Datum a časDnes je středa, 23.8.2017SvátekSvátek má Sandra
Přístupy972475. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Ošidné statistické údaje

Posloucháme-li někdy lidi, ať třeba při cestě dopravním prostředkem, u lékaře, v hospodě, zjistíme, že témata se točí převážně podle ročních období a politických počinů či vykutálenosti toho či onoho politika. Co však přetrvává věky, je téma sport, počasí a peníze. Finanční situace se většinou stočí na téma: „že dřív, to byla láce, že za první republiky bylo pivo a rohlík za pakatel a teď je to teda pěkná drahota“. Debaty jsou to opravdu nostalgické, stěžovatelům se uleví, zasní se při půllitru piva, jak by bylo, kdyby bylo. Inu opojný chmelový mok dělal vždy divy.


Ilustrační obrázek: Třebenický graduál.

Vážení přátelé, ale tudy cesta nevede. Zamysleme se. Co je tedy třeba si uvědomit, abychom nepodléhali unáhleným názorům? Peníze. Co jsou to však vlastně peníze ve své podstatě? Jsou jen měnidlem a jejich cena závisí na tom, co za ně dostaneme. Je určitě úplně lhostejné, prohlásíme-li za měnovou jednotku kamínek, lasturu nebo korunu či euro. Dobrá cena a drahota se objeví až tehdy, když člověk porovná, co vydělá a co za to koupí. Obnos může získat poctivě, nebo ukrást, to v naší demonstraci roli hrát nebude. Jednoduchý příklad: Bohatá nevěsta v roce 1576 dostala věnem 240 kop míšenských grošů, což byla částka, za niž si mohla pořídit dům. Tato hodnota peněz, v přepočtu odhadem na dnešní poměry příjmu/vydání byla asi 1000 korun. V předválečné republice by tím samým přepočtem dostala asi 100 000,- korun věna, za což si také mohla koupit dům o vcelku stejné hodnotě. Dnešní nevěsta by tedy musela dostat asi 3 miliony, aby si zachovala stejnou úroveň věna. A teď se obraťme k přepočtu výdělek/cena. Denní výdělek dělnických vrstev byl asi v průměru 5 grošů míšenských, 240 kop za dům bylo 2880 denních platů. Průměrný denní plat dělnických vrstev v předválečném Československu dosahoval průměrně 27,- K, dům za 100 000,- by ho stál 3703 denních platů, dnes průměrná mzda činí od 21 000,- do 23 000,- Kč, což je u nižší částky 700,- Kč denně a dům v ceně 3 milionů se dá pořídit nákladem 4285 dní. Na tomto příkladu je vidět, že cena nemovitých věcí roste. Ale jak je to u věcí movitých, kupříkladu u potravin?
Vraťme se tedy zpět do roku 1576. Pokud vezmeme v potaz příjmy, zjistíme následující: Tesař bral průměrně 8 grošů míšeňských denně, dělník všeobecně 5 grošů denně, nádeník 4, nádenice 3 a kupříkladu dělník na vinici 5 grošů denně. Průměrný plat byl tedy v dělnických povoláních cirka 5 grošů míšeňských denně. Libra masa (0,56 kg) stála 2 groše a 3 denáry, což je 17 denárů, kilo tedy přišlo na 30 denárů což je 4 groše 2 denáry.1 pinta piva (1,414 litru) stála 1 groš a 1 denár, což je 8 denárů, a litr piva přišel na 7 grošů. Při průměrné mzdě měl průměrný dělník buď 1,15 kg masa, nebo 10 piv. Tedy u piva nic moc.
V předválečných dobách měl zedník asi 27 korun a 20 haléřů na den, dělník 16,- K , cena hovězího byla 12,- K za kilo a litr piva 2,80 což při přepočtech znamená, že za den si průměrný dělník vydělal na 1,8 kilo hovězího nebo na 7,7 litrů piva. Jak je vidět, na mase si polepšil, na pivu prodělal.
Dnes je průměrná mzda přibližně 23 000,- měsíčně, což dělá na den asi 770,- korun. Cena hovězího je v průměru 150,- Kč, což je 5 kilo masa denně, a u piva to dělá 30,- Kč v průměru na litr, což je zhruba 25 litrů piva. Ještě je dobré se podívat na poměry příjmu a cen okolo roku 1989, abychom se přesvědčili, co je pravdy na tvrzení „za Husáka bylo líp“. V roce 1965 vás kilogram hovězího pochybné kvality stál 24 Kč a průměrná mzda v roce 1965 byla v tehdejší ČSSR 1 493 Kčs. Což je asi 49,- korun denně a tato denní mzda stačila na 2 kila hovězího. V  roce 1989 to bylo 2,2 kg hovězího denně nebo 21 litrů piva. Jak je vidět, „Husák se nepředal“. Statistika je však věda neúprosná a ošidná, protože je pravdou, když si s manželkou koupíme kuře, upečeme ho a sníme, já 3/4 ona 1/4, tak statisticky jsme měli každý polovinu kuřete.
Vraťme se však k našim předkům do roku 1576. Tesař si mohl koupit za celodenní mzdu jednu krmenou husu a ještě mu 17 denárů zbylo na pivo, ale na 24 litrů pšenice musel pracovat 8 dní a krávu si mohl koupit za 75 dní své pracovní mzdy. Jistý Matouš Ornys z Lindperka namaloval v roce 1576 do Třebenického graduálu ilustrace a za jednu dostal 7 kop míšeňských, což bylo 420 grošů míšeňských, tedy podstatně více jak tesař. Ale aby si mohl postavit dům, potřeboval 240 kop a na to mu stačil s bídou celý graduál, tolik je tam ilustrací, práce však trvala neuvěřitelně dlouho. A tady je vidět růst cen uměleckých předmětů, dnes byste celý graduál nekoupili ani za roční plat komisaře EU. Tudy teda na to, tvořte, malujte, tesejte, zpívejte a vaše pravnoučata budou mít zisky.
Ale podívejme se na to ještě z jiné stránky, ze stránky moderní techniky. V roce 1989 stal nejprodávanější automobil Škoda 120 okolo 65 000,- Kč. Při průměrné mzdě 3 100,- Kč si ji zákazník mohl pořídit za 21 platů. Dnešní Škoda Fábie v jednoduché verzi stojí dejme tomu 300 000,- K. To je dnešních13 platů.
Takže otázka zní, v které době bylo nejlíp? Já osobně bych se vrátil někdy do roku 1880, a to buď jako majitel asi tří činžovních domů, nebo jako rentier. Krásný život, žádné rádio, televize a zprávy se šířily pomalu a život pro takové člověka byl jistě potěšením. Posedával v milé společnosti po kavárničkách a restauracích, sem tam si udělal nenáročnou procházku či výlet po Evropě. V té souvislosti mne napadá hříšná myšlenka, nemáte náhodou doma stroj času? Zakoupím za velice výhodných podmínek!            

ČeTo

Komentáře