Datum a časDnes je úterý, 23.5.2017SvátekSvátek má Vladimír
Přístupy879091. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Místní názvy a Libochovice

část 6.

Podívejme se na rok dejme tomu 1942, co náměstí nabízelo zhruba za obchody. (Obr. č.1) Je toho dost, a to uvádím jenom výběr potvrzený živnostenskými listy:


Obrázek č.1

Potravinářské obchody, koloniály, smíšené zboží, hokynářství -
Slezák Václav a Růžena čp.26, "Družka", s.r.o. (Plecháček), čp.56, Vogl Jaroslav čp.57, "Svépomoc", čp.5, Stern Karel čp.59,
Řezníci - Hofman Bohumil čp.54, Svoboda František čp.49 
Trafiky - Švarcová čp.59, Švarcová Božena čp.54
Prodej zeleniny a ovoce - Třeska Václav a Marie, čp.246 (pravda tento obchod se sestával především z nůší a košíků) 
Hostince - Kazetský František čp.63, David a jeho žena Marie do roku 1938 čp.49, poté Svoboda František čp.49, Elman František (Turek Jan) čp.59 
Hotely - "Černý orel" Miller čp.86 
Galanterie - Hromádková Anna čp.51
Modistky - Štronerová Karla, čp.5, Šafnerová Vlasta čp.6 
Střižní zboží - Ryšavý Vilém čp.5, Fikrle Karel čp.6 
Lékárna - Kyslíková  Marie čp.52
Drogisté - Baloun Ladislav čp.58, Jílek Josef čp.55
Krejčí - Hofman Václav čp.8
Švadlena - Outlá Marie čp.8
Kloboučník - Procházka Emanuel        
Sklenář - Šulík Alois a Antonie čp.25
Klempíř - Stožický Václav čp.216 
Fotograf - Kolský Karel čp. 24
Hodinář - Jiránek Jiří čp.7 
Holiči - Volák Jaroslav (Hrzán Václav) čp.50, Lain Václav čp.58,
Elektrotechnik - Fidler Oldřich čp.6  
Prodej benzinu - Vogl Jaroslav čp.57 
Zubní technik - Křesťan Ladislav čp.86   
Advokáti - JUDr. Prunar Maxmilián čp.61, JUDr. Záveský Vlastimil čp.52 
Lékaři - MUDr. Čermák Jiří čp.83, MUDr. Pilous čp.296, MUDr. Neubaer Jaroslav čp.8, MUDr. Neubaerová Anna čp.8 
Úschovna kol - Malý Karel
Výroba křišťálových lustrů - Křivánek Emil čp.50 
Taneční škola - Tesař čp.86


Obrázek č. 2

Fortna
- (obrázek č. 2) přesné vyjádření pojmu je brána pro pěší v klášterech nebo ústavech s klauzurou nebo menší branka v hradbách (k vodě, mlýnům apod.), ale i vstup do paláce aj. Libochovická Fortna má ovšem jiný, úřední název a sice „Purkrabská ulička“. Libochovičtí ji přesto říkají Fortna. Její původ sahá až do doby, kdy místo zámku stávala na břehu řeky pouhá tvrz. Byla to ulička, která obcházela západní část tvrze a zřejmě ústila do samotného objektu právě tou výš zmiňovanou Fortnou. Teprve když domy čp.3 a 4 kupuje Josef Ditrichstein (26.9.1854) a když po jeho smrti dědí tyto domy dcera Terezie, nechává oba domy zbořit a vniká dům jeden, který je dnes celý pod čp.3. Na základě usnesení obecního zastupitelstva ze dne 3. února 1864 a s povolením Zemského výboru ze dne 20. září 1864 zřekla se obec města Libochovic k prospěchu hraběnky Terezie všech svých práv na pozemek před zámkem (parcelní číslo 1756 a 112/2) za náhradu 4000 zl. r. č. za účelem jeho oplocení (dnešní předzahrada zámku), oproti tomu dovoluje hraběnka průchod přes dům č. p. 3, dále se vzdává práva užívat studnu na zmiňovaném pozemku a zavazuje se zřídit studnu novou před tímto pozemkem (Studna u sv.Rocha). A tak vznikla dnešní „Purkrabská ulička“. Její prvotní název byl „Průchozí ulička“. Někdy v roce 1920 je přejmenována právě na „Fortnu“ a v roce 1933 dostala dnešní název. V této uličce byl pod čp.2 byt panského sládka a panská hospoda, která patřila k libochovickému panství. V dnešní době je to nevábný kout Libochovic, který volá po celkové rekonstrukci, která by jistě přidala na turistickém renomé Libochovic, zvláště pokud by se propojil vchod na část zámecké zahrady, která je na západní straně zámku.


Obrázek č. 3

Náměstí svobody (Svobody) - (Obrázek č.3) V dobových listinách a úředních spisech jsou uváděny obě varianty, s malým i velkým S. Původně „Malé náměstí“ jako protějšek tehdejšímu “Velkému náměstí“, viz výše. K jeho přejmenování došlo 3.11.1932. Proč, to nevím. Kdyby bylo pojmenování náměstí uváděno s malým s, dalo by se předpokládat, že přes tuto oblast přišla do Libochovic svoboda jako taková, ale v roce 1932 ani nikdy předtím k ničemu takovému a ani k pohybu vojsk přes toto náměstí nedošlo. Možnost s velkým S by znamenala možnost nějakého významného pana Svobody, ale taková osobnost v první republice ve vztahu k Libochovicím nebyla, tedy další záhada. Kdo ji vyřeší?
Tímto náměstím kdysi končilo vnitřní město, uzavřeno Mosteckou branou. Výstavba v těchto místech začala až po roce 1800. Nejstaršími domy jsou čp.108 z roku1704, které se však postupně rozdělilo na čp.259,260 a 230, dále pak čp.103, jehož původ začíná rokem 1707. Dalším zajímavým domem je čp.36, tento dům byl původně obecní šatlava. Protože se jednalo o obecní dům, nelze zjistit rok výstavby, protože tyto domy nebyly vedeny ve starých městských knihách. Až prodejem v roce1840 se lze dopátrat majitelů. Dům posléze sloužil jako obchod (Novák) a dále tu byla i krejčovská živnost (p.Švihnosty). Že tento dům stál již před rokem 1716, lze dokázat ze zápisu o stavbě domu čp.111 (Fidlerovská kovárna). Právě rozdělením parcely čp.36 byl na druhé polovině postaven dům čp.111. (Stavební parcelu u brány šatlavní, hned vedle zdi šatlavy koupila Ludmila, vdova Berková, později provdána Zůnová a postavila zde dům - 9.6.1716). Někdy od roku 1800 zde byla kovárna v držení rodiny Fidlerů.
Další dům, který nelze na tomto náměstí nepřehlédnout, je čp. 112. Původní název domu byl „Pastevna“ a na pozemku p.Holoubátka jej v roce 1651 staví Jan Kochan. Od roku 1658 do roku 1840 je v majetku obce a od té doby opět v soukromém majetku různých majitelů. V roce 1928 jej spojením kapitálu kupuje od paní Hermíny Fišerové nová firma Glanc a spol., která vzniká v roce1928. V roce 1931 je zde postavena parostrojní pekárna. I když paní Marie Glancová ovdověla a provdala se za Adalberta Kotnaura, pekařství zůstalo pojmenované Fi.Glanc. Pekárna zásobovala Libochovice a celé široké okolí až do ruku 1969. Celá nemovitost  však byla od roku 1959 v socialistickém vlastnictví. I přes dobrý stav pecí a zařízení je v roce 1969 pekárna zrušena a zcela demolována Severočeskými pekárnami a cukrárnami, n. p.
Od roku 1940, podle záznamů živnostenského rejstříku, provozoval na tomto náměstí kiosek p. Josef Bareš. Dále zde stávala čerpací stanice, a to od 20. února 1931, vlastněná společností Kralupská rafinerie minerálních olejů. Původně tato čerpací stanice měla stát před čp.108 (p. Marie Niklové), ale pro její námitky byla postavena před čp.260 (259). V roce 1939, kdy byl zaveden pravostranný provoz, začala tato stanice bránit plynulosti dopravy a musela byt přesunuta blíže k chodníku.
Jak se však rozmáhal dopravní provoz, bylo nutno přikročit k rozšíření tohoto náměstíčka. Tyto úvahy byly v jednání již od roku 1938, kdy vzniká koncepce nových křižovatek právě zde a křižovatky u Kopečka. Bohužel válka tyto plány zhatila, a tak se dodnes město potýká s nedostatečným prostorem křižovatky u Kopečka. Silnice na náměstí se dočkala svého rozšíření až v roce 1946, kdy došlo k zbourání čp.103,104,144 (Dnešní prostor před stánkem p.Križana). Dnes, kdy je tato plocha velice frekventovanou křižovatkou, by jí možná slušel kruhový objezd.


Obrázek č.4

Dr.Vacka - (Obrázek č.4) Roku 1876 Purkyňova třída, na paměť slavného rodáka, a všimněte si přízviska „třída“. Tento název vydržel až do roku 1948, kdy se ulice velice krátce jmenovala Dr.Beneše, ale hned po únoru 1948 se z ní stává ulice Dr.Vacka. Doktor Václav Vacek (11.11.1877 + 18.1.1960) vystudoval práva, původně soc. demokrat, pracuje v redakci Právo lidu, po roce 1918 se stává tajemníkem ministra spravedlnosti a od roku 1923 je zastupitelem města Prahy. V roce 1945 je jmenován revolučním primátorem a až do roku 1954 je pražským  primátorem. Na domě čp.45 v ulici Dr.Vacka bývala jeho pamětní deska, ale po rekonstrukci domu po roce 1989 byla sejmuta a je uložena u majitele domu. (Obrázek 048, pořízený díky ochotě p.Šourové) Dále je na domě čp.47 pamětní deska Václava Vrabčíka, narozeného v Libochovicích dne l8.června 1853 (zemřel 28.prosince 1895 na infarkt). A tak hned následujícího roku (1896) byla péčí Hazmburské hasičské župy odhalena Václavu Vrabčíkovi na jeho rodném domě v Libochovicích pamětní deska. Václav Vrabčík zakládal v roce 1873 ve městě sbor dobrovolných hasičů a jako sborový cvičitel dosáhl, že libochovická hasičská jednota patřila hned od počátku při veřejných produkcích i záchranných akcích k jedné z nejlepších na celém českém severozápadě. Bohužel roku 1880 musel Vrabčík odejít z Libochovic do cukrovaru v Úžicích u Kralup n.V. (Obrázek 049) Další pamětní deska je na domě čp. 41. V tomto domě žil krátce před svou smrtí básník ruchovského směru (* 18.4.1853, + 19.9.1887), Rudolf Pokorný, který se podílel na práci v Umělecké besedě, od roku 1878 byl spoluredaktorem humoristického týdeníku Paleček a později ještě načas i jeho politickosatirické přílohy Šotek. Roku 1887 začal vydávat Antologii ruské lyriky. V červnu 1887, krátce před smrtí - nemocen a roztrpčen se vzdal redakce Palečka a přijal místo okresního tajemníka v Libochovicích (tím však byl pouhých 47 dní), kde také 19. září 1887 zemřel. Rudolf Pokorný je pochován na místním hřbitově s manželkou, malířkou Růženou rozenou Purkyňovou.

Pokračování příště.           

Tomáš Černý

Komentáře