Datum a časDnes je úterý, 24.10.2017SvátekSvátek má Nina
Přístupy1038097. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830
Sponzoři webu


zde může být i váš baner
Kudy z nudy

Náš život se Sluncem

Rok 2007 je mezinárodním rokem Slunce. Jedním z úkolů této iniciativy je informovat veřejnost populárním způsobem o všem, co se až dosud zjistilo o naší nejbližší hvězdě - Slunci a jeho vztazích k naší Zemi. To je i úkolem tohoto článku.

Rok 2007 je mezinárodním rokem Slunce. Jedním z úkolů této iniciativy je informovat veřejnost populárním způsobem o všem, co se až dosud zjistilo o naší nejbližší hvězdě - Slunci a jeho vztazích k naší Zemi. To je i úkolem tohoto článku.

 
Obr. 1 Část Slunce ve strovnání s velikostí naší Země.  Vlevo: výron sluneční hmoty - protuberance. Světlé oblasti: erupce.

    Slunce považujeme za samozřejmost. Ráno vyjde, večer zapadne. Když v létě pálí, ukrýváme se před ním. Když Slunce nevidíme několik dní, stýská se nám po něm. Žijeme ve sluneční soustavě na planetě Zemi jako výjimeční tvorové mezi ostatními sedmi planetami.
    Životodárné Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7 miliard let. Slunce září díky složitým termonukleárním reakcím v jeho nitru a na povrchu, který se neustále mění. Vznikají a zanikají sluneční skvrny, erupce, protuberance a jiné pozorovatelné útvary.
    Slunce neustále ovlivňuje fyzikální podmínky v bezprostřední blízkosti jednotlivých těles sluneční soustavy, včetně naší Země. Protože změny těchto podmínek jsou pro naši Zemi velmi závažné, pokusíme se vysvětlit některé jevy na Slunci.
    Historicky nejstarším pozorovaným projevem sluneční činnosti jsou sluneční skvrny, typické tmavé útvary na povrchu. Tento jev popsal poprvé Galileo Galilei v roce 1610. Přímé pozorování slunečních skvrn dalekohledem patrně způsobilo, že ve stáří oslepl.
    Počet slunečních skvrn se mění v jedenáctileté periodě.


                           Obr. 3 Polární záře vznikají v oblastech magnetických pólů

Během tohoto údobí počet skvrn na Slunci vzrůstá, až dosáhne nápadného maxima. Protože bylo zjištěno, že současně s tím se mění magnetické pole Země, jsou tyto veličiny od roku 1868 denně shromažďovány.
    Dalším projevem sluneční činnosti jsou protuberance. Jsou to oblaka žhavého plazmatu vyvrhované z povrchu Slunce.
    Současně lez pozorovat tzv. erupce jako náhlá rozjasnění v povrchu Slunce. Na obr. 1 můžeme vidět velikost části Slunce ve srovnání s velikostí naší Země. V levé straně obrázku vidíme typickou protuberanci, výron sluneční hmoty desetitisíce km nad povrch Slunce. Na stejném obrázku jsou patrné i erupce (zjasnění povrchu vlevo nahoře). Erupce doprovází velké uvolnění hmoty a energie. Dochází i k odtržení plazmatu, který pak putuje sluneční soustavou. "Sluneční vítr", který při těchto procesech pomocí magnetického pole Slunce vzniká, může dopravit tento oblak nabitých částic k magnetickým pólům naší Země a tím dochází k výrazným polárním zářím, ale i k magnetickým bouřím.
    V roce 1959-60 bylo velmi vysoké maximum sluneční činnosti (č. 19). Polární záře byly viditelné až na jihu Evropy. Sám jsem tuto polární záři v té době pozoroval na Vranovské přehradě.

 
Obr. 2 Graf závislosti čísla slunečních skvrn na letopočtu.
 23 - poslední sluneční maximum
24 - předpověď příštího maxima sluneční činnosti


    Podívejme se na poslední maximum jedenáctileté periody (č. 23) v letech 2000-2002. Na obr. 2 v grafu závislosti čísla slunečních skvrn na letopočtu vidíme, že po všech projevech těchto maxim dochází k postupnému uklidnění sluneční činnosti na minimum. Toto minimum právě probíhá. Na Slunci není žádná skvrna, protuberance i erupce ustaly.
    Příští maximum se očekává v letech 2010 až 2012. Pravá křivka v grafu je předpověď velikosti očekávaného maxima (24). Předpovědi se opírají o měření magnetického pole Země, které se začíná měnit v předstihu oproti změnám na Slunci. Z grafu je patrné, že očekávané maximum má být velmi vysoké. Bude to tedy velká příležitost pro vědu, ale i pro pozorování nádherných polárních září. Obr. 3 Přímým důsledkem těchto pochodů jsou i geomagnetické bouře. Ty způsobí mohutný vzrůst radiového šumu Slunce a vymizení dálkového radiového příjmu na krátkých vlnách.
    Naskýtá se otázka. Hrozí nám, lidem, nějaké nabezpečí, když všechny druhy záření ze Slunce zasáhnou naši Zemi rychlostí světla? Při vzdálenosti 150 milionů km dojde k ionizaci a rekombinaci atomů a molekul v horních vrstvách atmosféry, ve výškách 150 až 260 km nad Zemí. Díky magnetickému poli Země a zemské atmosféře přímé nebezpečí nám nehrozí.
    Nicméně, statistika je neúprosná. Silné magnetické bouře indukované proudem nabitých částic ze Slunce způsobují velké škody hlavně v blízkosti magnetických pólů Země. Tak v roce 1989 (Sluneční cyklus č. 22) velká magnetická bouře zcela vyřadila v kanadské provincii Quebec elektrické rozvodné sítě a transformátory pro 6 milionů lidí na 9 hodin. V roce 1994 podobná bouře poškodila dva komunikační satelity, televizní, radiové sítě a dálkové rozvody elektřiny v Kanadě.
    V ochranném obalu Země jsou i lety raketoplánů a mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
    Albert Einstein ve své teorii relativity předpověděl, že čím rychleji budeme cestovat vesmírem, tím pomaleji budeme stárnout. Identická dvojčata, jak uvedl, jeden z nich se stane astronautem a bude cestovat hlubokým vesmírem. Druhý zůstane doma, na Zemi. Astronaut po návratu z vesmíru zjistí, že je mladší než jeho bratr.
    Je tomu skutečně tak? Někteří vědci dokazují, že cestování vesmírem může mít opačný efekt. Ve vzdáleném vesmíru, mimo ochranný obal naší Země, je největším nebezpečím pro astronauty kosmické záření ze vzdálených galaxií. Tento druh záření z vesmíru poškozuje biologické molekuly DNA, což má za následek rakovinné bujení. DNA se v lidském organizmu uchovává ve formě pravotočivé šroubovice, která má triliony vazebních párů. Kdyby se měla jejich struktura popsat začátečními písmeny, vznikla by kniha s více než 500 000 stranami.
Tedy při současném stavu techniky, při plánovaných cestách na Mars, mohou být astronauti exponováni kosmickým zářením celé měsíce.

 
Obr. 4


Na obr. 4 vidíme zdravou šroubovici DNA v levé části obrázku. V pravé části je poškozená makromolekula DNA, jako důsledek rentgenového a ionizačního záření z kosmického prostoru. Laboratoře a lékařské týmy NASA jsou proto plně nasazeny na řešení problému "stárnutí zářením" při letech do vesmíru.
    V poslední době se množí vědecké publikace, podle kterých jižní a v poslední době i severní oblasti magnetických pólů Země zasahují, ve stále větších kvantech, vysoce energeticky nabité částice kosmického záření. Někteří vědci se domnívají, že tento jev je jednou z příčin rychlého tání ledovců. Podle nich tento proces přispívá k celkovému narušení počasí na severní polokouli a ke změnám globálního klimatického systému. Prohlubující se narušování ozonové vrstvy, která Zemi chrání před škodlivým slunečním a kosmickým zářením, získává v tomto kontextu znepokojující význam.

Antonín Glanc, OK1GW

Literatura: publikace NASA a ESA; LN 6/2000



Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice