Datum a časDnes je neděle, 25.6.2017SvátekSvátek má Ivan
Přístupy912810. návštěvník
Důležitá čísla

Tísňové linky

Integrovaný záchr. systém 112
Hasičský záchr. sbor 150
Záchranná služba 155
Policie ČR 158

Městská policie Libochovice

náměstí 5. května 48, Libochovice,
tel. 724 016 458, 606 715 956
email:
skype: mplibochovice

Skype chat, instant message

Policie ČR, OO Radovesice

Radovesice č. p. 5, 410 02  Radovesice
tel: 974 436 741


Hasičský záchranný sbor ÚK

PS Lovosice, Českolipská 1997/11, Litoměřice, tel. 950 425 001
PS Roudnice n. L., Žižkova 729, Roudnice n. L., tel:  950 428 011
SDH Budyně nad Ohří Budyně nad Ohří, Ladova 361, 411 18 tel:
728 088 555

Lékárna U Bílého jednorožce

Dr. Vacka 44, Libochovice, tel. 416 591 293

Lékaři

MUDr. Javůrek - praktický lékař
Čechova 655, Libochovice, tel. 416 591 169
MUDr. Klener - praktický lékař
Riegrova 69, Libochovice, tel. 416 591 334
MUDr. Korousová - dětská lékařka
Čechova 351, Libochovice, tel. 416 591 339
MUDr. Horn, stomatologie
Čechova 655, Libochovice, tel. 777 790 680

Podřipská nemocnice s poliklinikou

www.pnsp.cz
Kontakt
Město Libochovice
se sídlem:
Městský úřad Libochovice
náměstí 5. května 48
411 17 LIBOCHOVICE
email: .
e-podatelna:
tel.: +420 416 725 830

Libochovice včera a dnes

Plovárna na řece Ohři a turistický ruch
Libochovice jako takové nejen svojí polohou, ale i začleněním obcí do dolního Poohří se jeví jako jedna z obcí, která přímo vybízí k rozšíření turistického ruchu. Poloha Libochovic na okraji malebného Českého středohoří je tak nepsanou výzvou místním podnikatelům, vedení obce i okresu k činnosti v oblasti turistiky. Co je k tomu zapotřebí? Pro Libochovice všeobecně rozšíření možnosti ubytování, propagace a vytvoření gastronomického, kulturního i sportovního vyžití. Pokud to probereme vše postupně, dá se říci, že v oblasti stravování je kapacita skoro naplněna. V oblasti ubytování vidím posud rezervu, a to hlavně v možnosti pobytu ve slušném hotelu a v rodinných penzionech nebo pronájmu chat a chalup a ubytování s kapacitou minimálně 40 osob (autobus). Dále jako velice důležitou věc považuji prosadit se do katalogů cestovních kanceláří. V oblasti kultury je kapacita Libochovic v období prázdnin poměrně chudší. V tomto období je to vlastně jen festival Rock co rok open air, libochovická pouť a její doprovodné programy a v neposlední řadě areál zámku a jeho akce. Takže v celém systému jsou určité rezervy. Co se týče propagace města a jeho akcí, byla dříve činnost v této oblasti poměrně laxní, ale v současné době se dá říci, že vedení města se i na tuto velice důležitou oblast - propagace města jako takového - zaměřuje. Sportovní areály a jejich využití je - zdá se - také naplněno (Oranžové hřiště, fotbalové hřiště, tenisový areál s plážovým volejbalem, hřiště s pevným povrchem v městském parku, krytý bazén, Sokolovna a bohužel dosud plně nevyužívaný areál bývalého sokolského stadionu). Záporem je napojení na cyklostezky, které není příliš ideální. V provozu je tak jen 5. etapa cyklostezky Ohře, a to úsek Louny-  Libochovice - Litoměřice, ale byly by jistě možné i jiné trasy, hlavně do Českého středohoří. Taktéž mimo hlavní značené turistické trasy mi zde chybí značená místní naučná stezka po místních památkách.
Ale abychom se vrátili zpět k titulku. O čem se domnívám, že by navyšovalo možnost návštěvnosti, je areál bývalých říčních a písčitých lázní. Dnes je sice nahrazen menší písčitou pláží bohužel bez jakéhokoliv zázemí. Argumentace, že místní mají bazény, je sice pravdivá, ale v tomto případě se přece jedná o poskytnutí služby turistům. A domnívám se, že zvětšení celého areálu s minimálním zázemím by pro rozkvět turistického ruchu udělalo své. Jen si vzpomeňte na bývalé koupaliště situované v sousedství této pláže s bohatým zázemím. Návštěvnost byl poměrně vysoká zvláště v létě, a to nejen místních, ale i návštěvníků Libochovic. Od doby svého trvání - plovárna založena roku 1885 - se dožila necelých 100 let nepřetržitého provozu. Bohužel v posledních letech svého dožívání bez jakýchkoli investic vedlo k zániku celého areálu. Písečná plocha sloužící „písečným lázním“ bývala ukončena na jižní straně vstupem do řeky a na severní soustavou zhruba 40 převlékacích kabin (před rozebráním). Je však pravdou, že lidé se koupali po celém toku řeky, od bývalých chmelnic až po jez u elektrárny. A i dnes by jistým komfortem zajisté nepohrdli (převlékání, WC, možná i občerstvení). V šedesátých letech již však vedení města tyto lázně začalo odepisovat, došlo jen k pouhému rozšíření směrem k východu. Částečně se tato plocha v roce 1968 využívala jako malý autokemp. Obnovení a zvětšení stávajícího koupaliště pak MNV v šedesátých letech pouze doporučuje, avšak k projasnění západní strany a úpravě pláže, rozšíření šaten a vybudování brouzdaliště pro děti již nikdy nedošlo. Vrchol své aktivity zažila plovárna v roce 1938, kdy se úpravy zúčastnila i Okresní nemocenská pojišťovna v Roudnici, jejíž pojistníci pak měli slevy na vstupném a na pronájmu kabin. 



Přitom k propagaci písečných lázní by se daly dnes použít materiály vypracované v roce 2004 Prof. Ing. Janem Gruntorádem DrSc, „Libochovice nad Ohří,  Radioaktivita fluviálních sedimentů“ v údolní nivě Ohře od Loun k Budyni a „Perspektiva města Libochovice nad Ohří jako města s lázeňským statutem“. Na lázeňský statut by se asi nedosáhlo, ale na druhou stranu by možná došlo ke zvýšenému zájmu o koupání v řece Ohři a současně by se dalo využít dnešních trendů společnosti v jeho touze po zdraví jednotlivce ve využití přírodních léčebných písků, které voda přináší z horního toku na západě Čech. Nebylo by zapotřebí
nic moc. Bývalý areál je oplocený, jen by bylo třeba strhnout horní vrstvu drnu, protože pod ní je léčebný písek, vyhotovit jednoduché nezastřešené převlékárny, usadit mobilní WC a celou plochu zkulturnit odstraněním rozpadlých maringotek, přívěsů a stínících stromů. Pochopitelně, pak by bylo nutno celý areál patřičně udržovat, což však se děje částečně i dnes, kdy je tato již pronajatá plocha zaměstnanci města udržována (hrabání listí, úklid). Argument, že by město přišlo o dvě hřiště, podle mne není až tak pravdivý, vzhledem k existenci dalších hřišť na území města. Nehledě na to, že pronajímatel Sokol Libochovice vlastní celý stadion, kde by tyto aktivity mohl provozovat dále a to na vlastních pozemcích. Navíc v roce 2011 pronajímatelé slíbili, že odstraní starou rozbitou buňku a zřídí něco kulturnějšího a celé prostranství poupraví. Bohužel do dnešní doby vše chátrá dál, přibyla jen další pojízdná nevzhledná bouda. (Viz LN 2011). Rovněž vytvořit přístup do vody by asi také nebylo tak finančně náročné. Zároveň by se dala využít zkušenost jiných měst a obcí, která veřejné koupaliště vybudovala a ve snaze vyhnout se povinnosti dbát na kvalitu vody a bezpečnost koupajících umístily cedule „Koupání na vlastní nebezpečí“. Myslím si, že tento plán koupaliště byl již jednou pojat v celkové revitalizaci parku, ale prozatím se tato revitalizace neuskutečnila. Dá se říci, že vybudováním areálu a jeho propagací jak na webech, tak i formou letáků, by se tato investice velice brzy vrátila jak libochovickým podnikatelům, tak i městu ve formě zvýšených tržeb nejen za ubytování a stravování. Tím by se včera stalo dnes.              
ČeTo
Volejbal v parku
Chtěla bych reagovat na článek uveřejněný v LN 5/2011. Jsem také jedna z těch, kteří se “snaží dělat sport“, jak je uvedeno v článku o plovárně. Jen bych chtěla zdůraznit, že toto hřiště na volejbal vybudovala parta nadšenců před 25 lety za své peníze a hlavně obětovala svůj volný čas, protože žádné takové hřiště zde nebylo. Původní hřiště využívali nohejbalisti. Tato parta lidí se za tu dobu obměnila, dnes už tam většinou chodí jejich děti. Hřiště neustále udržují tak, aby bylo možné na něm hrát. Protože však mladí vandalové tento sportovní koutek využívali či spíše zneužívali k úplně jiným účelům než je sport, došlo v loňském roce k opravě, zdůrazňuji opravě, oplocení, které kolem celého areálu bylo vždy. Nejen že jsme museli vysbírat před každým hraním střepy od lahví a jiné odpadky, ale muselo se upravovat i hřiště, na kterém si nejen cyklisti, ale i motorkáři udělali dráhy. Rýhy byly tak hluboké, že by mohlo při hraní dojít k úrazu. Toto hřiště slouží svému účelu, protože jak muži, tak ženy hrají krajskou volejbalovou ligu a ženy ji dokonce vyhrály. Plocha je stále města a za bezpečnost si zodpovídají sportovci sami, tak jako je tomu i v hale, tělocvičně nebo na jiných sportovištích ve městě. Myslím, že tento prostor je upravený dobře a jediná vada je stará buňka, která se bude likvidovat, proto je tam již nová. Tito sportovci vše dělají ve svém volném čase a bez pomoci druhých. Jestliže si chce někdo jít zasportovat, je přeci pro širokou veřejnost vybudované „oranžové hřiště“ u základní školy. Často, když hrajeme přes léto volejbal nebo i kolegové nohejbal, přijdou party lidí, kteří si chtějí zahrát nohejbal, nikdo jim v tom nebrání, pokud se chovají tak, jak se na sportovce patří a neničí práci těch, kteří tomu obětují svůj volný čas. Na závěr bych chtěla položit otázku, jak by asi vypadalo fotbalové hřiště nebo tenisové kurty, areál skautů, kdyby tyto plochy nebyly oplocené a uzavřené?
Bouda

Poznámka: 
Pisatelka této reakce na článek o libochovické plovárně má pochopitelně pravdu v části týkající se iniciativy a snahy dopomoci si vlastními silami k vybudování sportoviště a naplnit tak vlastní touhu po využití svého volného času v pohybových aktivitách, ať se týkají jakéhokoliv sportu. Pravdu ale nemá v jedné věci. Pokud budeme brát jako fakt skutečnost, že žijeme v právním státě, je nutno každou iniciativu na pozemku, který nevlastním, završit smlouvou, dohodou, nájemním vztahem či jiným právním úkonem mezi pronajímatelem a nájemcem. Pokud by se vše týkalo pozemku soukromé osoby, vše by šlo řešit i ústní dohodou, ale pokud se jedná o majetek města nebo státu či jiné stání organizace, musí se jednat o smlouvu písemnou s uvedenými podmínkami pronájmu. Nelze postavit plot někde, i když tam původně byl, a prohlásit: toto je naše plocha a budeme ji využívat. Koneckonců věřím, že plánovaná revitalizace městské-ho parku všechny tyto problémy vyřeší a park bude sloužit nejen všem občanům města, ale návštěvníkům v celé své ploše.         

ČeTo


Komentáře

Vydání
< Ročník 2017 >
I.II.III.
IV.V.VI.
VII.VIII.IX.
X.XI.XII.
Libochovické noviny
Redakční rada


Šéfredaktor:
Mgr. Josef Krob

Redakční rada:
Mgr. Barbara Bláhová
Tomáš Černý
Pavel Česal
Ing. Milena Ryšavá
Alena Šebková
Stanislav Tlustý 

               

Počasí
Anketa
© 2009 Webdesign by Media Creative s.r.o.
Developed by Smartware s.r.o., Redakční systém MultiCMS
admin | webmail | Intranet |
www.libochovice.cz - Oficiální stránky města Libochovice