Datum a časDnes je čtvrtek, 27.7.2017SvátekSvátek má Věroslav
Přístupy944193. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Místní názvy a Libochovice

část 12.

Na podzim roku 1939 zadává město Ing. Rabasovi vypracování nivelačních plánů pro budoucí zástavbu v těchto lokalitách nad Poděbradovou ulicí (celkové náklady na vyměření  2426,-Kč):
Pokračování Jeronýmovy ulice směrem na sever pokračování asi 183 m.
Pokračování Chelčického ulice směrem na sever pokračování asi 183 m.
Pokračování Žižkovy ulice směrem na sever pokračování asi 183 m.
Pokračování Rokycanovy ulice směrem na sever pokračování asi 362 m.
Pokračování Kaplířovy ulice směrem na sever pokračování asi 183 m.
Novou ulici, spojnici mezi sklárnou a Husovou ulicí, souběžně s Poděbradovou pokračování asi 1571 m (od sklárny k jatkám). Tato ulice však vznikla jen z části, a pokud to umožní doba a finanční situace, uskuteční se tento projekt teprve nyní, pod názvem Jana Želivského, která v podstatě zapadne do kontextu jmen husitské éry.
Jak již bylo řečeno, celá tato čtvrť, vyjma její východní hranice, byla zaměřena na výstavbu rodinných domků. Zároveň, protože se jednalo o poměrně rozlehlou oblast, vzniká tu několik živností především v oblasti služeb. Koloniál paní Františky Roubíkové čp. 578, řeznictví Gustava Beneše čp. 495, Ovoce zelenina - Karla Líbala čp. 589, střižní zboží - Josef Dittrich čp. 579, švadlena Helena Jahůdková čp. 652, malíř pokojů František Veis čp. 510 opravy zeměděl. strojů Václav Kemr čp. 558, holičství Františka Brabce čp. 532, mandly paní Pulchartová čp. 549 a paní Tvrdíková čp. 436. Dále velkoobchod se sklem a porcelánem p. Lothara Sedláka čp. 569 a stáčírna piva p. Josefa Hájka čp. 532. Nyní jsou v této čtvrti otevřeny dvě potravinářské prodejny.


Obrázek č. 1

Husova - viz LN 3/09. Lze jen dodat, že tato „výpadovka“ do sousední obce Slatina měla svoji obchodní historii. A sice hostinec (dnešní název U Králíčků) v čp. 352, jenž vedla nejprve p.Antonie Stejskalová, poté p. Králíček, dále zde byl v čp. 346 krejčí p. Jaroslav Kužela, byl tu i obchod se smíšeným zbožím a trafika pana Josefa Ševčíka, čp. 407.  (Obrázek č. 1) 
Nádražní - (Obrázek č. 2) původně bez názvu, první dům 1890. Původní majitel pozemku p. Novák prodává svůj pozemek tenkráte ještě společnosti „St.E.G. Společnost státních drah“  dnešní obytný dům čp. 240 - původně výpravní budova pro trať Lovosice - Libochovice, potom až dodnes obytný dům. Další čp. 241 byla a je dodnes, i když v zoufalém stavu, topírna s vodárnou a nocležnami, původně přízemí byt. Se stavbou nové staniční budovy (1903) a rozšířením topírny o další bytovou jednotku a ubytovací zařízení pro čety (kasárna) byla spojena dlouhodobá diskuse mezi městem a staviteli a budoucími akcionáři tratě. Přednosta tratě žádal město o přidělení čísel popisných, město však odmítalo se zdůvodněním, že tyto budovy právně neexistují, protože nebyl oznámen ani počátek, ani ukončení stavby na stavební úřad v Libochovicích. Až na zásah Okresního hejtmana v Roudnici byla přidělena dvě čísla popisná. Zde se opět v plné míře projevila nechuť Libochovic a hlavně majitele panství ke stavbě této dráhy. Zároveň s rozšířením topírny došlo k úpravě vodárny. Původně byla voda do nádrže vodárny čerpána ze studny pod vodárnou, úpravou došlo k postavení přívodního potrubí ze slepého ramene řeky. Tak tedy vzniklo čp. 239, dnešní (vlastně dnes již také bývalá) výpravní budova. Původní vlastník pozemku byl jakýsi pan Köller. Stavbou těchto tří čp. vzniká nová ulice s pojmenováním popisným, tedy Nádražní ulice. Později došlo po dostavbě skláren k jejímu prodloužení a na levé straně k dostavbě skladiště na obilí p. Mayera. Toto vše však souviselo se stavbou železnice. Pozemky tedy měly, jak vidět, své vlastníky, ulice nepatřila a vlastně ani dnes nepatří, což je zajímavé, městu. Bylo by zřejmě potřeba majetkové stavy narovnat.


Obrázek č. 2

Prosinec 1961 - MNV se snaží vyřešit problém komunikace od nádraží ČSD ke sklárně, protože o tento pozemek se dělí ČSD a sklárna a dále je třeba vedle tohoto pozemku vybudovat nové garáže ČSAD, protože ČSD již nechce pronajímat plechovou prozatímní garáž. Ale až v listopadu 1969 žádá ČSAD Lovosice o povolení výstavby garáží v prostoru Nádražní ulice.
Z dalších obchodních a průmyslových objektů lze jmenovat: bývalá STS - dnešní Agri Libochovice čp. 643. Historie: 24.11.1950 souhlasí MNV s přestěhováním STS ze Slatiny do Libochovic, do objektu někdejších sběrných surovin firmy Šebek. Je však také uvažováno, aby STS se zřídilo v čp. 294 (Dnešní stavebniny STAMA). Nakonec však STS zůstalo v objektu po bývalé firmě Šebek (její majitel emigroval). Po roce 1989 získává tento objekt Agri Libochovice, jako bývalá zakládající organizace STS Libochovice, k restituci se snad nikdo nehlásí. Pozemek přes ulici (skladiště STS), bývalá zahrada p.  Mayera je vrácena majiteli. Rohový dům čp. 545 byl jeden čas (za první republiky) majetkem a sídlem Plaňanské pojišťovny. V roce 1972 dále pokračuje urychleně výstavba nového skladu plynových lahví pro plynárnu Úžín, (starý sklad spolu s OPS ustupuje výstavbě nových panelových domů v Revoluční ulici). Dnes tento objekt vlastní  fi. MANDRA, čp. 744. Dále v této ulici byla restaurace u „Sýkorů“ čp. 241. Koncesi původně vlastnil p.Strychal, po jeho smrti přebírá živnost jeho manželka Anna Strychalová, po ní nastupuje její syn (v roce 1932) Oldřich Strychal a 30.5.1934 hospodu kupuje a koncesi dostává Josef Sýkora. (11.října 1934 udělena koncese na hostinskou činnost s ubytováním, výčepem a hraním her.) V hostinci U Sýkorů mělo v předválečných letech sídlo FDTJ a KSČ. Podle dostupných údajů v roce 1967 je tato hospoda ještě v provozu. Na nádraží (u východu, dnešní záhon) bylo dne 11.9.1926 povoleno panu Ferdinandu Proškovi postavit dřevěnou budku trafiky. Zajímavé je, že byla v provozu až do roku 1950, kdy pro stáří p. Proškové a úmrtí jejího manžela došlo k uzavření. Zajímavý je komentář v dobovém tisku: „Zaměstnanci následkem toho ztratili nejnutnější občerstvení a mnohdy si museli odříci i dobré zakouření“.
Nouzov - Po výstavbě sklárny fy. Feigl a Morávek a v roce 1912 přišlo asi 30 rodin z Českomoravské vysočiny a byla zahájena výroba. Aby i méně majetným zaměstnancům bylo umožněno získat bydlení, bylo založeno stavební družstvo a za 3 roky v roce 1914 bylo postaveno 70 domů. O obsazování těchto domů a o členství v družstvu spolurozhodovalo vedení skláren, proto také pro oblast těchto družstevních domků se používal jeden čas hanlivý název Klikov - připomněla p.Týřová (ten, kdo čistil kliky na vedení, měl zřejmě přednost). Oblast zvaná Nouzov tedy překrývala dnešní plochu mezi ulicí Táboritskou, Husovou a nádražím, i když vilky v jižní části této oblasti byly často velice výstavné.


Obrázek č. 3

Na kopečku - (Obrázek č. 3 a 4) Známý hostinec, čp. 120. Tuto parcelu kupuje 20.10.1724 od obce Pavel Stuchlý a staví zde přízemní domek, který, jak se zdá, sloužil od počátku i jako hostinec. Název je však pro mne záhadou, snažil jsem se dopátrat, ale v těchto místech skutečně žádný kopec, natož kopeček nebyl. Takže pokud tuto hádanku nevyluští někdo znalejší, zůstane tu malá záhada. 1755 převzal hospodu Karel Paneš, 1791 František Paneš, 1806 František Wrba, 1810 Karel Podaný, 1822 Vojtěch Linhart, František Grunt, 1826 Václav Švagrovský, 1828 I. Löbel, 1850 Václav Weteš, 1864 Josef Wečes a po nich Marie Lederhausová, která hostinec zvelebila a rozšířila. Sama roku 1896 podala Městu Libochovice žádost o stavební povolení, protože, jak uvedla: "Hodlá při svém hostinci přistaviti šenkovnu a vzadu k pivovaru chlév, řezárnu a kolnu". Svého času za první republiky vlastnil koncesi na tuto hospodu V. Wickerman, později ji na tutéž koncesi provozoval A. Vinčl. V roce 1938 chtěl tento objekt zakoupit p. Hrdina a zažádal o koncesi. Protože V.Wickerman neukončil koncesi, tak p. Hrdinovi nebyla udělena. Z koupě zřejmě sešlo. V roce 1942 je majitelem Josef Žďárský. Když zemřela manželka majitele Marie Žďárská, která neměla potomky, jednalo se o odúmrt' a majitelem se stalo opět město. Od města jej na jaře 1948 zakoupili Václav a Jindřiška Langerovi a objekt však byl po roce 1948 provozován pod Jednotou Roudnice n.L. Ta v objektu setrvala do roku 1991, když v 70. letech provedla opravy včetně výměny oken. Po smrti posledních majitelů získala hostinec paní Marie Klokočová z Lomu, která ho prodala v roce 1991 paní Evě Szulcsánové.


Obrázek č. 4

Na kovárně -  Dům č. 111. (Obrázek č. 5) Původní název domu: Kovárna Fidlerovská (V 18 stol. byl dům čp. 36 rozdělen na čp.36 a čp.111). Původně, v 18.století kupuje tento pozemek vedle zdi šatlavy (čp.36) Ludmila, vdova Berková, později provdána Zůnová, a postavila zde dům (9.6.1716) její dcera Barbora, provdána za Daniela Procházku, přepouští vedlejší pozemek (směrem ke křižovatce) své dceři Barboře. Druhá dcera Anna, dědí čp.111 a vdává se za Václava Fidlera. Od té doby slouží dům jako kovárna rodiny Fidlerů, prakticky až do dob po roce 1945. Byl zde také krámek s módními doplňky a výšivkami paní Žofie Fidlerové.


Obrázek č. 5

Tomáš Černý
Pokračování příště.   
        

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice