Datum a časDnes je středa, 22.11.2017SvátekSvátek má Cecílie
Přístupy1066435. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Místní názvy a Libochovice

část 11.

Revoluční -  Záměstí - (Obrázek č. 1), dnešní Revoluční ulice, v době vzniku názvu skutečně místo za městem, které z jižní strany bylo zastavěno stodolami a na severní straně během času začínají sporadicky vznikat nové stodoly, později i obytné domy, zvláště v oblasti „Ve dvorech“. Byly zde i dobytčí trhy, a to od roku 1905, předtím byly tyto trhy pravděpodobně podle dochovaných záznamů před panským dvorem (u dnešního autobusového nádraží).


Obrázek č. 1

Tato ulice byla celá léta opomíjena a i dnes je tak trochu v postavení „chudé služtičky“ i přesto, že zde vznikla od roku 1969 poměrně široká výstavba nových bytů, bohužel vše v panelákové éře. Byla jistě možnost tuto výstavbu umístit v jiné části města. Libochovice tak přišly o Pivovarní uličku a její zástavbu (je však vysoká pravděpodobnost, že by se stejně tyto staré domy do roku 1989 rozpadly samy). (Obr. č. 2)


Obrázek č. 2

Fügnerova, Kosmonautů, Školní, Pionýrů - (Obrázek č. 3) Jména ulic nové výstavby rodinných domků v prostoru bývalé slepičárny severně od školy k ulici Fügnerově. Rada MěNV schválila v roce 1969 objednávku na geometrické zaměření stavebních parcel pro II. etapu výstavby rodinných domků u Fügnerovy ulice. Pojmenování nových ulic této zástavby za školou se uskutečnilo v květnu 1973. Fügnerova ulice dostala své pojmenování již v roce 1932, kdy došlo k rozdělení bývalé Koštické ulice na ulici Tyršovou (od náměstí Svobody k sokolovně a právě Fügnerovu od sokolovny v té době až za humna). Původně tento název ulice byl rezervován pro ulici Pokorného. (Jindřich Fügner - narozen jako Heinrich Fügner 12. září 1822, Praha - +15. listopadu 1865, Praha, byl jeden ze zakladatelů spolku Sokol. Původně se věnoval obchodu, později pojišťovnictví. Ač bylo jeho podnikání úspěšné, měl vyšší cíle.


Obrázek č. 3

Vzdělával se, věnoval se hudbě, společenským zájmům a sportu. Soukromým studiem a dlouholetým studiem v cizině získal všestranné vzdělání, široký rozhled a ovládal několik jazyků.) Ostatní názvy zapadají do slovníku socialistické doby, jen Školní ulice je vyjádřením místa, to znamená vede kolem školy. Celá tato oblast je prostorem výstavby rodinných domků, mimo panelového a vedle stojícího řadového domu, které vznikly při obnově cihelny v sedmdesátých letech minulého století.

Dvouletky - (Obrázek č. 4), výstavba v době 2 letého plánu, podrobně v LN č.6/2008


Obrázek č. 4

Májová, Myslivecká, Družstevní, Zborovská - (Obrázek č. 5) Nejprve tedy Zborovská, protože je nejstarší z této skupiny. Pojmenování této ulice souvisí s rokem 1914, kdy na pozemcích spořitelny u silnice ke Slatině vyrostlo během čtyř let 35 domků a pět dalších se začínalo stavět. Tak došlo přirozeným vývojem k prodloužení ulice Poděbradovy (tehdy ještě cesty bez názvu) na západ a původně bylo zamyšleno tuto ulici prodloužit až ke hřbitovu, dodnes se toto uspořádání územního plánu nepodařilo uskutečnit, možná tedy v roce 2030 po stu létech. Vzniká tak nová křižovatka  u Králíčků. (Zborov - do československé historie se toto město zapsalo tím, že za první světové války v jeho okolí jednotka československých legií, bojující na ruské straně, úspěšně prolomila rakousko-uherskou frontovou linii v tzv. bitvě u Zborova). Ostatní názvy opět jsou obrazem doby, kdy vznikly, tedy 80. léta 20. století, a celá čtvrť je zastavěna pouze rodinnými domky, které vznikly díky masivní finanční podpoře pro soukromé stavebníky.


Obrázek č. 5

Poděbradova, Jeronýmova, Chelčického, Kaplířova, Žižkova, Táboritská, Rokycanova, Paříkovo náměstí - Po výstavbě sklárny fy.Feigl a Morávek v roce 1912 přišlo asi 30 rodin z Českomoravské vysočiny a byla zahájena výroba.  Aby i méně majetným zaměstnancům bylo umožněno získat bydlení, bylo založeno stavební družstvo a za 3 roky, v roce 1914, bylo postaveno 70 domů. Nově postavené dělnické domky u nové sklárny (Dnešní Poděbradova ulice po obou stranách, mezi ulicí Žižkovou a Rokycanovou), (obrázek č. 6), byly pak následně osvobozeny na 12 let od daně.
Pojmenování Poděbradova vzniká v roce 1920. V roce 1929 pak kupuje město pozemky od Ing. Leníka, a sice v prostoru vymezeném silnicí na Slatinu, železnicí a cestou (od roku 1920 ulice Poděbradova), která vedla ze Slatinské silnice na nádraží, tedy v podstatě celou plochu u dnešních ulic severně od ulice Táboritská, přes Poděbradovu, od silnice na Slatinu až po sklárnu. Tuto plochu město postupně parcelovalo a přidělovalo k výstavbě. Pozemky vykoupilo město za 20,- Kč za jeden sáh. Některé pozemky byly koupeny stavebníky hned, některé rozparcelované plochy byly pronajaty formou dražby k obdělávání drobným zemědělcům.
Další prodej všech ploch, od ulice Jeronýmovy k ulici Žižkově, byl v podstatě prodáván formou loterie, kdy si zájemce vytáhl číslo parcely. (Obrázek č. 6) Kupříkladu blok pozemků okolo Jeronýmovy a Chelčického ulice byl rozparcelován na bloky A, a B. Je zajímavé, že pozemky z bloku A číslo 9, 10 a 11 byly přiklepnuty Radě starších církve Československé husitské ke stavbě budovy církevního sboru. Proto tedy tato ulice byla pojmenována Jeronýmova ulice. Pojmenování všech příčných ulic (Jeronýmova, Chelčického, Kaplířova, Žižkova, Táboritská, Rokycanova) se uskutečnilo v roce 1932 a byla dodržena souvislost mezi jmény.


Obrázek č. 6

Poznámky: Jeroným Pražský -* 1378-80 ? Praha +30. květen 1416 Kostnice - byl český filozof, náboženský myslitel a reformátor. Jeroným Pražský pocházel z Nového Města pražského, byl o pár let mladší než Jan Hus, se kterým se seznámil na studiích v Praze na vysokém učení. Petr Chelčický (*asi 1390 Chelčice u Vodňan  + asi 1460), spisovatel, překladatel a radikální český náboženský a sociální myslitel. Jméno Petr Chelčický je však jen literárním pseudonymem. Český historik F.M.Bartoš jej ztotožnil se zemanem ze Záhorčí u Chelčic, který se narodil asi r. 1379. Ovlivnilo ho především učení Jana Husa a Jana Viklefa. Kašpar Kaplíř ze Sulevic (* 1535  + 21. června 1621, Praha) byl člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (1618-1620). Jako generál dělostřelectva pod hrabětem Thurnem se účastnil v roce 1618 obléhání Vídně, za vlády Friedricha Falckého byl nejvyšším zemským písařem. Byl odsouzen k popravě na Staroměstském náměstí spolu s dalšími „českými pány“. Jan řečený Rokycana (* mezi lety 1390 a 1397, † 22. 2. 1471). Rokycana prosadil cestu a jednání ohledně kompaktát na Basilejském církevním sněmu, kde se snažil dosáhnout také své potvrzení biskupem. S Prokopem Holým stál v čele poselstva a sám hájil článek o přijímání pod obojí. Ten byl jako jediný zčásti uznán koncilem a zahrnut do kompaktát. Svého uznání za pražského arcibiskupa však Jan nedosáhl.
S pojmenováním Paříkova náměstí to také nebylo jednoduché. Po výstavbě družstevních jednoduchých rodinných domků zaměstnanců skláren (viz výše) vzniká v těchto místech náměstíčko pojmenované Morávkovo náměstí, na počest zakladatele skláren. 28.ledna 1927 podávají komunisté návrh, aby nově vzniklé náměstíčko u sklárny, prozatímně pojmenované Morávkovo, se jmenovalo Leninovo, což neprošlo hlasováním a náměstíčko získalo název Paříkovo.
(Historie Třebenic a celého okolí je ve 2. polovině 19.stol. velmi úzce spjata s osobou Dr. Václava Paříka, který se narodil 8. 2. 1839 v Libuni na Jičínsku, v roce 1867 vystudoval medicínu. Ještě v témže roce nastoupil na místo městského lékaře v Třebenicích. Třebenice tou dobou tvořily jazykovou hranici. Cílem Paříkova snažení bylo navrácení českého charakteru městu a jeho povznesení. Již rokem svého příchodu se stal členem obecního zastupitelstva a v roce 1884 se stal starostou. Tím zůstal až do své smrti v roce 1901.)
23.ledna 1938 jsou teprve vyrovnány majetkové přesuny mezi městem a rodinou Mayerových, tím, že město od nich vykoupilo části pozemků Poděbradovy ulice ve směru od Nádražní ulice.

Pokračování příště.           

Tomáš Černý

 

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice