Datum a časDnes je neděle, 25.6.2017SvátekSvátek má Ivan
Přístupy912821. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Stává se naše Ohře opět lososí řekou ?

Keltové jistě oprávněně pojmenovali řeku, která se vinula kolem jejich oppid - Agara - lososí řeka. Je mnoho záznamů, hlavně z pozdější doby

     Keltové jistě oprávněně pojmenovali řeku, která se vinula
kolem jejich oppid - Agara - lososí řeka. Je mnoho záznamů, hlavně z pozdější doby, o tom, že Ohře byla skutečně lososí řekou i v Libochovicích. Dá se totiž doložit revolta zedníků, kteří stavěli libochovický zámek. Byli totiž přejedeni lososím masem...
     Lososa a jeho lov vršemi a čeřeny ukazuje obr. 1. Na obrázku vidíme dospělého lososa s mohutným hydrodyna-mickým tělem. Ústa jsou rozeklaná až po oční jamky. V době tření mají samci lososů výrazné zbarveníí a hákovitě zahnutou spodní čelist.
     Systematickým průzkumem Ohře se zabýval prof. W.Howorka (1851-1913) (obr. 2). Učil na gymnáziu v Kadani a na místní zemědělské škole vyučoval rybářství. Prošel celým


Obr.1


Obr. 2 - prof. W. Howorka.


Obr. 3 - prof. dr. Ant. Frič.

povodím Ohře od pramene pod horou Sneeberg v Bavorsku až k jejímu ústí do Labe v Litoměřicích. Jeho zkoumání stavu řeky a jejích přítoků publikoval v roce 1888. Tato práce zůstává, až do dnešní doby, jediným souborným dokumentem o rybí fauně celého povodí Ohře.
     Pro Libochovice je důležitá jeho stať, kde uvádí, že v rybářských rodinách ve městě i okolí býval vydatný lov lososů. Jméno libochovického rybáře Hejlíka a jeho úlovky v letech 1886/7 se často objevuje v jeho publikaci.
     Druhou významnou osobností, která se zasloužila o biologický průzkum Ohře, byl prof. dr. Antonín Frič (1832-1913) (obr. 3), velký český přírodovědec, kustod sbírek Zemského muzea v Praze. Průzkum řeky začal u Loun a hlavně u Libochovic (1887). Má největší podíl na zakládání rybářských spolků na Ohři. Studoval i tahy lososů.


Obr. 4 - Losos atlantský přeskakuje jez.

     Lososi se dávají na dlouhou cestu do řek z okolí Grónska. Dostávají se do ústí řek a pak táhnou proti proudu od října do ledna. Jsou to většinou samice 15-20 kg těžké. Na své cestě odpočívají v hlubokých tůních. Jsou to lososi, kteří žili 4-5 let v moři. Na jaře se dávají na tah řekami hejna menších ryb (6-8 kg) po pobytu 2-3 roků v moři. Nakonec jsou to mladí lososi dvou až tříletí, kteří strávili 1 rok ve slané vodě.
     Je zajímavé, že lososi během tahu řekou přestávají přijímat potravu a jejich těla chátrají. Když dosáhnou trdlišť na přítocích řek, jsou vyhublí a vyčerpaní. Žijí pouze z tukových rezerv, které načerpali během pobytu v moři lovem ryb.
     V bohatě prokysličené vodě trdlišť, mezi valouny na dně, samice tvoří rýhy, do kterých nakladou jikry. Samec je v zápětí oplodní. Potom samice zakryje jikry drobnými kamínky a pískem. Jiker je obvykle 2000 až 3000 na kilogram hmotnosti samice. Kladení se může opakovat 3 až 5 krát, přičemž samci mohou být různí. Po celou dobu výtěru samci brání trdliště před vetřelci. Nakonec se vyčerpané ryby nechávají unášet proudem do tišin, kde se pokoušejí nabrat novou sílu. Většinou se to podaří pouze 5% lososů, kteří se vydají na dlouhou cestu zpět do moře. Ostatní jedinci umírají hladem a vyčerpáním.
     Pravidelné lososí tahy do Ohře přerušila pevnost v Terezíně (1780) a terezínský jez. V době povodní se ale obě hladiny řeky pod a nad jezem vyrovnávaly, a tak mohl losos pronikat dál proti proudu řeky až do míst rozmnožování. Velká,


Obr. 5 - Terezínský rybochod z r. 1886.


Obr. 6 - Současný terezínský rybochod.

mírně vykrojená ocasní ploutev lososa umožňuje rychlý pohyb a je potřebná právě k překonávání vysokých jezů. Losos se odrazí ploutví ode dna po jezem, nabere rychlost, uvolní se a vyskočí vysoko nad hladinu (obr. 4). Toho jsou schopni ale jen ti nejsilnější jedinci. Mladí lososi toho nedosáhnou. Tak se stalo, že při nízkém stavu vody v r. 1881-2 se pod terezínským jezem chytilo více než 100 lososů.
     Byl to právě prof. dr. A. Frič, jehož zásluhou byl postaven již v roce 1885 první provizorní rybochod na terezínském jezu. Brzy nato, byli i nad jezem uloveni dva lososi, z toho jeden v Libochovicích (rybář Hejlík).
     Protože tento rybochod byl příčinou toho, že již 27. - 29. dubna 1885 "viděno bylo v Lounech 26 lososů, kteří přeskakovali přes jez", bylo zřejmé, že rybochody mohou obno-vit tah lososů Ohří. První terezínský rybochod byl stržen povodní. Hned v roce 1886 byl vybudován pevný a spolehlivý rybochod (obr. 5).


Obr. 7 - Pohled proti proudu
libochovického rybochodu.

     Frič podporoval vysazovací akce mla-dých losůsků, kteří byli pěstování v Kadani z jiker chycených a uměle vytřených lososů. Vysazovali se hlavně do říčky Liboce, pravého přítoku Ohře, na hranici Žatecka a Chomutovska. Losos si z dosud zcela přesně nevysvětlených důvodů přesně pamatuje místo svého zrodu nebo vysazení. Tah lososů se postupně zmenšoval. Příčinou bylo znečisťování Ohře a jejích přítoků a stavba vodních děl. Poslední losos o hmotnosti 3 kg byl uloven dne 22.12.1949 v Ústí nad Labem.
     Po roce 1989 se pomalu začíná měnit životní prostředí. Uvádí se do provozu čističky odpadních vod jak na Labi, tak na Ohři. V naší řece se objevují korýši díky čistější vodě
(LN 10/05) a co je nejdůležitější, zlepšují se kořenové systémy kolem řeky a potoků, které mají účinnou samočistící schopnost.
     Dále se pěstuje a do horních toků přítoků Ohře vysazuje plůdek lososa atlantského. Postupně se na všech vodních dílech Ohře budují rybochody. Na obr. 6 je klíčový rybochod na Ohři v Terezíně, schůdný pro tažné ryby, zejména lososa atlantského. Byl vybudován z dotací EU. Dále jsou rybochody průchodné v Doksanech a Hostěnicích.
     Snad nejkrásnější ekologickou stavbou je rybochod u libochovické elektrárny (obr. 7). Byl vybudován z prostředků elektrárenské společnosti EWA s.r.o. a dotace min. životního prostředí. Touto stavbou mají lososi atlantští do libochovických hloubek zelenou, k možnému odpočinku. Další dva jezy, v Křesíně a Košticích, musí lososi zatím přeskakovat, než se vybudují projektované rybochody. Na páteckém jezu je rybochod v provozu již několik let.
     První potěšitelná zpráva dokládá, že terezínský rybochod plní dobře svoji funkci. Poslední den roku 2004 se podařilo rybáři Václavu Šťastkovi chytit lososa nad jezem v Doksanech. Měřil 88 cm a byla to samice plná jiker, použita k umělému výtěru. Další losos ulovený nejblíže Libochovic po proudu Ohře byl, v Hostěnicích. V Ohři nejsou určitě jediní. Kolik jich ale skutečně táhne naší řekou, dá se jen těžko zjistit. Možná, že brzy někdo uvidí lososa na libochovickém rybochodu. Jeho dokonalá stavba usnadní migraci lososa atlantského dále proti proudu Ohře.
Snad se konečně potvrdí optimistické přesvědčení prof. W. Howorky, že "Ohře je pravou lososí řekou, kterou si bez třoucího lososa neumíme vůbec představit..."

Antonín Glanc

Literatura:
M. Vitámvás, Losos atlantský, 2005; Deník Lučan 10.1.2005, AGRIS 2003;
Ivo Flasar, M. Flasarová, mon. stud. KM Teplice

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice