Datum a časDnes je středa, 22.11.2017SvátekSvátek má Cecílie
Přístupy1066431. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Místní názvy a Libochovice

část 5.

Evaň  (Obr. č.1) Na jihozápad od Libochovic, za řekou Ohří na vrcholu oharského zlomu, leží ves Evaň. Podle Augusta Sedláčka byla původně nejspíš církevním majetkem, či spíše církev s ní mohla hospodařit. Dubanská kronika však uvádí, že ves Evaň založil  Ivan Beránek, takže se dříve jmenovala Ivanky (Ivanky, Ivaň, Evaň) podle svého zakladatele a dlouho byla v držení Dubanských.


Obr. č.1

Sedláček ovšem tuto starou historii opomíjí a uvádí jako první rok, kdy je o Evani zmínka, rok 1437. Před tímto rokem podle něj byla tato ves zastavena králem Vladislavem Pavlu Skalskému z Jenštejna. První zprávy o ní pocházejí (podle Sedláčka) až z roku 1437. Na sklonku 15. stol. ji vlastnil Jan ze Šelmberka se svými syny.

Chotěšov  (Obr. č.2) Jméno obce je rodopisného původu, podle jména Chotes nebo i  Chotissové. Třebenická kniha píše roku 1433 o Chotiessově. Původně zde byl hospodářský dvůr. Spytihněv II. jej daroval r. 1075 litoměřickému kostelu. Poté byl Chotěšov zbožím kláštera doksanského. Chotěšov patří podle všeho k nejstarším osadám v naší zemi. jeho jméno se vyskytuje v listinách poprvé v  r. 1057. V listině, kterou kníže Spytihněv vydal v tomto roce při příležitosti založení kostela sv. Štěpána v Litoměřicích, je mezi statky tomuto kostelu darovanými jmenován: „Hotissové hospitalis terra ad aratrum“, což znamená hospodu s poplužím.



Obr. č.2

Černiv  (Obr. č.3) Vznik jména se vysvětluje filologicky od černé půdy. (Dle Kotta je "černava" černá země.) Stará kniha Třebenická uvádí roku 1434 "Černevo", v Libochovické knize z r. 1606 čteme "Černivo". Černiv spočívá v mělké údolní nivě Podsedického potoka, asi 4 km od města Libochovice. Plochá terénní sníženina se vyznačuje tmavší půdou než jsou půdy na okolních vyvýšeninách. Odtud tedy  její název. Osídlení zdejší krajiny dokumentují nálezy střepů keramických nádob z doby bronzové a nalezená podkova z počátku našeho letopočtu. Z písemných dokumentů je patrné, že obec daroval v r. 1144 Vladislav I. klášteru v Doksanech.


Obr. č.3

Další písemná zmínka o obci je z r. 1307, kde se potvrzuje prodej obce klášterem v Doksanech Michalovi, rychtáři v Libochovicích. Následně se stává majetkem Zajíců z Hazmburka.

Křesín  (Obr. č.4) Tento název byl vždy ve starých zápisech psán Křesýn (s -"ý" !). Křesejn, Křeseín, nebo Křeseyn. Psal se tak i Krolmus Křeseynský (Krolmus Václav, * 14. 2. 1787, † 24. 10. 1861, český národní buditel, katolický kněz, amatérský archeolog, sběratel lidové slovesnosti, spoluzakladatel Národního muzea).
Prof, Sedláček ve svém místopise to uvádí také tak. Kde prý v podobných slovech bylo "ei", ,,ej" má se správně psát "y". V nejstarších památkách bylo "i", poněvadž to byly památky nejvíce latinské a v latině se „y“ neužívalo. Do českých listin se z počátku jméno Křesýn přeneslo s "i", poté se ustálilo na „y“.   Ve starých kronikách se dočítáme, že kolem roku 883 po Kristu sem přišel  lid vedený statečným Křesem a  „s povolením knížete Hostivíta vystavěl zde dvůr krásný a dědin mnoho k němu připojil, dav jemu jméno Křesín“. Takto to uvádí Hájek ve své kronice a z ní tento výklad přešel do kronik jiných. Zda to tak skutečně bylo, je otázkou.
Nestor českého letopisu, Kosmas, který žil od r. 1045 do r. 1125, píše ve svých "Letopisech", že jméno Křesín připomíná osadníka dědiny kmetské na Peruci, Křesinu, které byl otcem kněžny české Boženy. Na těchto zprávách  je alespoň tolik pravdy, že již v prastarých dobách Křesín stál a při pozdějším rozdělení Čech na župy byl v župě Bílinské, která za dob odbojného Vlastislava, knížete luckého, šla vždy s knížetem pražským Neklanem. Když rozdělení Čech v župy vzalo za své, byl přidělen  v roce 1384 k děkanátu  třebenickému.


Obr. č.4

Roku 1223 uvádí se v Doksanské listině, psané latinsky, pod jménem "Cressin". V listině krále Václava I. v r. 1237 zadávají se vesnice okolo Klapého dědičným nájmem tepelskému klášteru . Na této listině se  uvádí co svědek zeman Chřen z Křesýna, který osadu tuto držel.

Žabovřesky (Obr. č.5) Jméno obce se vysvětluje pravděpodobně posměšnou přezdívkou. Jinak již jméno Žabovřesky cosi napovídá. Bývaly to žabí koncerty, které se rozléhaly kolem tří tůní u tří malých rybníčků v obci. O dávném osídlení svědčí nálezy žárových hrobů, o nichž se soudí, že pocházejí z dob římských. První bezpečnou písemnou zmínku nalezneme v listině krále Jana Lucemburského z r. 1336. Král vyměnil budyňské panství s rodem Zajíců z Valdeka.


Obr. č.5

Dnešní názvy ulic

Sluší se začít názvy obecnými, které jsou všeobecně používány a určující místo pobytu toho, kterého libochovičáka, prostě názvy ulic a jejich historie. Dobové fotografie pocházejí převážně ze sbírky pana Mgr.Kroba.
Náměstí 5.května - (Obrázek č.6) Hlavní náměstí obce Libochovice. Tak jako každý vývoj městečka, tak i toto náměstí prošlo svým vývojem. Hlavní ulice procházející městem, přímo navazovala na cestu na západ - na Koštice, na cestu. která severně míjela Dubany a Křesín (a je ještě dosti výrazná na vojenském mapování z osmdesátých let 18. století, kdežto dnešní silnice na západ se k těmto obcím v Libochovicích lomí a není přímým pokračováním starého směru. Náměstí v Libochovicích je vlastně jen rozšířením této hlavní cesty. Růst osídlení při vzniku městečka představují hlavně domy v severní části starého městského jádra. Toto náměstí se jmenovalo velice prostě a to „Velké náměstí“. V roce 1898, tak jak kázala móda vzhlížení k Františku Palackému bylo přejmenováno na „Palackého náměstí“. (František Palacký -14. června 1798 Hodslavice - 26. května 1876 Praha - byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku “otec národa”). V roce 1942 z nařízení Okresního hejtmana dochází k přejmenování „Palackého náměstí“, z důvodů centrálního nařízení, kdy se odstraňovalo vše, co připomínalo Palackého, na „Hlavní náměstí“ 12. ledna 1942 nařídil starosta odstranit tabulky s původním názvem a 17.ledna je ocedulkováno novým názvem. Toto ještě dodatečně 29.1.42 posvětila městská rada. V roce 1948, se poprvé objevuje nový název „Náměstí 5. května“ a to v souvislosti s datem 16.7.1948, kdy došlo k přejmenování některých ulic. Proč „Náměstí 5.května“? Lze se oprávněně domnívat, že tento název byl navržen v souvislosti s květnovými událostmi roku 1945, tento den začal v Libochovicích otevřený odboj proti okupaci a to právě na tomto náměstí, kde došlo k shromáždění občanů. Jistě také proto, že v té době byla móda přejmenovávat významné plochy podle květnových událostí. Tak jak se Libochovice vyvíjely a v běhu času měnily, měnila se pochopitelně i skladba obchodů, jejich sortiment, z krčem se stávaly hospody a z hospod (alespoň některých) restaurace a vinárny. Vše, jak se jednou vyjádřil pan Koperník, kolotalo, měnilo se a přizpůsobovalo době, a technickému pokroku.


Obr. č.6

Pokračování příště.

Tomáš Černý

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice