Datum a časDnes je pondělí, 24.4.2017SvátekSvátek má Jiří
Přístupy847115. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Vzpomínky na mého židovského kamaráda - 15. část


Na předvelikonoční schůzku našeho klubu Mladého Hlasatele jsem všechny pozval k nám na verandu. Náš židovský kamarád Jirka Gläsner nám vyprávěl, že k nim přišel nějaký německý úředník z Roudnice. “Máme obavy, že k nám do domu nasadí německého správce. Bude to asi postupná likvidace našeho statku a obchodu.”
Dohodli jsme se, že na Velikonoční pondělí 5.4.1939 půjdeme na výlet. Tentokrát to budou Horka, kam Libochovičané rádi chodí.
Na závěr krátké schůzky jsme přivítali, že Libochovice opouští německé vojsko. Pak si všichni členové klubu postupně nasadili sluchátka a poslechli si pražskou stanici z mé krystalky. Na dvorečku si prohlédli přijímací anténu.
Velikonoce jsou tady. V neděli máme sváteční oběd a já jdu k Folaufovům pro pivo. Lokál je plně obsazen a harmonikář hraje Hašlerovy písničky. Lidi u stolů zpívají. Lounské pivo pění, a tak to trvá trochu déle. Dočkal jsem se smutné písničky “Chaloupky pod horami, co se to stalo s vámi...”. Byl to smutný sbor, co tady v hospodě zpíval. Určitě to tak bylo i v hospodách “U Chabrů” a u pana Korouse.
Pospíchám s pivem domů, aby nespadla pěna. Venku krásně svítí sluníčko, tak snad to do zítřka vydrží.
Sraz jsme měli v jednu hodinu po obědě. Vítek Vacina se omluvil, něco nacvičují v Sokole. A tak jsme vyrazili tři s vlajkou klubu. Každý jsme měli chlebník se svačinou. V tomto krásném počasí přecházeli přes most turisté. Každý měl hůl se zahnutou rukojetí, někteří měli hůl od shora až k bodci pobitou kovovými štítky navštívených hradů a zámků. Mám doma taky takovou, po tatínkovi.
Ale to už míříme přes Poplze na Hraběcí cestu. Sluníčko docela pěkně hřeje a my vcházíme do stínu lesa Šebín. Překonáváme mírné stoupání. Po obou stranách lesní cesty jsou žluté květy podbělu.
“Jirko, slíbil jsi nám, že nám povíš něco o židovských Velikonocích,” připomínám. “No, tak jo,” souhlasí Jirka Gläsner, náš židovský kamarád.
“My, židé, slavíme velké židovské svátky jako připomínku vysvobození z egyptského otroctví. Bylo to deset mocných zásahů Hospodina, kterými nás židy vysvobodil. Při posledním z nich pomřeli v Egyptě všichni prvorození. Naživu zůstali jen ti, kdo se postavili pod Boží ochranu. Každá izraelská rodina k této ochraně obětovala Bohu beránka.” Všichni jsme se zájmem Jirku poslouchali. “Beránčí krví pak potírali rámy dveří svých domů. To je uchránilo před zkázou, která je nezasáhla. Proto nazýváme židovské velikonoce “Pesach”, to znamená překročení, protože se prokázalo, že Bůh překročil domy Izraelců.” “A souvisí nějak židovské Velikonoce s měsíčním úplňkem?” “Ano, a tak se židovské a katolické Velikonoce často překrývají. Ještě jedna zajímavost. Když Izraelci opouštěli Egypt, nestačilo jim v tom shonu zkvasit připravené těsto. Napekli tedy jen nekvašené chleby, které nazýváme “macesy” a proto jsou naše Velikonoce “Svátky nekvašených chlebů” (Obr. 1) “Jirko, ani nevíš jak jsem rád, že v naší pekárně pečeme na Velikonoce ty macesy. Teď konečně vím, proč se na Velikonoce pečou.”


Obr. 1 - Židovské Velikonoce - Pesach - jsou "Svátky nekvašených chlebů" - macesy.

Zastavujeme u krásného průhledu na České středohoří s naším Hazmburkem v popředí. “Tak tady vidíte, hoši, jak blízko jsou Sudety a jak malý je ten vnucený “Protektorát Čechy a Morava,” ukazuje na hory Jarka Mizera. “No jo, všechny ty hory, mimo Hazmburku, nám už nepatří,” přidávám se. “Ale je to nádherný pohled.” (Obr. 2)


Obr. 2 - Z Hraběcí cesty jsou krásné průhledy na České středohoří s naším Házmburkem v popředí. 

Pokračujeme v chůzi směr Horka. “A Jirko, slavíte nějak ten “Pesach”? “Ano, svátek začíná slavnostní hostinou. Říkáme jí “Seder”, to znamená “řád”. Začíná večer u prostřeného stolu. Zapaluje se jedna svíce. Je tam talíř se třemi macesy. Tak uctíváme památku tří praotců Israele: Abrahama, Izáka a Jákoba. Je tam i pět pokrmů na paměť událostí z otroctví, osolená voda, hořké byliny a drůbeží křídlo. To představuje beránka. Každý ze čtyř kalichů, které zde jsou, má své jméno. První “Byli jsme vyvedeni z otroctví”, druhý “Byli jsme zachráněni”, třetí “Byli jsme vykoupeni” a čtvrtý “Byli jsme přijati”. Otec pak předčítá vyprávění o odchodu z Egypta. “No, Jirko, líbí se mi, že jste tak vzdělaní ve Starém zákoně.” “Je to tím, že žádný Nový zákon nemáme a že my, židé, jsme to neměli nikdy v minulosti jednoduché a budoucnost? To je opravdu velký otazník!”
Mezitím jsme došli k dalšímu průseku. Jarka Mizera vyndal z chlebníku mapu “Klubu Českých turistů”. Byly tam všechny hory Českého středohoří a některé hory krušnohorské. Mohli jsme směrem k severu jmenovat a ukazovat, které vrchy a hory tu jsou: Milešovka, Kletečná, Lovoš, Ostrý, Lounské hory. Byla vidět i Komáří vížka a jiné kopce. Byla výborná viditelnost.
A to už nedaleko se objevují první chalupy na Horkách. Vcházíme s vlajkou klubu na náves, kde je kaplička, pěkně nabílená. Pokračujeme až k hospodě. “Zajdeme na limonádu?” navrhuje Jarka Mizera. Ostatní souhlasíme. (Obr. 3)


Obr. 3 - V roce 1939 stála na návsi, na Horkách, kaplička sv. Petra.

Vcházíme do lokálu, kde je asi šest lidí. Pozdravíme a sedáme k volnému stolu. Od pípy se ptá šenkýř s mohutným, silným krkem: “Tak,  co to bude, hoši?”. “Pane Tajč, dejte nám tři limonády. “Ty mě znáš, hochu?” “Znám, vozíme vám sem tříkilové samožitné chleby z naší pekárny, máte je támhle na polici,” odpovídám panu Tajčovi. “No, tak to jsem doma,” říká pan Tajč a zapaluje si dlouhou fajfku. “Tak to si tady, hoši, dáte ten dobrej chleba s čerstvě utlučeným máslem a s mým “kakánkem”, všechno na můj účet!” rozkazuje pan Tajč. “Rádi ochutnáme, hodně se o tom kakánku v Libochovicích mluví,” odpovídá Jarka Mizera. “Tatínek Jaroslav Mizera sem taky jezdí.” “Tak ty jsi mladej Mizera, tvůj táta je dobrej obchodník a hraje dobře karty!” usmívá se pan Tajč. “A kterej pak je ten třetí? Já jsem Jiří Gläsner.” “No jo, tvůj táta obchoduje s koňma, viď? Abych ho neznal, je to poctivej chlap!” Pan Tajč krájí z tříkiláku tři krajíce a z horní police sundavá velký sádelňák, nahoře krytý plátnem, dobře zavázaný, asi proti mouchám. “Tak to si pochutnáte, hoši, a začíná rozvazovat provázek. Jak to otevřel, lokálem zavoněla vůně kakánku. Byl to vlastně tekutý syreček. “Je to moje výrobní tajemství a v létě sem přitáhne kakánek půl Libochovic. Oni sem chodí taky na pivo. To víte, hoši, limonádu by k tomu kakánku nepili. Libochovický pivo z mýho sklepa je jako křen!” zabafal fajfkou pan Tajč. “Tak hoši, tady máte lžíci a nůž a mažte si ten chleba sami. Na stůl dal talíř, na který vyklopil čerstvě tlučené máslo z dřevěné formičky. Na povrchu másla byl krásný ornament nějaké květiny. “Pane Tajč, my si dáme taky, k tomu pivu,” volají chlapy od stolů. “Dobrá,” odpovídá šenkýř Tajč. “ Přichází pomalu sezóna a tak musím nasadit aspoň pět sádelňáků kakánku!” “Pane Tajč, to je dobrota, dáme si každý ještě jednu limonádu, ale pití si platíme my!”“Tak co, hoši, půjdete se podívat na hrad Šebín?” “Určitě, ale nevíme cestu.” “Tak se za-stavte u Vaška Šedi-vejch, ten by určitě šel s vámi. Bydlí v jejich statku, hned přes ulici.” “Tak za ním zajdeme, pane Tajč, děkujeme za chléb s máslem a kakánkem a teď platíme.” Pan Tajč nám ještě ukázal Šedivých statek a s díky jsme opustili pěknou hospůdku na Horkách. “A pozdravuj maminku!” zamával na mě pan Tajč.
Vašek Šedivý se ochotně nabídl, že nás na hrad Šebín dovede. Byl mladší než my, ale o hradu Šebín věděl vše. Nejdříve jsme šli velkým srázem od prvních chalup směrem k řece. “Tak teď jsme u pramene “Na Točánce”, je tady dobrá voda k pití.” Od pramene se vinul potůček dolů k řece. “Tak a teď půjdeme touhle pěšinkou na kraji lesa a už brzy tam budeme,” vedl nás Vašek Šedivý. “Jsou tady i podzemní chodby, vchody jsou na Hraběcí cestě.” Věděl všechno.
Odbočujeme z cestičky do lesa a po asi 30ti metrech jsme u zříceniny hradu Šebín. “No, moc z toho hradu nám tady Jan Žižka nenechal,” usuzuje náš židovský kamarád Jirka Gläsner. Patrné jsou dvě bývalé věže hradu na vysokém srázu obráceném k řece Ohři. Vše jsme důkladně prohlédli a Vaškovi pak poděkovali a pozvali jsme ho do Libochovic.
Pustili jsme se po velkém srázu dolů k řece. Před námi se objevila bílá záplava bledulí, tisíce a tisíce květů. “Jak je ten svět krásný,” skoro vykřikl náš židovský kamarád Jirka Gläsner.
Ze břehu řeky jsme si prohlédli ostrov Boreto. Kluci z Duban se tam už koupali, o Velikonocích to bylo běžné. “Myslím, že už brzy půjdeme u nás do lázní v parku,” odhadoval Jarka Mizera. Vyšli jsme z lesa a do zad nám hřálo zapadající slunce. “Byl to podařený výlet,” na tom jsme se u mostu shodli. S vlajkou jsme šli až do města a tam jsme se rozloučili.

Pokračování příště.          

Antonín Glanc

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice