Datum a časDnes je středa, 20.9.2017SvátekSvátek má Oleg
Přístupy1003678. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Stručná historie obce Dubany




Ves Dubany, podle starých zápisů v kronikách, má prý jméno podle dubů, rostoucích kdysi podle řeky Ohře, v současnosti místní část města Libochovic, leží západně od Libochovic proti proudu řeky Ohře. Vesnice Dubany je ulicového typu a je rozložena podél silnice. Ves Dubany se staveními podle cesty, se širokou návsí uprostřed na mírném svahu a se starobylým kostelíkem sv. Petra a Pavla na hřbitůvku u silnice. Osídlení zdejší krajiny v pravěku dokládají archeologické nálezy v zemníku cihelny a na jižním úpatí Rohatce.  O prastaré tvrzi a dubanském dvoře je psáno teprve v 13. stol., ačkoliv se lze domnívat, že tato místa byla obydlena již v 11. nebo v 10. stol. První písemná zmínka je z roku 1251. V první polovině 13. stol. sídlil na tvrzi rod neznámého původu. Jako první byl znám vladyka Ivan Beránek, který prý založil osadu Evaň, která se dříve jmenovala Ivanky podle svého zakladatele a dlouho byla v držení Dubanských. Následoval vladyka Čáslav (Scazlaus) seděním na Dubanech a potom Matěj (r. 1282) a také Pavel a Venec (1307). I následující majitelé však patřili k rodu, jenž měl ve štítě beránka a dělil se na tři větve, Dubanských, Žichovcův a Soušských z Duban. V té době (1278)  byl v Dubanech postaven  kostelík místními vladyky, jimž náležel patronát. Zprvu byl bez věže. Ta byla přistavena až za pozdní gotiky a kostelní loď byla opatřena zároveň novým gotickým portálem.
Zakladatelé tohoto kostela a celá rodina Beránků, která na tvrzi dubanské sídlila, nosila ve znaku stříbrného nebo bílého beránka v červeném poli a v klenotu stříbrnou lilii. Jinak je u nich zobrazován ve znaku také beránek, držící přední nohou kostelní korouhvičku s křížem a s gloriolou kolem hlavy, což jest "Beránek boží" (obrázek 2), jak je vidět na zmíněném  svorníku kostelní klenby. Téhož znaku užívali v 15. stol. mimo Dubanských ještě druhé větve této rodiny, Soušští a Žichovcové, jinak Žichovcové z Duban, kteří měli své předky také v Žichovci: Pavla, Václava. (Obrázek 1 - Náhrobní opukový kámen, 1,80 m dlouhý, 0,81 m široký, uprostřed znak pánů Beránků Dubanských z Duban, kolem minuskulní, již velmi nesnadno čitelný nápis. Křížová klenba kněžiště, jejíž žebra sedí v rozích na čtyřech konsolách, z nichž jeden tvoří lidskou hlavu (d), druhý lidskou ověnčenou masku (b), třetí malou lidskou hlavu, z níž vycházejí tři velké lupeny lípové (c); čtvrtý je obložen kapustovým listím (a)). V polovině 14. stol. (1358) byly v dubanské osadě dva dvory, z nichž jeden držel Zdeslav a druhý Karel a Jan, neboli Ješek a r. 1361 jeho manželka Markéta. Syn Janův Aleš, držící s Karlem společně také Loukohořany, které r. 1364 oba prodali, se vzdal své prvotní myšlenky vstoupit do stavu duchovního, proto odprodal r. 1373 díl Vojniček a r. 1376 pak ještě některé dědiny své matce Markétě a sám se ujal dědictví v Dubanech (1379). Za něho byly ještě v Dubanech dva dvory. Drželi je bratři Jan, Jiří, kteří v r. 1365 prodali svůj díl také ve Vojničkách, potom Petr a Jindřich. Tito všichni i s Alešem se dělili o kostelní podaci. Aleš v r. 1380 přikoupil dvůr Jindřichův a připojil jej ke svému. Dvůr v držení Jiřího a Petra přešel později na pány z Hazmburka, kteří tím získali polovinu místní kostelní podace.


Obrázek 1

V letech 1389 měl mimo jmenované majitele také část zboží Duban v držení jakýsi Dmitr, asi synovec Alšův. Roku 1396 převzal část dvora Alšova, kterou však již r. 1399 opět prodal, snad Oldřichovi z Hazmburka. Zbývající statek Alšův, který nenáležel dosud k hazmburskému panství, obdržel po smrti Alšově (okolo r.1400) syn Jindřich. Ten jej prodal r. 1418 za 8 kop úroku na dubanské tvrzi a dvoře, Vilému Zajíci z Hazmburka. Později v letech 1433 bylo dohodnuto, aby jednou podával ke kostelu dubanskému pán hradu Hazmburka a po druhé Jindřich, nebo jeho potomci. Jak je zapsáno v libochovických starých knihách z r. 1573, spravoval Jindřich statek pánů Zajíců asi 30 let do r. 1463.
Jeho syn Oldřich, jenž bojoval v řadách pruských křižovníků, se ujal po smrti otcově tvrze i dvora a vyplatil dědické podíly svých bratrů. Po něm (od r. 1483) drželi Dubany synové Karel a Vilém asi 25 let, načež bylo vše prodáno pánům z Hazmburku. Karel Dubanský koupil pak r. 1520 tvrz Liběšice u Úštěku a tvrz Hurtovskou v Pokraticích u Litoměřic za 900 kop. Jeho syn Oldřich vše zdědil v r. 1545. Měl také (1534) v zástavném držení ves Libouchovec u Děčína, držel (1566) Ploskovice a spolu s vladyckou částí zboží v Záhořanech (od r. 1559).
Byl podkomořím českého krále a nejvyšším písařem krále. Hurtovskou tvrz prodal r. 1570. Některé jeho statky drželi po něm potomci Žichovcův z Duban.
Rod Dubanských se rozvětvoval nadále mimo jeho rodnou osadu. Dubany byly zatím spravovány z Klapého a Házmburku, a tvrz nebyla obývána. Stála však ještě v druhé polovině 16. století. V šedesátých letech devatenáctého století existovala ještě západní zeď, po přestavbách (domy čp. 14,15) zůstaly snad v zemi jen základy. R.1590 se pojednává v listinách o dubanské vinici (na svahu Rohatce), která byla zastavena městu Budyni spolu s jiným zbožím za půjčku Václavovi z Hazmburka. R. 1611 byla tato vinice v majetku Jana Zbyňka a dosahovala s vinicí hazmburskou ceny 947 kop gr. č.
Při výsadě, kterou r. 1591 udělil Jiří z Lobkovic Libochovicím, povoluje se též tomuto městu vybírání ospu o sv. Havlu z dědin Duban a Klapého, tyto platby zatím až dosud náležely Jiřímu z Lobkovic.
Vysvětlivka: Důležitou součástí každého gruntovního zápisu bylo i zapsání všech břemen a jiných povinností a závazků, jimiž byla každá usedlost tehdy určitým způsobem zatížena. (Výše placeného gruntovního úroku, výše dávek odváděných v naturáliích: sypané obilí =ospy, slepice, kachny, husy, vejce, sýry a předivo; též placení farního desátku, povinnosti ke kostelu, faře a škole, a hlavně výkaz a počet dní robotní povinnosti potažní nebo pěší, bezplatně a povinně vykonávané své ochranné vrchnosti. V některých obdobích se dokonce v každém gruntovním zápise připomínalo vykonávání a dodržování povinností náboženských, vedení mravného života a hlavně pak se zdůrazňovala povinná úcta, naprostá věrnost a poslušnost vůči své ochranné gruntovní vrchnosti. 


Obrázek 2

Jiří z Lobkovic zároveň ustanovil, aby dědiny Dubany a Klapý městu nebyly v budoucnu odňaty, ale byly spravovány a řízeny jako dědiny městské. V případě, že by byly odděleny od libochovického panství, tak v tomto případě by městu zůstaly všechny platby.
U dubanského kostela stála fara od jeho založení. Za Alše Dubanského stál vedle fary ještě domek pro vikáře. V letech 1570 byla připojena fara k libochovické, r. 1623 zanikla a kostel zůstal dodnes filiálním k Libochovicím.
Z pohrom, které vesničku Dubany stihly, je třeba se zmínit o zničení za 30tileté války, když tudy táhli Sasové, a zhoubu, která se stala v roce 1836, kdy vinou zběsilých paličů, kteří bloudili po krajích a zapalovali obydlí, vyhořelo v Dubanech 11 stavení a 8 stodol. Jen 8 čísel zůstalo ušetřeno. Paliči oznamovali svůj hrůzný čin předem. Tenkráte jako předzvěst byla nalezena  na dubanských lukách cedule s tímto nápisem: "Zejtra hořet bude v Dubanech a pozejtří v Křesejně".
 Pamětihodnosti:
Kostel sv. Petra a Pavla z r. 1278 s třídílným gotickým oltářem z 16. století a areál okolního hřbitova.
Plochý kámen s reliéfem řeckého kříže z větší části zabořený do země. Rozměry: 50x80x25 cm. Naposledy ho popsal Karel Šrámek roku 1926. Tehdy stál mezi obcí a Křesínem v polovině oblouku trati, která dvakrát přetíná starou silnici Dubany - Křesín. Dnes již nebyl nalezen.
Archeologické nálezy: Dva kruhy z dutých polokoulí a závěsní cetky.                                                 

ČeTo

Prameny:
Kronika Dubany, Libochovice, Kaubek, SOKA Lovosice.

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice