperující podnik.
Městský (obecní) dvůr - Celá čtvrť mezi zástavbou na jižní straně Riegrovy ulice, až ke zdi zámku, na západě ohraničená budovou Černého orla a na východě Panským dvorem, bývala kdysi Panská zahrada. Ta však velice brzy s rozkvětem města v 17. století přešla pod město s názvem Městský dvůr. Sloužil k mnohým účelům, přes chov plemenných hospodářských zvířat až po obhospodařování městských pozemků. Tato doba však netrvalo dlouho a po roce 1780 začíná první zástavba této oblasti nejprve rozlehlými domy, které se však díky dědictví začaly brzy dělit na menší a zbytky ploch byly zastavovány chudšími, menšími domky. Viz Růžová, Turinského.
Ledárna - (Obrázek č. 3) Budova sloužící v pivovaru k úschově a i k výrobě ledu. Zázemí libochovického pivovaru stávala vedle domu p. Kotouče a ve své době největšího rozkvětu měla v nadstavbě železnou konstrukci k tvorbě ledových rampouchů, které se uskladňovaly na léto v několikapatrovém sklepě. Toto zařízení muselo ustoupit stavbě nové požární zbrojnice, která však nikdy nebyla plně využita (dnešní Pamplona).


Obrázek č. 3

Ve Višňovci - Plocha hned za starým mostem, dnešní řečiště Ohře, na poplzské straně, pokud se postavíte na most, tak po levé ruce byla plocha nazvaná „Ve Višňovci“. Této ploše, nebo jenom její části se také říkalo na „Starém mlýně“ (tento mlýn zde kdysi skutečně stával) (obrázek č. 4). Na této ploše měl kurty tenisový klub „Lawn  tenisový klub“ (po roce 1918 I. Čs. Lawn  tenis). Tento klub vznikl jako odnož veslařského klubu, vzhledem k měnící se módě bohatších vrstev. Postupně tak vznikly tři hrací plochy a klubovna. Tato hřiště vybudoval Jaroslav Jirásek, správce silnic. Po sporu v roce 1926 mezi členy se odděluje nový tenisový klub „Koželuh“ který si staví nová hřiště, a to zhruba v dnešní poloze tenisových kurtů. Po výstavbě mostu a změně řečiště zaniká částečně plocha „Višňovce“ a celý „Starý mlýn“. Původ obou názvů netřeba nijak složitě vysvětlovat. Starý mlýn byl pozůstatek po skutečném říčním mlýnu, který stál proti mlýnu Libochovickému. Jeho zmínku nacházíme již v prodejní listině v roce 1336, kdy král Jan Lucemburský prodává panství Zbyňku Zajíci ze Žebráku (později z Hazmburku). Višňovka, to je bývalý višňový sad, který se táhl od nájezdu na starý most až k dnešní poloze poslední zahrádky na břehu Ohře, dnes je jeho podstatná plocha pod vodou. Mimo tenis se zde také pořádaly různé oslavy a slavnosti, byl i cílem výletů libochovické školky.


Obrázek č. 4

Port Artur - (obrázek č. 5) S předchozími názvy souvisí i tento: ostrov, byď poněkud zvláštní, tvořen řekou a Botičem, jeho plochu dnes převážně zaujímá dnešní městský park. Od nepaměti se používal název „Ostrov“, kde se vzal název Port Artur, není známo. Zdá se však, že to nějak souvisí s přístavištěm veslařského klubu.


Obrázek č. 5

Tomáš Černý
Pokračování příště.           

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice