Datum a časDnes je pondělí, 24.4.2017SvátekSvátek má Jiří
Přístupy847110. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Místní názvy a Libochovice

část 4.

Pivovarni ulička - Z dnešní Revoluční za pivovarem směrem k Riegrově, končila u zadních vrat do pivovaru, dnes okolní domy zbourány. V roce 1876 při pojmenování ulic bylo zapomenuto na tuto uličku. Návrh byl na "Uličku ztracenou", získala však název " Pivovarní ulička ", na rozdíl od "Ulice Pivovarní"
Zaječí ulička - Krátká spojnice začínající u bývalého domu p.Proška, obuvníka, dnes fi. Mártr až k bývalému statku rodiny Löblových, tedy od čp.138 až 201. Výstavba zde začala buďto přestavbou stodol, anebo zástavbou zahrad. Nejstarší dům je čp. 184 z roku 1849 a nejmladší čp. 225 z roku 1865 (Obr. č.1)


Obr. č.1

Rok 1932: Pří vypracování výhledu zástavby budoucích Libochovic byly zastupitelstvem města navrženy tyto doporučené názvy ulic, které však nikdy nenašly sluchu:

  • Pro čtvrť mezi hřbitovem a Husovou ulicí: Náměstí Masarykovo, Fochova, Švecova, Kramářova, Rašínova. (Je vidět, že plány byly velké, dodnes není celá tato plocha zastavěna a o ploše náměstí, které by se do této oblasti hodilo jako centrum čtvrti, není ani památky) A to, co je zastavěno, nese názvy ulic z budovatelské a profesní oblasti: Májová, Družstevní, Myslivecká, Dvouletky.
  • Podél trati: Ulice legii (opětovný plán jako v roce 1918, tentokráte měla být vybudována na severní straně trati, dále ulice Benešova
  • Západní část města (dnešní zástavba na bývalé slepičárně): Čelakovského, Třebízského, Jungmannova, Tyla, Němcové, Erbena, Smetanova, Dvořákova, Fibichova, Sládkovského, Trojana, Grégra. I zde jsou názvy poněkud odlišné, pochopitelně, každá doba přinese i své priority, a to i v názvech ulic.(Kosmonautů, Pionýrů, Školní)
  • U sklárny: Marxova ( na návrh KSČ)

Červen 1948  Na návrh referenta Karla Jakobiho byly přejmenovány tyto ulice s tímto odůvodněním:  Čechova na Ulici V.I.Lenina, protože tudy prý do Libochovic přijela Rudá armáda (zjevná nepravda) a Kaplířova na Dimitrivovu a Luční na Kaplířovu,  doba si žádala i zvěčnění svých hrdinů.
Prosinec 1961  Dochází k přejmenování ulic: Stalinova na Fučíkovou, Stalingradské sady opět na Zámecký park, Kerkovo nábřeží na Nábřežní ulici. Ještě však v srpnu 1962 žádá ONV, aby Stalinova ulice byla přejmenována na ulici Rudé armády
1973: Pojmenování nových ulic nové zástavby za školou (bývalá slepičárna) se uskutečnilo v květnu 1973
Poznámka: Historické pohledy jsou použity s laskavým svolením sběratele Mgr.Kroba


Obr. č.2

Libochovice -  (Obr. č.2) Jak již samo jméno ukazuje, původ města spadá do dob velmi dávných. Podle Jirečka, Miklošiče, Palackého, Vocela aj. pocházejí jména měst, utvořená v množném čísle koncovkou -ice od jmen rodů, které v nejstarších dobách přišly do naší země a zřídily si zde svá sídla.
Byla to sídla Bohušoviců, Lubochoviců, Lutomírců apod., jejichž předkové se jmenovali Bohušové, Lubochové, Lutomírové, z čehož pak vzniklo pojmenování dědin Bohušovice, Lubochovice (později Libochovice) a Lutomírice (později Litoměřice).
Podle popelnic, bronzových ozdob a jiných starožitných památek nalezených v blízkosti Libochovic i v městě při kopání základů bylo prokázáno, že Libochovice byly osídleny již v dávných dobách Markomany a Bóji. Podle jiných pramenů však prý město dostalo své jméno podle rodu Lubochů, jenž pocházel z kmene Ljubochovanů (však se také říkávalo Ljubochovici).
Je tu však ještě jeden názor, a to nepříliš lichotivý. Místní kronikáři tvrdívali, že název Libochovic byl odvozeno od "libě si hovíce" nebo "libě chodíce". Prý však, podle odborníků, úvahy o libém chození či polehávání jsou naivní a zcela mylné. Ale kdo ví.


Obr. č.3

Dubany  (Obr. č.3) Ves Dubany, jak se dá usuzovat podle starých zápisů v kronikách, získala prý své jméno podle dubů, rostoucích kdysi podle řeky Ohře, v současnosti místní část města Libochovic, leží západně od Libochovic proti proudu řeky Ohře. Vesnice Dubany je ulicového typu a je rozložena podél silnice. První písemná zmínka je z roku 1251. V první polovině 13. století zde sídlil  na místní tvrzi rod neznámého původu. Jako první byl pak znám vladyka Ivan Beránek, který prý založil osadu Evaň, která se dříve jmenovala Ivanky podle svého zakladatele a dlouho byla v držení Dubanských.


Obr. č.4

Poplze  (Obr. č.4) Vznik jména je topický, podle povahy půdy. V Poplzích je značný svah s klouzavou půdou. Dle Kotta smeknutí, spád neboli sklouznutí půdy jmenovalo se "poplzka". Jungmann tvrdí, že v staročeštině sklouznutí říkalo se "poplznutí". V písemných památkách od roku 1336-1660 většp. 1, inou uvádí se nynější tvar Poplze. Jiný názor říká, že Poplze vznikly pravděpodobně na počátku 11.století. V místě čp, prý stával poplužní dvůr, pozemkům se říkalo na Popluží, z čehož časem i mohlo vzniknout jméno Poplze.


Obr. č.5

Slatina  (Obr. č.5) Vznik jména se vysvětluje geograficky: Slatina - močálovitá krajina. Obec je památná svérázným  ůdorysem (okrouhlice), protože statky tvořily do nedávna uzavřený kruh kolem prostranné návsi, po jejíž jižní straně je kostel se hřbitovem (bývalým).  Tato kruhovitá, jednotná stavba ukazuje na plánovitou, jednotnou kolonisaci.
 Nejstarší potvrzení existence je na listině knížete Spytihněva z r. 1057, sepsané v Budyni, kterou daroval ves kapitule sv. Štěpána v Litoměřicích.


Obr. č.6

Radovesice  (Obr. č.6) Jméno obce je souborné: Radovesici, Radoves. Téměř ve všech  písemných památkách, až na malé výjimky, je "Radověsice" (r.1434 a 1544). O dávném osídlení svědčí nálezy žárových hrobů a nálezy z doby císařství římského. Radovesice byly původně dvůr, náležející roku 1176 klášteru doksanskému. Schaller se domnívá, že Radovesice byly kdysi městysem, kde stával kostel zasvěcený sv.Mikuláši. Ještě prý v 18. století tu bylo možno  najít  zbytky bývalého městyse.  Ale je to jen ojedinělý názor. Zakladatelem obce byl Radoves, po něm se první osadníci počali nazývat Radovesici. Odtud tedy název obce. V roce 1237 získal obec od krále Václava I. Smil z Ronova. Roku 1300 ji držel Hynek ze Žlebu, r. 1314 král Jan Lucemburský. V roce 1336 byla ves prodána Zbyňkovi Zajícovi z Valdeka a tím se dostala do trvalého držení majitelů libochovicko-budyňského panství.

Pokračování příště.           

Tomáš Černý

Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice