Datum a časDnes je pátek, 18.8.2017SvátekSvátek má Helena
Přístupy967270. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Místní názvy a Libochovice

část 7.

Pamětní deska s reliéfní bustou z roku 1934 od V. Macha byla umístěna na náklady divadelního spolku Scéna, která náklady hradila z veřejné sbírky. Je zajímavostí, že v roce 1962 došlo ke zpochybení pravosti desky a nařčení z plagiátorství paní L. Machovou, výtvarnou kritičkou. A skutečně, pokud se na dnešní desku zadíváte pozorně, zjistíte, že vedle reliéfu jsou zamaskované otvory, v kterých byl připevněn zřejmě původní originál, kam a kdy zmizel, nedokázala dopátrat ani pani Machová. Dále je třeba podotknout, že součastně, v roce 1934, byla uvedena do života dnešní ulice Pokorného.
Zástavba pochází převážně z let 1600 až 1660, nejstarší zmínky jsou o čp. 31 a 32 z roku 1597.
Tuto ulici v dávných dobách uzavírala městská brána s názvem Lounská (v některých dokumentech Mostecká) brána. Bývala to vždy rušná ulice, skoro všechny výstavné domy měly v přízemí vždy buď obchody, vinárny, hostince, služby, jak je vidět z dobové fotografie. (Obrázek č. 1) Na tak krátkou ulici zde bylo vždy dost obchodů a služeb, můžeme například uvést tyto:
Cukráři - Prošek Václav, čp.39, Folaufová Jaroslava čp.30 
Potravinářské obchody, koloniály, smíšené zboží, hokynářství - Šíp Alois, Anna, Zdislav čp.37, Pešek Josef čp.32
Řezníci - Leník Jiří (Drábek Josef) čp.42, Folauf Jaroslav čp.35 
Trafika - Beranová Františka čp.41 


Obrázek č. 1

Hostince - Aulický Václav čp.33, Chabr Antonín čp.30, Folauf Josef čp.35, Fischerová Marie (Korousová Aloisie) čp.42  
Střižní zboží - Picková Kateřina čp.?, Charvátová Věnceslava čp.30 
Papírnictví - Novák Antonín čp.46, Linhart František (Štyblan Karel) čp.345 
Obchod s dobytkem, koně - Tauš Miroslav čp.45
Drogisté + prodej benzinu - Aulický Václav čp.33
Obchod s hospodář. stroji, náhradní díly - Mizera Jaroslav čp.40
Krejčí - Holeček Josef čp.38
Hodinářství - Štembera Zdenek čp.29
Holiči - Semík Oldřich čp.28, Siřiště František čp.31
Zubní technik - Brož Františekčp.41
Kapelník - Folaufová Jaroslava čp.43
Advokát - JUDr.Ševčíková Margit
 Riegrova - (Obrázek č. 2) Jedna z ulic, která z nejasných důvodů byla nejčastěji přejmenovávaná. Původní přirozený název Pražská ulice byl odvozen od směru, kam směřovala ve svém pokračování již od historických dob, přes Budyni do Prahy, pozdějším vývojem byla přejmenována na ulici Riegrovu (František Ladislav Rieger *10. prosince 1818, Semily - +3. března 1903 v Praze, byl český politik, publicista a představitel staročeské strany). Původně byla tato ulice zakončena Budyňskou branou v místě těsně za dnešním obchodním domem, tudíž dnešní hostinec Na Kopečku, čp. 120, byl postaven již za Budyňskou bránou. V roce 1948 byla přejmenována na Stalinovu ulici, v roce 1961 na Fučíkovu ulici, vzápětí na to na ulici Sovětské armády a v roce 1962 na ulici Rudé armády. Dnes je opět používán název Riegrova ulice. Domy v této ulici jsou ze stejně staré zástavby jako v ulici Dr.Vacka a na náměstí, převážně z let 1550 až 1650. Kupříkladu za domy čp.69 a 70 bývala již před rokem 1590 kovárna, původně městská. Domy na jižní straně jsou přestavěny, zmizely kupříkladu domy čp.88, panská šatlava, a dům čp. 89, byt panského zahradníka. Také bývalé čp.72, bývalý městský špitál. Také tato část města sloužila převážně obchodu a službám. Jmenujme například: Cukrárna Maršík Bohumil čp.67, potraviny - Kazetský František čp.63, řeznictví - Knotek Václav čp.85, Kubíček Josef čp.68, Nicek František čp.68, trafiky -Pokorná Hermína čp.62, Weisberger Moric čp.68, Getreuer čp.?, hostinec - Vinčl Antonín (Langr Václav) čp.120, "U tří lip" Polívka Miroslav čp.64, truhlář - Slavata Adolf čp.73, obuvníci, ševci -
 Chromý Emil čp.248, Matějka Jaroslav čp.62, hodinářství - Licek


Obrázek č. 2

Josef čp. 66, holič - Bříza Jaroslav čp.121, elektrotechnik - Šoura František čp.74, Textil - Pastorek František čp.248, výroba hraček - Brejník Ladislav čp.67.
Turinského, Růžová - (Obrázek č. 3) Původní název části od zámku podle zámecké zdi Purkrabská, což je myslím pro tuto ulici název patřičnější. Dále pak v pokračování pod jménem Růžová. Růžová se posléze mění na Zahradní, její jméno mizí a objevuje se až později v dnešní pozici. Takže abychom to vzali popořádku. Ulice Purkrabská byla i se svým pokračováním ulicí Zahradní v roce 1932 přejmenována na ulici Turinského. (Turinský František * 16.11.1796 Poděbrady, + 4. září 1852 v Praha, pohřben v Hradci Králové - básník; dramatik. Pocházel z Poděbrad z měšťanské rodiny; zde se mu dostalo také prvního vzdělání, poté vystudoval v Praze gymnázium. Roku 1822 absolvoval práva a ještě t. r. nastoupil do kanceláře Dr. Schustra v Praze, r. 1823 stal se aktuárem v Libochovicích, v letech 1824-26 byl justiciárem.)
Ono vůbec v tomto koutě města se přejmenovávaly stávající dvě uličky, tak jak pokračovala výstavba. Původně totiž celý tento prostor za nynějším Černým orlem a jižní zástavbou Riegrovy ulice až k zámecké zdi byl obecní dvůr. Takže dnešní Růžová ulička měla úplně původní název Kozí, v roce 1920 je přejmenována na ulici Boženy Němcové, 3.11.1932 se z přední části stává ulice Zahradní a dolní část je připojena k původní Purkrabské ulici pod společným názvem Turinského.


Obrázek č. 3

Po roce 1948 se z ní stává Růžová ulička. Takže pro přesnost, část Turinského od náměstí po bránu do zámeckého parku  Purkrabská, dále až ke skleníkům Růžová (Zahradní), a dnešní Růžová Kozí. Proč Růžová, původní část vedla podél zámeckého parku a skleníků, kde se za zdí dalo předpokládat, že budou růže. Zahradní sousedila se zahradou zámku. Kozí, no zřejmě proto, že zástavba obecního dvora započala někdy okolo roku 1800 a stavebníci byli v podstatě chudí lidé, jednalo se o domečky většinou malé s chlívkem a do malého chlívku patřila pochopitelně koza. Domky v této části byly původně, v době započetí výstavby okolo roku 1800, na dosti velkých pozemcích, ale velice rychle, hlavně vlivem dědictví, věn a protože rodiny zde bydlící měly rodiny rozprostřené pěkně doširoka, pozemky a domky se zmenšovaly a zmenšovaly a všelijak proplétaly až do dnešní podoby. Za zmínku stojí čp.77, tento dům původně pocházel z roku 1715, po roce 1847 však do základů vyhořel a vznikají tak čp. 77 a 252. Dále čp.74, dům vzniká před rokem 1602 na pozemku zakoupeném Janem Kulhavým, který se táhl od dnešního čp.74 až do poloviny uličky, v roce 1824 se dělí na čp.74, 180, 249, 250. Dům čp.75 stál za dnešním domem čp.250. Jako zajímavost lze uvést, že byl postaven před rokem 1615 Matějem Pivovarníkem „vedle domku Jana Pančocha“.
Brzy po nastoupení hraběte Gundakara a jeho manželky na panství Libochovické „vyšel v městě Libochovicích požár z domu tak nazvaného Pančochy a Pivovarníka (nyní č. p. 75) a sice v den sv. Ludmily, t. j. 16. září 1676. Majitel domu (nynější č. 75) byl zámečníkem; při práci jeho padlo ohnivé železo do hrachoviny nedaleko ležící, při čemž prudký vítr panoval. Dle svědectví pamětní knihy fary Libochovické shořelo tenkráte celé město.“
Dům čp.87, původní název domu „Dům Kučerovský“, byl postaven v roce 1605. 22.5.1709 majitelka Eva Buttlerová dělí parcelu na dvě a vzniká nový dům bez čp., ujímá se původního domu a díl parcely ke stavbě domu přenechává Pavlovi Buttlerovi. 12.12.1740 jej vlastní vrchnost, původní dům čp.87 zaniká a toto číslo dostává dosavadní přední dům bez čp. V roce 1840, kdy jsou obě parcely spojeny, jej vrchnost odprodává. V roce 1848, kdy v tomto domě bydlí František Turinský jako vrchní libochovického panství, vyhlašuje z balkonu domu čp.87 zrušení roboty. Balkon bohužel již skoro neexistuje. V čp.80 sídlila redakce „Podřipských novin“ vydavatele a redaktora Edvarda Racka. Zaměření listu bylo protiněmecké a sympatizovalo s radikálním křídlem v Libochovicích. (Obrázek č. 4)


Obrázek č. 4

Havlíčkova - (Obrázek č. 5) Původní název Budyňská. Ulice vedla vlastně mezi poli, celá oblast byla totiž za městskou branou. Nejstarší dům v této ulici je původní čp.118 z roku 1760. Ten se pak rozdělil na dům 118 a čp. 262. Další dům čp.154 je z roku 1822 a teprve po roce 1830 nastává postupná zástavba polností, a to pouze po levé straně, protože pravá strana byla v majetku Herbersteinů. Název Havlíčkova podle záznamů měla dostat až po roce 1848, i když tady není taky tak docela jasno kdy přesně. Původ názvu je asi zřejmý, Karel Havlíček Borovský. Existuje dále mnoho jiných Havlíčků, ale žádný nemá vztah k našemu regionu, a tak nelze předpokládat, že by se jednalo o někoho jiného.
V této ulici u domu č.154, proti pivovaru, je socha sv. Jana Nepomuckého od tyrolského sochaře Ederera z roku 1761 postavená na náklady Františka Schwartze. Sv. Jan Nepomucký je neobvykle ztvárněn. Za první republiky byla tato socha natřena silnou vrstvou olejové barvy a v roce 1941 propuká po kontrole zástupce památkového úřadu spor o to, komu patří socha sv.Jana Nepomuckého. Zástupce totiž zjistil, že socha je natřena olejovou barvou a nařídil její rekonstrukci. Město elegantně přesunulo tento problém na majitelky domu čp.154. slečny Panešovy. Město tvrdí, že socha nemá svoji vlastní parcelu a že rodina Panešova si vždy činila právo na tuto sochu. Slečny Panešovy kontrují názorem, že socha pochází z roku 1761 a stála tehdy u cesty na Radovesice a za ní bylo pole. Dům byl postaven 20.2.1822 Václavem Seidlerem, který koupil kus pole od Václava Hinterholcingera a postavil domek čp.154. Tudíž socha je majetkem obce, protože k parcele není vázáno žádné věcné břemeno k soše. Nakonec se spor vytratil do ztracena.


Obrázek č. 5

V roce 1929 bylo uděleno povolení umístit čerpací stanici před domem čp.155 pana Berana bratřím Zikmundům, kteří vlastnili v Praze firmu „Akciová společnost pro výrobu a obchod s minerálními oleji“. V roce 1939 přistavují další nádrž o obsahu 3500 litrů a dále ve dvoře čp.155 přistavují autodílnu. Tato čerpací stanice vydržela na svém místě, i když pod jinou firmou (Benzina) až do doby, než byla v sedmdesátých letech postavena nová čerpací stanice mezi Dubany a Libochovicemi. Původní nádrž pak byla velkými náklady asanována na náklady města.
Pokračování příště.             

Tomáš Černý

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice